Velikonoční svátky se blíží do finále, ať už jste si zcela ateisticky užívali volné dny nebo je oslavili v duchovním rozjímání. Mám pro vás připraveny minirecenze zbývajících dvou dílů série Biblické ženy od americké autorky Francine Riversové. Čeká nás hříšnice i světice.
Bat-šeba je od malička zamilovaná
do mimořádně krásného a muzikálního Davida. David je o nějaké to desetiletí starší
a žije s několika manželkami a konkubínami. Bat-šeba je ovšem ve své lásce věrná. Bohužel
otec Bat-šebu provdá za Davidova vojáka. David se stane králem. Bat-šebin
manžel odchází do války a mladá a krásná novomanželka se jednou koupe na
střeše. A David ji uvidí. A následuje jedna noc plná hříchu. Bat-šeba ovšem
žije v biblické době, takže její hřích Hospodin hodně tvrdě trestá po
zbytek jejího života. Bat-šeba otěhotní a David to řeší poměrně chytrým plánem.
Přikáže Bat-šebinu manželovi návrat, doufá, že si s manželkou užije a dítě
tak bude legitimní. Bohužel Zákon vojákům během války sex zakazuje. Davit tedy
nechá Bat-šebina manžela zabít ve válce. To, co má vypadat jako nehoda, se
samozřejmě neutají. David si Bat-šebu vezme jako svoji čtvrtou manželku.
Bat-šeba je ovšem trestána dál, dítě zemře pár týdnů po narození. V paláci
ji nemá nikdo rád, příbuzní se jí zřeknou, lidé na ni plivají. Davidovi je
odpuštěno, je to zachránce národa a král. Jak už to v této sérii chodí, žena se
musí kát. Poté Bat-šebě Hospodin (pomocí Davida a jeho pohlavních orgánů) dopřeje
další syny. Mimo jiné Šalamouna. Tato biblická žena mi byla ze série nejsympatičtější. Bat-šeba
totiž není dokonalá žena, dělá chyby z dobrých úmyslů, zamiluje se a uvědomuje si
nedostatky muže, kterého miluje. Nicméně její příběh zpracoval Heller ve svém románů
Bůh ví mnohem, mnohem lépe!
Poslední díl série o ženách z Ježíšova rodokmenu je o Marii. Ano, o TÉ Marii. Tento díl byl hodně smutný. A jiný než předešlé příběhy. Po Marii se nechce, aby se kála a byla pokorná. Zvlášť druhá polovina novely vypráví o Mariině utrpení. Tolik si přeje, aby lidé poznali, že to Ježíš je Mesiáš. Prosí Boha, aby nechal lid prohlédnout a její syn se stal králem Izraelitů. Čtenáři na rozdíl od Marie vědí, co se stane, až se Ježíš prohlásí za božího syna. Marie čeká velkolepé osvobození od Římanů a místo toho ji čeká sledování synova ukřižování. Velký důraz je kladen i na Mariino dumání o vlastním mateřství. A moc se mi líbilo popsání vztahu mezi Marií a Josefem. Nově se kromě promluv Boha (tištěné kurzívou) objevují i ďáblovy řeči (tištěné tučně). Smutné zakončení série, ale zároveň mi na něm nejméně vadil náboženský kontext.
Po dočtení všech dílů si stále
nejsem jistá, pro koho je tato série psána. Asi ji ocení věřící křesťané. Až na
poslední díl by mohli být spokojeni i Židé. Ale literárně nejde o žádná
veledíla. Snad jen Marie je o něco lépe napsaná. Nicméně jde o krátké novely,
každý díl má okolo 120 stránek, takže pokud si chcete udělat vlastní názor, moc
času vám četba nezabere. Já osobně jsem díky českým drahám zjistila, že přečíst
jeden díl trvá plus mínus tři hodiny.
Veselé Velikonoce!
Na letošní Velikonoce jsem si vybrala tematické čtení. Sérii Biblické ženy od Francine Riversové. Jde o sérii pěti knih, z nichž každá má za hrdinku jednu z žen Ježíšova rodokmenu. Ženy se v Bibli moc nevyskytují a když, tak se o nich nic podrobného nedozvíme. Takže Riversová měla poměrně volnou ruku při tvoření jejich charakterů. Dnes vám představím první tři ženy: Támar, Rachab a Rút.
PS: Pro pořádek uvádím, že se nehlásím k žádnému náboženství a pokud se někomu bude zdát následující text urážející nebo neuctivý, tak se omlouvám, ale k Bibli přistupuji jako k literárnímu textu.
 |
Francine Riversová: série
biblické ženy
Anotace z cbdb: Toto je pět románů o ženách z rodokmenu
Ježíše Krista. Byly to ženy z Blízkého východu, které žily ve starověku, a
přesto lze jejich příběhy aplikovat na naše životy a problémy, jimž čelíme v
dnešní době. Často žily na hraně. Měly odvahu. Riskovaly. Jednaly nečekaně.
Vedly smělý život a občas dělaly chyby – velké chyby.
Žijeme v těžké době plné problémů, kdy miliony lidí hledají odpovědi. Tyto ženy nám ukazují cestu. To, co se od nich můžeme naučit, lze použít i dnes, ačkoli žily před několika tisíciletími.
Žijeme v těžké době plné problémů, kdy miliony lidí hledají odpovědi. Tyto ženy nám ukazují cestu. To, co se od nich můžeme naučit, lze použít i dnes, ačkoli žily před několika tisíciletími.
Díky Támar jsem se k této
knižní sérii dostala. Totiž Támar je ta holka, kterou pohanil slavný Ónan
(jinak také můj starozákonní oblíbenec). Támar provdali, v novém domově ji
šikanovali a týrali. Pak ovdověla a podle zákona se měla provdat za bratra
svého mrtvého muže, aby mohla porodit syny. A tím bratrem byl Ónan. Synové se
nekonali a Ónanovo jméno se stalo synonymem hříšného (jak pro koho)
potěšení. Ónan byl totiž už ženatý a jeho první žena ho trochu vyděsila slovy, že je Támar
prokletá a tudíž by s ní raději neměl souložit (docela chytrá žena, že?).
Támar byla potupně poslána do otcovského domu a měla čekat, až nejmladší bratr jejího mrtvého manžela
dospěje. Ale ten ji v dospělosti odmítl. Tak se Támar převlékla za
prostitutku, svedla tchána a otěhotněla. Otce dítěte odmítla prozradit, a tudíž měla být zabita. Ale jak už to v pohádkách bývá, její odvaha a víra
v Boha byla odměněna. Támar došla svého happy-endu. Tato žena měla pohnutý
osud a já s tou nebožačkou soucítila. Ani náboženský nádech knihy mi moc
nevadil. Není to žádné veledílo, psané je to opravdu jednoduše a popisně, ale
novelka se čte rychle a tak jsem se rozhodla vrhnout se i na další díly série.
Druhý díl série Biblické ženy mě
poměrně hodně štval. Rachab byla, řečeno biblickou hantýrkou, nevěstka krále
Jericha. Ukryla izraelské zvědy, protože věřila v Hospodina. A že teda
Rachab věřila! Takovou fanatičku, aby člověk pohledal. Ale Rachab není ten důvod,
proč jsem se u čtení rozčilovala. Spíš mě štvala autorka. Pro koho jsou knihy
určené? Pro dospělé jsou psané příliš pohádkovým stylem. Ona Bible není zrovna
realisticky sepsané dílo, ale díky metaforám a jiným literárním hrátkám působí
mysticky. Tento příběh se bez tajuplných metafor obešel (že by Francine
Riversová psala pro naši hous.enku?). Takže by se dalo usuzovat, že je příběh
určen dětem, k seznámení s jednou biblickou postavou. Jenže opravdu
je příběh o tom, jak Bůh povraždí všechny obyvatele města jen proto, že nejsou
„vyvolený národ“, vhodný pro děti? Možná pro ty židovské či křesťanské ano. Ale
dozvěděla jsem se i něco nového, např. že Hospodin nechal v rámci jedné ze
sedmi egyptských ran povraždit prvorozené děti. Do teď jsem žila
v domnění, že na vraždy dětí byl specialista Herodes. Inu, Bůh je
všemocný. Amen. Celý příběh se točí
kolem toho, že Hospodin určil Jericho svému vyvolenému národu, takže současné
obyvatele Jericha (i děti) odsoudil k smrti. A víte, co udělal vyvolený
národ s Jerichem? Nic. Bylo to totiž prokleté město a zlato a drahé kovy,
které zde nalezli, odevzdali do pokladnice Boha. Po druhém díle série Biblické
ženy mi křesťanství přestává dávat smysl.
Pohanka Rút si vzala Žida, který umřel
dřív, než ji stihl obdařit syny (ach to biblické vyjadřování), tak se Rút spolu
s tchyní Noemi vrátí do Betléma. Tam obě ženy šikanují, až se s Rút
ožení bývalý nápadník Noemi a obdaří ji synem, který ovšem podle práva náleží
Rútinu mrtvému muži. A pak už s Rút nesdílí lože, protože je o třicet let
starší a myslí si, že ho jeho mladá krásná žena nemiluje. Zní vám to jako
zápletka z laciné červené knihovny? Pokud ano, tak máte pravdu. Rút: žena
z Moábu je biblická romance. Ona je krásná, ale chudá cizinka, nevěří, že
by ji mohl mocný bohatý muž milovat. On je starý a zapšklý pravověrný Žid,
nevěří, že by ho v jeho věku mohla milovat nejkrásnější žena Betláma, nota
bene snacha ženy, která ho před lety odmítla. Zachrání ji před chudobou,
obětuje se, ona je nešťastná, ale jako hodná žena trpí mlčky. A pak je tu
Noemi. Noemi, která svou snachu pošle bývalému nápadníkovi do postele. Je to
přece Boží Zákon! Jo, tahle část série mě bavila.
Hezký Zelený čtvrtek, užijte si čtyřdenní volno a v pondělí se můžete těšit na zbylé dva díly o Biblických ženách. Čeká nás hříšná Bat-šeba a smutná Marie.
