Původní zadání této čtenářské výzvy mělo ještě dodatek "méně než 20%", ale taková kniha na cbdb není. Čtenáři jsou asi velmi shovívaví. Takže jsem si vybrala knihu, která má nejméně procentních bodů. Jde to "kuchařku" Ládi Hrušky, člověka, který dal české kuchyni smažené kuřecí kůžičky. Neměla jsem odvahu si knihu vypůjčit z knihovny. A na koupi jsem, přiznávám se, ani nepomyslela. Popravdě jsem ji ani celou nedočetla. To obvykle nedělám, ale já si také většinou dost pečlivě vybírám svou četbu. Takže když už jsme si s hous.enkou na sebe upletly takovýto bič, tak jsem trochu podváděla.

Knižní výzvu na tento měsíc jsem odkládala tak dlouho, že jsem skončila skoro jako hous.enka! Musím na ni prásknout, že má pár měsíců skluz. Naštěstí jsem tu já! Na téma „kniha, která má netypické grafické zpracování“ jsem se opravdu těšila, měla jsem v plánu představit vám knihu ze série Acta Iluminae. Nebo třeba netradiční vydání Antikódů Václava Havla. Ale sešlo se to tak, že Acta Iluminae jsem přečetla už před několika měsíci a bibliofilské vydání Antikódů je k nesehnání.

Mlýn na mumie mě lákal dlouho, resp. mě na něj dlouho lákala hous.enka, která má pro Petra Stančíka až nepochopitelnou slabost. Teď po dočtení jeho knihy chápu hous.enčinu obsesi Stančíkovými knihami. Ten pán opravdu umí psát. Nejen že má praštěné nápady, které je radost číst, ale umí i zacházet s rodným jazykem. Jeho slovní spojení jsou nápaditá, ale zároveň netrčí z textu, takže neruší. Homogenně zapadají do příběhu a oživují ho. 

Čtenářská výzva je akce, která nás s hous.enkou každý měsíc zas a znova překvapí nepřipravené. A to pak nastávají závody v čtení. Za srpen (nebo spíše včera) jsme přečetly knihy, kde lidští hrdinové nejsou těmi hlavními. I druhé téma bylo „human free“. Togaf se ujala knihy o kočce, hous.enka doplnila knihou o psovi. Rovnováha zůstává zachována. A po čem konkrétně jsme sáhly a jak jsme byly spokojené? Tak tedy…