Více méně jsem se zbavila kašle, takže nastal čas vrhnout se do víru velkoměstského života. Navštívila jsem dvě výstavy. Jednu výbornou v Umělecko-průmyslovém paláci, jmenuje se Šílený hedvábník a můžete si na ní prohlédnout látky a šaty z dílny Zikyho a Lídy Ascherových. Látky vymýšleli a vyráběli opravdu nádherné a nápadité. Občas se sice netrefili do mého vkusu, ale občas mě nepříliš lákavá látka překvapila - šaty z ní ušité byly skvělé. Mnoho modelů je nadčasových a nebála bych se je nosit i nyní. Druhá výstava se nachází hned naproti Umprumu, v Rudolfinu. Černošský umělec Jaffa se vyjadřuje k životu Afroameričanů za pomoci fotografií, filmu, koláží i zvukových záznamů. Velmi originální, ale dost se s Jaffou míjíme v tom, jak vnímat a pochopit umění. Nebýt průvodních textů u exponátů, tak netuším, co tím chtěl umělec říci.

Jak už vám v pátek naznačila hous.enka, chystaly jsme se v sobotu na netradiční zábavu. Jednalo se o promítání filmu Rocky horror picture show - shadow cast. Už jsme se (dvakrát) této podívané zúčastnily. A nadchla nás, takže tentokrát jsme se dokonce oblékly do kostýmů. Šla nás větší skupinka a kostýmy nás dvou byly ty umírněné. Byl to opět úžasný zážitek. Ještě jeden skvělý zážitek se odehrál v minulém týdnu. Navštívila jsem další cestovatelskou přednášku Ladislava Zibury. Přednáška s názvem Prázdniny v Evropě obsahovala všechno to, na co jsme u prince Ládíka zvyklí. Spoustu vtipných historek z cest, milé vzpomínky na cizí lidi a mnoho fotek. Opět jsem si užila Ladislavův pohled na svět a nechala se unášet jeho obřím šarmem. Zbytek týdne jsem měla (trochu neobvykle) volný, tak jsem jen četla a četla. 

Rok se s rokem sešel a jsou tu opět Velikonoce. Loni jsem se vrhla na tematické knihy, do oka mi padla série Ženy víry. Letos byla tedy volba jasná - Muži víry. A řeknu vám, nebýt ateista, tak se jím po přečtení této série stanu. Starozákonní Bůh je ... psychopat a sadista. Ale jako zvrhlá pohádka je tato série dobrá. Trochu mě znepokojuje ta posedlost Hospodina penisem. Dost často se mluví o obřízce a na můj vkus až příliš podrobně. A o kom konkrétně jsem četla?

Možná jste četli už předešlý román Emmy Donoghue Pokoj. Možná jste viděli stejnojmenný film, který loni bodoval na Oscarech. Ale co by vás rozhodně nemělo minout, je nový román této autorky, protože Zázrak si prostě musíte přečíst.

Pokračovat ve čtení

Vítám vás u svého tradičního pátečního článku o tom, co se v uplynulém týdnu odehrálo v mém, knižním světě.

Tentokrát to nebyl žádný veletrh, žádná návštěva kina nebo divadla s togaf, nic mimořádného. Dokonce i na Atentát, který dávali včera na ČT2 jsem zapomněla. A to jsem si letos chtěl znovu přečíst Dva proti Říši...