Minulý týden jsem moc nečetla, tak nebylo o čem psát. Dneska se ale můžete těšit na kulturní tipy napříč médii. Ještě v lednu jsem si udělala výlet do Říčan na výstavu Osmdesátky. Pokud jste se narodili před revolucí, určitě byste stejně jako já zavzpomínali na předměty, které se na této výstavě objevily. Hnusný plastový stojan na pytlíkové mléko mě straší ve snech ještě dnes. Naopak na stavebnici SEVA (lego pro chudé) vzpomínám se slzou v oku. Bez této stavebnice by moji plyšáci byly bezdomovci.

Naordinovala jsem si na podzimní nachlazení klid na lůžku a čtení. Moc to nevyšlo. Ale i tak jsem se uzdravila. Zajímá vás můj recept na léčbu? Kdepak čaj s medem. Bláznivý večer v kině je ta správná volba. Ale popořadě. Nejdřív vám povím o svém kulturním týdnu. Opět jsem byla v divadle, tentokrát v Divadle Na zábradlí na hře Korespondence V+W. Dopisy této dvojice čtu už několik let, trochu jsem se zasekla, tak jsem si řekla, že si místo čtení zajdu do divadla. Byla to skvělá volba. Herci byli výborně obsazení i nalíčení a z rozsáhlé korespondence režisér vybral ty správné dopisy, takže hra měla i jakýsi děj. Chemie dvou přátel funguje i mezi herci Vašákem a  Vyorálkem, zdatně jim sekunduje i třetí člen na podiu Jana Plodková v roli Zdenky Werichové. Toto představení vám můžu opravdu vřele doporučit.

Více méně jsem se zbavila kašle, takže nastal čas vrhnout se do víru velkoměstského života. Navštívila jsem dvě výstavy. Jednu výbornou v Umělecko-průmyslovém paláci, jmenuje se Šílený hedvábník a můžete si na ní prohlédnout látky a šaty z dílny Zikyho a Lídy Ascherových. Látky vymýšleli a vyráběli opravdu nádherné a nápadité. Občas se sice netrefili do mého vkusu, ale občas mě nepříliš lákavá látka překvapila - šaty z ní ušité byly skvělé. Mnoho modelů je nadčasových a nebála bych se je nosit i nyní. Druhá výstava se nachází hned naproti Umprumu, v Rudolfinu. Černošský umělec Jaffa se vyjadřuje k životu Afroameričanů za pomoci fotografií, filmu, koláží i zvukových záznamů. Velmi originální, ale dost se s Jaffou míjíme v tom, jak vnímat a pochopit umění. Nebýt průvodních textů u exponátů, tak netuším, co tím chtěl umělec říci.

Někdy mám pocit, že se týden vleče jak tažený závin a jindy se mi zdá, že těch sedm dnů uteče rychlostí blesku. Fííí a týden je pryč. Tenhle týden byl rozhodně druhým případem.

 

 

 

 

 

 

 

 

V dnešním článku vám představím jednu krásnou výstavu, kterou byste rozhodně měli navštívit, a konečně vám ukážu i část své knihovny, kterou jsem o uplynulém víkendu rozšiřovala a přerovnávala. Uf, mám pocit, jako by tenhle osmačtyřicátý týden byl dlouhý jako dva týdny.

Článek jsem rozdělila do dvou částí, protože tentokrát je to opravdu hodně dlouhý článek.

 

 

Uplynulý týden byl bohatý na události a chudý na knihy. Ale tak už to bývá, když courám po výstavách, kinech a hospodách, není čas na čtení. Skoro by mě to mrzelo, ale všechna navštívená místa stála za každou nepřečtenou stránku. Takže vás hned v úvodu varuji, tento článek nebude tak docela o togaf a jejích knihách. Spíše o togaf a její knize. Mohu vám ale prozradit, že ta moje jediná přečtená kniha minulého týdne byla výborná. Kvalita je důležitější než kvantita!

A kde jsem se courala místo čtení?

Pokračovat ve čtení