Jak togaf s hous.enkou viděly Masaryka
10:00
Samozřejmě, že jsme tatíčka Masaryka neviděly naživo (mimochodem právě dnes se koná naše historicky první setkání čtenářského klubu Naživo!, tak doufáme, že nás v tom nenecháte samotné). Kdybychom ho viděly, už byste to věděli. Kdepak. Včera jsme s togaf byly na výstavě v Národním muzeu v Praze, která se jmenuje Fenomén Masaryk.
Důvodem, proč jsme ale na výstavu my dvě šly, byla doprovodná část výstavy Fenomén Masaryk. Do druhého října jsou tu totiž k vidění originály Rukopisů - Rukopis královédvorský i zelenohorský. To jsme si zkrátka nemohly nechat ujít. Z výsledku jsme byly překvapené - čekaly jsme knihy minimálně formátu A5 a vlastně je to jen pár listů notýskového rozměru... Togaf věděla o historii RKZ podstatně víc než já, takže ji tolik nepřekvapilo, že tzv. spor o rukopisy trvá do dnešních dnů; i v současnosti se badatelé přou, zda jsou rukopisy pravé, anebo zda jde o falza.(Togaf totiž mockrát viděla České nebe od pánů Smoljak+Svěrák).
Po výstavě jsme tradičně skončily v kavárně. Tentokrát jsme zavítaly do jedné maličké kavárničky v ulici Ve Smečkách, kde jsme si dali výborné cappuccino a kus (někdo dva) domácí bábovky. Kavárna se jmenuje Caffe and Study a pokud budete v horní části Václavského náměstí váhat, kam na kávu, tak rozhodně sem. Hned vedle je maličká pražírna kávy (podniky jsou propojené) a majitelka je fajn blondýna. Bohužel otevírací doba je jen do 14:00, ale snad se časem prodlouží.
Výstava se snaží seznámit dnešního člověka s osobností Tomáše Garrigue Masaryka prostřednictvím jeho osobních věcí, jeho knih, rodiny, přátel a zejména s některými jeho vybranými názory. Právě to, že se autoři výstavy nebáli sáhnout do jeho díla a vytvořili karty ve formátu vizitky, na které Masarykovy citáty z díla natiskli, si mě získalo.
Togaf se vizitky taky moc líbily. Celé pojetí výstavy je ale určeno spíše pro studenty středních škol. Nebo toho o TGM vím(e) podežřele hodně a výstava Fenomén Masaryk nám nic moc nového nepřinesla. Kromě debaty na téma velké osobnosti v dějinách.
Togaf se vizitky taky moc líbily. Celé pojetí výstavy je ale určeno spíše pro studenty středních škol. Nebo toho o TGM vím(e) podežřele hodně a výstava Fenomén Masaryk nám nic moc nového nepřinesla. Kromě debaty na téma velké osobnosti v dějinách.
Výstava je rozdělena do dvou sálů. V prvním sále se s Masarykem setkáváme hned v jeho kolébce. Dozvídáme se, že jeho otec byl panský kočí, matka kuchařka. Vždyť to znáte. Určitě na výstavě poznáte i známý bílý vycházkový oblek, který Masaryk rád nosíval. Tahle část výstavy je prezentována jako strom (na podlaze je opravdu vytvořen reliéf stromu - lípy, český národní strom, to je prostě symbol Česka jak...no, jak Masaryk) a na každé jeho větvi je malé zákoutí s určitou životní etapou T.G.M.
Druhý sál už se věnuje samotnému fenoménu, kterým se Masaryk ještě za svého života stal. Ve vitrínách je tu celá řada medailí, které využily Masarykovu tvář a jméno. Jsou tu knihy oslavující Masaryka i takové, které Masaryka zatracují... Zkrátka divoké české dvacáté století...(Divoká byla i helma českého brankáře Pavla Francouze, který si Masarykovu podobiznu nechal nakreslit na helmu. Inu hokejisti...).

Po výstavě jsme tradičně skončily v kavárně. Tentokrát jsme zavítaly do jedné maličké kavárničky v ulici Ve Smečkách, kde jsme si dali výborné cappuccino a kus (někdo dva) domácí bábovky. Kavárna se jmenuje Caffe and Study a pokud budete v horní části Václavského náměstí váhat, kam na kávu, tak rozhodně sem. Hned vedle je maličká pražírna kávy (podniky jsou propojené) a majitelka je fajn blondýna. Bohužel otevírací doba je jen do 14:00, ale snad se časem prodlouží.
0 Comments