Memento Libri: světová literatura

togaf a její knihy (2. týden)

10:57

Rozjezd nového knižního roku je u mě trochu pomalý. Ale mám spoustu plánů! Chci trochu ztenčit seznam nepřečtených knih ve své knihovně. Myslím, že jsem překročila svůj limit 20 % nepřečtených knih. Rozhodně začnu s knihami, které jsem dostala k Vánocům. A pak...pak se uvidí. Taky bych chtěla zkusit poslouchat audioknihu, jejíž papírovou předlohu jsem nečetla. To bude opravdu výzva, protože moje soustředění není ideální. Tak uvidíme, jak se mi bude dařit. Také bych si chtěla pečlivěji zaznamenávat svoje přečtené knihy, protože zatím si vedu seznam jen knih přečtených poprvé a to je trochu zavádějící. Opravdu jsem na sebe tento rok zvědavá...

togaf a její knihy (10. týden)

10:00

Dorazilo jaro, já osobně sice ještě stále čekám na sníh, ale jinak mám z vyšších teplost radost jako každý jiný. Není nad to dumat ráno nad teploměrem, co si obléct. Zimní kabát? Přece jen před týdnem bylo mínus deset... nebo jarní bundu? Přece jen včera bylo téměř sedmnáct stupňů. Deštník? Sluneční brýle? Nebylo by lepší vrátit se do postele? Ovšem tuto větu si kladu téměř každé ráno napříč ročními obdobími. Pokud vás to zajímá, tak jsem vyrazila bez deštníku (tudíž bude lít jako z konve) a v zimním kabátu (takže teploty budou trhat rekordy). A brýle jsem si vzala dioptrické, kompromis. A zajímá vás (kromě mojí garderoby), co jsem dočetla? Tak jdeme na to!

togaf a její knihy 3. týden

11:06

Uplynulým týden jsem si vynahradila laxní začátek roku. Četla jsem a poslouchal knihy jako o život. Ano, audioknihy jsem si loni zamilovala a toto poblouznění stále trvá a dalo by se říci, že sílí. O víkendu jsem opět poctila svou návštěvou oblíbené Divadlo v Dlouhé, volba padla na hru s literárním tématem - Shakespearova dramata.

Pokračovat ve čtení

togaf a její knihy 2. týden

10:47

Můj týden se rozhodně nenesl v čtenářském duchu. Naivně jsem si představovala, že když není sníh, není nic, co by moje víkendy okrádalo o čas na čtení. To jsem ale podcenila syndrom zimního spánku. Taky si občas připadáte, že máte nějaké ty medvědí geny? Ač zimu (a sníh) miluji, nějak nemám energii zůstat večer po deváté hodině vzhůru. Takže na čtení mi zbývají jen chvilky v dopravních prostředcích a aby toho nebylo málo, sdílím byt s jedním malým záškodníkem, který nepochopil, že knihy jsou ke čtení. A podle toho taky vypadá můj čtenářský seznam.

Pokračovat ve čtení

Nejlepší světové knihy roku 2017

10:00

I ve světě se urodilo pár zajímavých knih. Většinou jde o knihy mým oblíbených autorů, to ale neznamená, že mě nepřekvapily a že vy byste je měly minout!

Velké maličkosti: Jodi Picoultová

O rasismu v USA se toho hodně napsalo a evidentně by se mělo psát dál. To, co Jodi popisuje, je hodně smutná realita. Žádné lynčování, ale každodenní ponižování. Po předešlé knize Jodi Picoultové s názvem Čas odejít je nová kniha opět bezvýhradně výborná. Žádné nadpřirozeno, jen obyčejná ženská a nespravedlivý svět.

Pokračovat ve čtení

togaf a její knihy

11:00

Hezké prosincové pondělí. Ač bych měla v rámci vánočního šílenství, uklízet a péct a shánět dárky, četla jsem opět hodně. A stihla i upéct, uklidit a zabalit dárky. Ne že bych se chtěla chlubit, ale pyšná na sebe jsem. Trochu. Ono toho cukroví zas tolik nebylo, úklid byl spíše symbolický a dárků zase tolik nerozdám. Ale co. Vánoční úkoly jsou splněny a teď hurá na knihy!

Pokračovat ve čtení

togaf a její knihy

10:00

Sníh dorazil i do Prahy, takže adventní čas dostává to správné kouzlo. A já dostala náladu číst, s hrnkem čaje a kočkou v klíně jsem si užívala první adventní neděli. A cukroví a úklid bude muset počkat na...na někdy jindy.

Pokračovat ve čtení

togaf a její knihy

11:00

Uplynulý týden byl pro mne čtenářsky plodný. Asi jsem se podvědomě připravovala na třináctý (legendární) sraz čbdb. Kromě toho jsem se opět nechala hous.enkou zlákat na Festival francouzského filmu. Takže o zábavu nouze nebyla. Jsem na sebe pyšná, že i přes nabytý program vám můžu napsat o svých přečtených knížkách. Taky jsou.

Pokračovat ve čtení

Nuda, nuda, šeď, šeď

12:00

Dnes jsem hodně těžko vymýšlela téma na článek. A když už jsem se tak zoufale potila u klávesnice, vzpomínala jsem, u jakých knih jsem měla podobný pocit. Takže dnes to bude o knížkách, které mě trápily, mučily a nudily. Hezky se usaďte a užijte si moje trápení.

Pokračovat ve čtení

Festival spisovatelů Praha

8:23

Festival, se kterým vás chci dnes seznámit (pokud už ho neznáte), je čistě pražský. To je ostatně znát už z názvu - „Festival spisovatelů Praha“, festival se koná od 10. - 15. listopadu.

Pokračovat ve čtení

Togaf a její knihy

10:00

Uplynutý týden byl bohatý na zážitky a jak už to tak bývá, čím víc se toho děje, tím méně je času na čtení. Ale nestěžuji si, zúčastnila jsem se báječných akcí a udělala si výlet na depresivní v mlze zahalenou Vysočinu. Tak tedy čaj s medem/rumem (záleží na preferencích) do ruky a hurá k togafiným knihám.

Pokračovat ve čtení

togaf a její knihy

12:00

Hezké pondělí! Pokud vás větrný víkend zahnal do postele a ke knize jako mě, tak máte určitě dobrou náladu, i když je pondělí. Na mě tedy nedělní knižní terapie zapůsobila. A čím jsem se zabavila při nepřízni počasí? Apokalyptickým románem. Doporučuji vám číst při extrémním počasí něco, kde se příroda bouří ještě víc. Vyvolává to mrazení, naštěstí příjemné mrazení, protože vichr dnes už ustal. Aspoň u mě v Praze.

Pokračovat ve čtení

... hous.enka a togaf ...

Togaf a hous.enka v Havlíčkově Brodě

10:23

Dvacátý sedmý podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě jsme s hous.enkou pojaly zodpovědně. Vyrazily jsme už v pátek a v deset hodin (dřív nám to České dráhy nedovolily) stály ve frontě na vstupenky.

Pokračovat ve čtení

togaf a její knihy

10:00

Dnes vám přináším svůj seznam přečtených, nedočtených a rozečtených knih netradičně ve čtvrtek. Obvyklý pondělní raport jsme nahradily našimi postřehy o Humbooku. A protože je Humbook festival pro mladé (tedy young adult), přečetla jsem dvě knihy pro mládež. Abych se dostala do té správné pubertální nálady. A měla jsem šťastnou ruku!

Pokračovat ve čtení

... hous.enka a togaf ...

togaf a hous.enka v Olomouci

8:30

V září s hous.enkou pravidelně jezdíme pracovně do Olomouce, ale vždycky si vyšetříme i nějaký ten čas na samotné město. Olomouc máme totiž tuze rády. Orloj s dělníky, želvu na náměstí i mariánský sloup. Hlavně ale místní podniky, které nám přirostly k srdci a navštěvujeme je nostalgicky pokaždé, když nastane olomoucký čas.

Pokračovat ve čtení

Inspirováno klasikou, část 2.

10:00

Nejsem příliš velká fanynka děl na motivy slavného románu/příběhu, když už po takovéto knize sáhnu, musím mít nějakou jistotu. Jistota číslo jedna je autor, kterého mám ráda. Tak to bylo např. s Kusem temnoty Margareth Atwoodové. Jistota číslo dvě jsou recenze a čtenářské komentáře od lidí, jejichž úsudku si vážím. Tak to bylo třeba s Pýchou, předsudkem a zombie.

Sem tam se ale zklamu/ jsem zklamána. A tady je seznam hříšníků, kteří kazí klasiku.

Pokračovat ve čtení

Inspirováno klasikou, část 1.

10:00

Postmoderna stále vládne (knižním) světem, takže míchání žánrů a různé literární výpůjčky jsou stále populární. Dnes se chci trochu rozepsat o knihách, které mají hlavního hrdinu či hrdinku půjčenou z klasické literatury.
Jako u všeho, i literární výpůjčku to lze udělat dobře nebo špatně. A to bude moje rozlišovací kritérium. V tomto článku se budu věnovat knihám inspirovaných klasikou, které se povedly.

Seth Graham-Smith: Pýcha, předsudek a zombie

O této knize jsem už na blog psala. Jane Austenová a její nejslavnější román lze za klasiku považovat (nebo alespoň já ji za klasiku považuji). Přidat zombíky do Pýchy a předsudku byl krok odvážný, skoro až svatokrádež. Ale rouhání i odvaha se vyplatily a tato variace je výborná a vtipná. Druhý pokus s románem Austenové se tolik nepovedl. Rozum a cit amořské příšery postrádá absurditu prvního díla, kdy se scény se zobmíky objevovaly v nezměněných scénách Austenové. Rozum, cit a mořské příšery už je více tvůrčí a méně austenovský, a to je právě ten problém.

Další povedenou inspirací Pýchou a předsudkem je kniha slavné autorky detektivek P. D. Jamesové Smrt přichází do Pemberley. Jamesová využila svůj talent na psaní kriminálek a ukázala, jak mohl vypadat život Elizabeth a pana Darcyho po svatbě.

Milan Kundera: Jakub a jeho pán

Kundera je výborný spisovatel, takže jeho variace na Diderota nemohla dopadnout špatně. Vlastně osobně mám Kunderův přepis Jakuba Fatalisty raději než původní Diderotův román. Hlavním důvodem je Kunderův humor, který v Diderotově knize chybí. Ovšem, že Diderot nechtěl napsat humoristický román, ale co naplat. Já fandím Kunderovi.

Michael Cunnigham: Divoká labuť a jiné příběhy

Moderní variace na provařené pohádky se povedla opravdu hodně. Cunningham je mistr svého řemesla a pohádky pojal po svém. Nepřidal do nich realitu, jak by se dalo očekávat a jak už také několik spisovatelů udělalo (např. Jitka Přikrylová). Naopak, magii nechal, jen se podíval za hranici „žili šťastně až do smrti“. Nic není ideální a občas šťastný konec pro princeznu znamená něco jiného než šťastný konec pro prince. Vztahy jsou zkrátka složité i v pohádkách.

Maškaráda, Soudné sestry, Erik – Zeměplocha

Terry Pratchett si rád a hodně půjčoval z klasiky náměty, postavy i celé příběhy. A protože to byl výborný autor fantasy žánru, jsou jeho variace na Shakespeare a Fausta (Erik) nejen podařené, ale tyto knihy patří i mezi nejlepší díly Zeměplochy. Maškaráda je inspirovaná Fantomem opery, jen hlavní hrdinka není drobná, talentovaná dívka, ale poněkud objemnější talentovaná čarodějka. Soudné sestry ukazují, jak to taky mohlo skončit s Macbethem, kdyby tři čarodějky byly hodné, a Erik si dělá legraci z Fausta.

Margareth Atwoodová: Kus temnoty

Na aktualizaci Shakespearových her vznikl dokonce celý projekt. Kus temnoty je variací Margareth Atwoodové na hru Bouře. I ostatních Shakespearových her se ujali talentovaní spisovatelé a spisovatelky, takže s čistým svědomím doporučuji všechna díla z tohoto projektu.

Jan Otčenášek: Romeo, Julie a tma

I Češi se inspirovali Shakespearem. Slavný Otčenáškův román ale odkazuje na Shakespeara pouze názvem a smrtí mladých milenců stíhaných osudem. Jen místo znepřátelených rodů tu jsou nacisti a Židé a místo dýky jedu - puška.

Michael Chabon: Konečné řešení

Sherlock Holmes je v současnosti velmi populární inspirace. Nejen pro film a televizi, ale i pro knihy. Jednou z povedených variací je ta od Michaela Chabona. Chabon ve své krátké novele neuvádí přímo jméno Holmes, ale podle indicií je jasné, kdo je ten starý včelař.

Penelopiáda patří do projektu Mýty, o kterém jsme tu měly celý článek. Homérovo vyprávění se v knize Margareth Atwoodové mění a je stejně dobré jako antická předloha. Na rozdíl od Homéra se Atwoodová soustředí na Penelopu a jejího manžela Odyssea upozaďuje. Margaret Atwoodová umí skvěle vykreslit ženské hrdinky, Penelopa byla vždy jen "manželkou Odyssea" - v Penelopiádě získává další rozměry. Ve lstivosti se Odysseovi vyrovná, navíc je i dost chytrá na to, aby svou mazanost skryla. Motiv dvanácti služebných a jejich chór byl úžasný nápad. Jejich smrt staví jak Odyssea, tak i Penelopu do jiného světla a chór souzní se starořeckým tématem.

James Joyce: Odysseus

Když už jsem narazila na antiku a Homéra, nelze nezmínit Joyceho opus Odysseus. Velmi komplikované dílo plné asociací, odkazů, aluzí a dalších literárních hrátek mnozí (akademici) považují za jedno z nejlepších děl literatury 20. století. Pro mnohé čtenáře (a togaf se k nim řadí) je to dílo téměř nečitelné. Putování Ira Dublinem a jeho peripetie všedního dne jsou variací na Odysseovu pouť do Ithaky. To alespoň tvrdí studie, doslovy a akademici.

Tímto kontroverzním dílem uzavírám článek o podařených knihách inspirovaných klasikou. Příště se vrhneme na nepodařené pokusy o využití slavných literárních hrdinů a dojde i na prznění klasických děl. A co vy? Máte oblíbenou předělávku klasiky? Nebo naopak tuto formu literatury nevyhledáváte?

PS: Obrázky jsem si vypůjčila z http://www.marieclaire.cz a http://www.denofgeek.com

togaf a její knihy

10:04

Poslední prázdninové pondělí je tu, což pro mě znamená poslední týden, kdy si ráno v MHD sednu, protože není narvané k prasknutí dětmi školou povinnými, studenty a jinou mladou verbeží. Naštěstí to také znamená, že končí poslední letní měsíc a moje naděje na ochlazení se stávají reálnými. A jak jsem strávila víkend? Trpěla jsem vedrem a užívala si grafické orgie s Illuminae. Slyšeli jste o Aktech Illuminae? Pokud ne, tak to hned napravíme.

Pokračovat ve čtení

Sultáni z Kábulu

8:00

Pondělí obvykle patří přehledu mého uplynulého čtecího týdne. ALE. Ale nějak nečtu...řekněme, že je to tím počasím. Nebo letní leností. Přečetla jsem dvě knížky na naši srpnovou čtenářskou výzvu, ale nechci se opakovat, tak si na mé postřehy o Jamesi Bondovi a Vánocích v červenci musíte pár dní počkat. Naštěstí letní únava se netýkala mých uší, proto vám přináším jednu recenzi skvělé audioknihy. Tak tedy vzhůru do Kábulu.

Pokračovat ve čtení

togaf a její knihy

10:00

Počasí se sice umoudřilo, ale moje čtecí lenost přetrvává. Obávám se, že ani hous.enčin lék v podobě postapokalyptické young adult mi nepomůže. Pokusila jsem se oživit svůj literární život návštěvou výstavy posledního laureáta Nobelovy ceny za literaturu. Ani Bob Dylan nepomohl. Ale udělala jsem si roztomilou fotku, dala by se nazvat spolupráce Dylan&togaf. Pojmenovala jsem ji "Pražští turisté sedí na Manhattanském mostě". A takhle já se tu bavím...

Pokračovat ve čtení