Vzpomínáte, jak jsem jednou psala o rutině? Jak mi něco naruší pondělní rutinu, článek není. Ano, tato vý/omluva přichází opět na řadu.
S přicházejícím
pátkem je tu další článek o tom, co jsem v uplynulém týdni dočetla a jak
jsem se měla. Jste zvědaví? Pojďme na to.
Když už nám na jaře panuje počasí jako v létě, tak jsem se vydala k vodě. Ano, letos jsem se poprvé koupala v přírodě už druhého června. A popravdě řečeno - byla to paráda. Své přehřáté tělo jsem zchladila na Vysočině v rybníku Velké Dářko. Zase jednou jsem měla možnost dívat se na svůj rodný kraj očima turisty. Určitě to znáte, provádíte "svým" krajem/městem někoho, kdo to u vás nezná a najednou zjistíte, že místa, která berete za samozřejmá, jsou vlastně moc hezká a unikátní. A pak nastane ta trapná situace, kdy neznáte odpověd na nějakou místopisnou otázku...eh...naštěstí je na Vysočině tak krásně, že vždycky můžu udělat úhybný manévr: "Hele podívej - hranice Čech a Moravy! Nejsou to parádní sochy?" A jsou, ty sochy jsou vážně parádní. Vytvořil je sochař Michal Olšiaka jsou roztroušeny po okolí Žďáru nad Sázavou a vždy jsou nějak spojeny s místem, kde se nacházejí. Na hranicích Čech a Moravy je to orlice a lev, v obci Račín je socha raka...


