... togaf ...

togaf a její knihy (17. týden 2019)

10:03

Hezké upršené pondělí. Než se nám v Praze rozpršelo, rozhodla jsem se, že si vyrazím zaběhat. Kunratický les mám za rohem, takže volba byla jasná. Ne že bych měla les nějak prochozený, ale už jsem tam párkrát za ty roky v Praze byla (asi pětkrát, můj vztah k lesům je ambivalentní). Nicméně taky se za ty roky znám a vím, že můj orientační smysl není valný. Takže kondiční běh se změnil v orientační. Naštěstí jsem měla velkou motivaci - blížící se bouřku. A také jsem měla mobil. A v něm mapy s navigací. Na mě si nějaký les nepřijde! Nakonec jsem uběhla dvojnásobný počet kilometrů, než jsem měla v plánu. Stihla se vrátit před bouřkou a hlavně jsem to celé ve zdraví přežila. Dneska vyrážím znova. Jsem hold dobrodruh. 

... togaf ...

Smrtelně tajemný Dr. No

8:00

Jmenuji se Bond. James Bond. Jedna ze slavných hlášek agenta Jejího Veličenstva s povolením zabíjet. Bonda znám z jeho filmových dobrodružstvích, kde mi jeho neomylné chlapáctví lezlo na mé feministické nervy. Ale dobrodružství, luxusní předměty, exotické kraje a futuristické vychytávky jsem měla ráda. V komplikovaném ději jsem se obvykle ztratila, ale čert to vem i tak jsem většinu filmových dílů s Jamesem Bondem viděla. A jaká jsou jeho knižní dobrodružství? 

... hous.enka ...

Dočteno podle hous.enky (16. -17. týden 2019)

11:00

Občas to začíná vypadat, že se z mého týdeníku stává čtrnáctideník. Inu za to mohou svátky a má neschopnost naplánovat články. Respektive s plánováním až takový problém nemám, ale se psaním svého Dočtena vždycky otálím do pátečního rána, aby bylo opravdu aktuální.
 
 
 
 
 

... togaf ...

togaf a její knihy (16. týden 2019)

15:38

Velikonoce nikdy nebyly můj oblíbený svátek, ale v dospělosti jsem si přece jen užívala jejich gastro stránku. Letos jsem ovšem svátky jara totálně zazdila. Odjela jsem na dovolenou do Slovinska. Užívala jsem si krásného počasí a úžasných horských scenérií. A chvíli jsem si i četla na břehu řeky Lublaňky. A také jsem si četla v průvodci. Tak třeba ke kostelu na ostrově, který vidíte na fotce, vede přesně sto schodů. Pořádají se tam svatby a podle tradice by ženich měl nevěstu po schodech vynést bez zastávky. Slovinci musí být opravdu zmužilí a Slovinky křehké. Nebo se prostě vezmou na radnici. Pak mě taky zaujala pověra Dračího mostu v Lublani. Pokud po mostě přejde panna, draci zavrtí ocasem. Jo, v průvodcích se člověk občas dočte užitečné informace.

... togaf ...

togaf a její knihy (15. týden 2019)

10:04

Nevím, jak je to možné, ale minulý týden jsem dočetla jen jednu knihu. A to ještě nevalnou! Mohu to svést na příliš rušný společenský život. Ale to by byla lež. Mohla bych tvrdit, že mě pohltily jiné koníčky, ale ani to by nebyla úplně pravda (Game of Thrones začalo až včera). Také bych se mohla omlouvat čtecí krizí, ale mám pocit, že jsem pořád něco četla (jen to nebyly knihy)! Takže je na čase se smířit s tím, že občas se to stává, není třeba se za to stydět a zažili jsme to asi všichni (jen se o tom moc nemluví). Prostě jsem lenošila a nečetla. Ve vlaku jsem civěla z okna, v MHD poslouchala (nevím proč) svůj playlist nazvaný "velká deprese" (to mám z knihy Ten, kdo stojí v koutě) a doma jsem četla maximálně časopis.

... togaf ...

togaf a její knihy (14. týden 2019)

13:07

Zpoždění mého článku způsobila rýma. Raději se nebudeme u  tohoto tématu zdržovat, ať vás nějak virtuálně nenakazím. Kvůli této hnusné usoplené indispozici se můj uplynutý týden skládal pouze z čajů, kapesníků a masti na odřený nos. Ale zase jsem měla spoustu času na knihy a seriály. Podívala jsem se na většinu dílů třetí sezóny britského seriálu Viktorie a začala sledovat třídílný seriál ČT Vodník, který úžasně pracuje s motivy Erbenovy předlohy. A také jsem poslouchala audioknihu o mém milovaném lordu Petrovi Wimseym. Tentokrát poslouchám moji nejoblíbenější knihu s lordem Petrem v hlavní roli, jmenuje se Podivné námluvy lorda Petra a Petr je v ní okouzlující.

... togaf ...

togaf a její knihy (13. týden 2019)

13:28

Užili jste si sluneční ukázkově jarní víkend? Já ano. Už v pátek jsem odjela do Hradce Králové na Ozvěny Otrlého diváka. Nějak jsme se zdrželi s večeří a do sálu doběhli na poslední chvíli. To je to krásné na mimopražských Ozvěnách - můžete dorazit na poslední chvíli a nemusíte pět minut hledat volné sedačky, prodírat se davem lidí a rušit okolí. Poté, co jsem si pogratulovala, jak krásně jsme to stihli, nás pořadatelé upozornili, že na vstupenkách a programu je jiný čas začátku, tudíž promítání začne až za půl hodiny. Ale tak stálo za to si počkat. Film Občan Toxík byl úžasně morbidní, nechutný, vtipný a nelogický. A k tomu živý dabing a herci v kostýmech. Paráda. Druhý film byl velmi japonský. Ujetý, slizký, sexy, plný monster a tělních tekutin. Divím se, že se  mi o těch zrůdičkách i nezdálo.

Popular Posts

Zdroj obrázků a fotek

Veškeré obrázky a fotografie na tomto blogu jsou buď naše vlastní, nebo z následujících zdrojů: www.pixabay.com, www.cbdb.cz