Štědrý večer nastal hádanku přichystal...poslední fotka naší narozeninové soutěže je tu! Svoje odpovědi nám zasílejte na mail mementolibri2017@gmail.com, balíček knížek už je pro výherce připraven.
Velké maličkosti: Jodi Picoultová
O
rasismu v USA se toho hodně napsalo a evidentně by se mělo psát
dál. To, co Jodi popisuje, je hodně smutná realita. Žádné lynčování, ale
každodenní ponižování. Po předešlé knize Jodi Picoultové s názvem Čas
odejít je nová kniha opět bezvýhradně výborná. Žádné nadpřirozeno, jen
obyčejná ženská a nespravedlivý svět.
Konec roku znamená bilancování. Co se povedlo, co se nepovedlo, kolik jsme toho stihli či nestihli. Knih se bilancování týká také. V tomto roce jsem měla šťastnou ruku při volbě čtiva. Výběr toho nejlepšího byl proto náročný. Nakonec jsem vybrala knihy, které se mi líbily a zároveň mě něčím mile překvapily.
Je tu další hádanka do naší velké vánočně narozeninové soutěže o krabici plnou knih!
Ve chvíli, kdy se zveřejní tenhle článek, budeme s togaf na cestě na naši poslední letošní dovolenou. A doufáme, že se nám z okýnka nenaskytne podobný výhled jako cestujícím na úvodním obrázku k tomuto článku.
Hezké prosincové pondělí. Ač bych měla v rámci vánočního šílenství, uklízet a péct a shánět dárky, četla jsem opět hodně. A stihla i upéct, uklidit a zabalit dárky. Ne že bych se chtěla chlubit, ale pyšná na sebe jsem. Trochu. Ono toho cukroví zas tolik nebylo, úklid byl spíše symbolický a dárků zase tolik nerozdám. Ale co. Vánoční úkoly jsou splněny a teď hurá na knihy!
Druhá adventní neděle přináší hádanku. Kniha u nás není příliš známá, ale je to škoda, protože je moc krásná.
Uplynulý týden se nesl ve znamení zabíjačky. Pravé úřednické, jak si můžete přečíst na lístkách, muhehe.
Blíží se konec roku, a tak jsme se v listopadu vyzvaly k dočtení odložené knihy. Jak to dopadlo? Inu překvapivě dobře. A výběr druhé knihy jsem nechaly na té druhé. A byly jsme k sobě hodné a vybraly si navzájem ne příliš rozsáhlé nebo náročné knihy. A co konkrétně jsme četly?
Sníh dorazil i do Prahy, takže adventní čas dostává to správné kouzlo. A já dostala náladu číst, s hrnkem čaje a kočkou v klíně jsem si užívala první adventní neděli. A cukroví a úklid bude muset počkat na...na někdy jindy.
Tenhle týden byl u mě ve znamení nemluvení. Napřed jsem jen tak sexy chraptěla a pak to přišlo a já přestala mluvit. Což naštěstí nebrání čtení!
Nejen křesťané slaví o Vánocích jedny významné narozeniny. I náš blog má brzy po Štědrém dnu narozeniny. Letos nás čekají první narozeniny a připravily jsme si pro vás velkou vánoční soutěž.
Vánoce se blíží a tak je pomalu čas sepsat dopisy Ježíškovi. Mé dopisy v posledních letech vypadají jako ty, které jsem vytvářela jako malá: na čtvrtku nalepím obrázky (nejlépe ještě s odkazy na eshopy) věcí, které bych si k Vánocům přála.
Uplynulý týden byl pro mne
čtenářsky plodný. Asi jsem se podvědomě připravovala na třináctý (legendární)
sraz čbdb. Kromě toho jsem se opět nechala hous.enkou zlákat na Festival
francouzského filmu. Takže o zábavu nouze nebyla. Jsem na sebe pyšná, že i přes
nabytý program vám můžu napsat o svých přečtených knížkách. Taky jsou.
Mám pocit, že tenhle týden se toho mnoho nedělo, ale zároveň bylo těch uplynulých sedm dní nabitých akcí. Proto bude tenhle článek trochu jiný než obvykle a bude spíš povídací, než abych vám tu rozprostřela svou klasickou statistiku za uplynulý týden.
Zdravím vás u svého tradičního statistického článku o uplynulém týdnu. Protože jsme v pátek slavili svobodu, jak včera psala togaf, tak svůj článek zveřejňuji až teď. Ne že by ty páteční oslavy byly až tak bujaré, ale zkrátka jsem se k tomu dřív nedostala.
Tak jsme v pátek oslavili boj studentů za svobodu a
demokracii. Já se třeba naprosto svobodně rozhodla vyhnout se davům na Národní
třídě a demokraticky jsme zvolili slavit v bahně Prokopského údolí. Ta
svoboda je krásná věc, kéž nám ještě pár desetiletí vydrží. Kromě bujarých
oslav jsem i četla. A na to, co jsem četla, se hned podíváme.
Pokračovat ve čtení
Určitě jste si už někdy zkoušeli napsat profesní životopis. Sepsali jste do několika odstavců své vzdělání, dosavadní zaměstnání a své zájmy. Ale napsali jste si už svůj čtenářský životopis? A jak takový životopis vlastně vypadá? Víc se dozvíte v dnešním článku.
Dnes bude článek o mých (do)čtených knihách trochu okořeněn
absurdním humorem. Neměla jsem totiž čas číst a důvodem byl Maratón
Dvaadvacítky.
Další podzimní týden je za námi a já mám pocit, že jsem ho strávila celý ve tmě - vstávám do tmy, vracím se domů za tmy... Řeknu vám, je to pěkně depresivní. Ještě že máme knihy!
Festival, se kterým vás chci dnes seznámit (pokud už ho
neznáte), je čistě pražský. To je ostatně znát už z názvu - „Festival
spisovatelů Praha“, festival se koná od 10. - 15. listopadu.
Že jste ještě o Erně neslyšeli? Ale to je škoda, protože Erna je další skvělou literární hrou ve stylu Knižní šifry od Martinusu!
V dnešním článku vám Ernu malinko přiblížíme a zkusíme vás na hraní nalákat.
Uplynutý týden byl bohatý na zážitky a jak už to tak bývá, čím víc se toho děje, tím méně je času na čtení. Ale nestěžuji si, zúčastnila jsem se báječných akcí a udělala si výlet na depresivní v mlze zahalenou Vysočinu. Tak tedy čaj s medem/rumem (záleží na preferencích) do ruky a hurá k togafiným knihám.
Do konce roku zbývá několik posledních pár týdnů. Já tedy doufám, že zvládnu v nadcházejících týdnech číst víc, protože jedna dočtená knížka na týden je trochu smutné skóre. Ale jasně, mohlo by být hůř.
Tento měsíc jsme se s hous.enkou vzácně shodly na čtení té samé knihy. A u druhého zadání - kniha v cizím jazyce - jsme ne až tak překvapivě zvolily stejný cizí jazyk. Tak se podívejte, od koho máme podpis a jaký cizí jazyk nás zaujal.
Věta z názvu je samozřejmě o to víc pravdivá, pokud přes den vykonáváte náročnou práci. Jako například Martin Selner, který pracuje s autisty. Martin o své práci píše blog a nedávno mu v nakladatelství Paseka vyšla kniha. Pojďme se na ni podívat blíž.
Hezké pondělí! Pokud vás větrný víkend zahnal do postele a
ke knize jako mě, tak máte určitě dobrou náladu, i když je pondělí. Na mě tedy
nedělní knižní terapie zapůsobila. A čím jsem se zabavila při nepřízni počasí?
Apokalyptickým románem. Doporučuji vám číst při extrémním počasí něco, kde se
příroda bouří ještě víc. Vyvolává to mrazení, naštěstí příjemné mrazení,
protože vichr dnes už ustal. Aspoň u mě v Praze.
Pokračovat ve čtení
Pokračovat ve čtení
Týden uběhl jako voda a je tu další z mých článků o tom, co jsem v uplynulém týdnu dočetla a rozečetla.
Také se vám stává, že si přečtete knihu a nadchnete se pro
nějaké téma, které se v ní řešilo? A pak musíte, prostě MUSÍTE najít další
titulky s podobnou problematikou?
Zdravím vás z Havlíčkova Brodu! Tenhle článek píšu s jednodenním předstihem, neb v době publikování tohoto článku (a následujících několik hodin) postáváme nebo posedáváme s togaf v kulturním domě na havlíčkobrodském náměstí.
A je tu další Velký knižní čtvrtek. Tentokrát je podzimní a v jeho nabídce najdete kromě známých autorů i pár jmen, která až tak v povědomí nemáme.
Pojďme se na některé z knih podívat trochu blíž.
Další týden za námi. Ten uplynulý byl ve znamení humbuku kolem Humbooku, který jsme taky navštívily. A taky jsem tenhle týden byla - tradičně - dost líná, takže jsem večery trávila v teple domova. Společníkem mi byla kniha.
Dnes vám přináším svůj seznam přečtených, nedočtených a rozečtených knih netradičně ve čtvrtek. Obvyklý pondělní raport jsme nahradily našimi postřehy o Humbooku. A protože je Humbook festival pro mladé (tedy young adult), přečetla jsem dvě knihy pro mládež. Abych se dostala do té správné pubertální nálady. A měla jsem šťastnou ruku!
Rok se s rokem sešel a koncem tohoto týdne nás čeká další ročník již tradičního svátku světel - Signal Festival.
Nechám tedy knihu doma a půjdu si některé instalace prohlédnout. Které to budou, si můžete přečíst v tomto článku.
Tento měsíc jsme s hous.enkou čtenářskou výzvu pojaly zodpovědně. Pěkně v předstihu jsme přečetly zadané knihy, napsaly si postřehy, vyfotily knihy...a zapomněly napsat. 
Kdo by nemiloval knihovny! Tedy ne každý se rád dotýká osahaných knížek, ale každý musí přece milovat tu vůni starých knih, která se line z knižních regálů, které už pár let nikdo neoprašuje... A kde jinde sehnat tolik nových a krásných knih, kdy při troše štěstí můžete být jejich prvním čtenářem, než právě v knihovně?
Pondělí je tu a já hrdě hlásím, že jsem četla. A cestovala a
kochala se krásami podzimu. Babí léto mám moc ráda, barevné listí je tak
fotogenické, svetry schovají případné nevzhledné záhyby těla a pivo taky chutná
tak nějak líp. 
Včera proběhlo první setkání našeho čtenářského klubu. Naší první - společně odhlasovanou - knihou byli právě Dva proti Říši od Jiřího Šulce.
Tenhle můj týden se nesl zcela v žánru young adult literatury.
Asi je to tím, že se blíží Humbook a já jsem se chtěla trochu zorientovat v tom, co teď teenky čtou (chápete - týnky, haha).
V dnešním článku se dozvíte trochu víc o festivalu na kolejích, o festivalu autorského Čtení ve vlaku.
V září s hous.enkou pravidelně jezdíme pracovně do
Olomouce, ale vždycky si vyšetříme i nějaký ten čas na samotné město. Olomouc
máme totiž tuze rády. Orloj s dělníky, želvu na náměstí i mariánský sloup.
Hlavně ale místní podniky, které nám přirostly k srdci a navštěvujeme je
nostalgicky pokaždé, když nastane olomoucký čas. 
Tenhle týden se nesl ve znamení dočítání - konečně jsem dočetla Illuminae! A krom toho jsem pohnula i s Kladivem na čaroděje a zbývá mi k přečtení poslední, dvanáctý díl! Myslím, že se mi po Felixově partě bude hodně stýskat.
A co bylo tenhle týden dál? Pojďte se podívat na dnešní článek.
