Vrátila jsem se z dovolené, na které jsem četla! To se mi obvykle nestává, ale také na dovolenou obvykle nejezdím vlakem. Takže cestou na sever Polska jsem přečetla týdeník Respekt a cestou zpět jeden díl James Bonda. Plus jsem díky zpoždění vlaku měla čas začít číst další knihu ze čtečky a rest z dětství, Lovce mamutů. Vlaky mám ráda, i přes to zpoždění kvůli kterému nám ujel spoj domů a cesta se tak protáhla o dvě hodiny. Kde jinde bych vzala dvě hodiny na čtení (se svým slabým žaludkem, který nezvládá jiný dopravní prostředek než vlak)?
Jmenuji se Bond. James Bond. Jedna ze slavných hlášek agenta Jejího Veličenstva s povolením zabíjet. Bonda znám z jeho filmových dobrodružstvích, kde mi jeho neomylné chlapáctví lezlo na mé feministické nervy. Ale dobrodružství, luxusní předměty, exotické kraje a futuristické vychytávky jsem měla ráda. V komplikovaném ději jsem se obvykle ztratila, ale čert to vem i tak jsem většinu filmových dílů s Jamesem Bondem viděla. A jaká jsou jeho knižní dobrodružství?
Velikonoce nikdy nebyly můj oblíbený svátek, ale v dospělosti jsem si přece jen užívala jejich gastro stránku. Letos jsem ovšem svátky jara totálně zazdila. Odjela jsem na dovolenou do Slovinska. Užívala jsem si krásného počasí a úžasných horských scenérií. A chvíli jsem si i četla na břehu řeky Lublaňky. A také jsem si četla v průvodci. Tak třeba ke kostelu na ostrově, který vidíte na fotce, vede přesně sto schodů. Pořádají se tam svatby a podle tradice by ženich měl nevěstu po schodech vynést bez zastávky. Slovinci musí být opravdu zmužilí a Slovinky křehké. Nebo se prostě vezmou na radnici. Pak mě taky zaujala pověra Dračího mostu v Lublani. Pokud po mostě přejde panna, draci zavrtí ocasem. Jo, v průvodcích se člověk občas dočte užitečné informace.


