Minulý týden jsme se podívali do Prahy a tenhle týden v České republice zůstaneme. Vezmu vás totiž na výlet do jednoho městečka na předalekém východě - podíváme se spolu do Brna.

 

 

Minulý týden jsme se v našem letním speciálu o knižním cestování ocitli až v předalekém New Yorku, takže je zase čas vrátit se nohama na zem a podíváme se opět do staré dobré Evropy. A tentokrát zamíříme přímo do jejího srdce - budeme se líbat v Praze!

 

 

 

 

 

Spojené státy americké jsou pořádné cestovatelské sousto, takže si z něj dnes ukousneme jen malý šťavnatý kousek na východním pobřeží. Město světel, Velké jablko, nedílná součást filmů Woodyho Allena a kulisa skvělého seriálu Přátelé - město New York. Tímto slavným ostrovním městem nás provede kniha Miroslava Šaška To je New York. Šaškovy cestopisné knihy mám moc ráda, protože z cestování dělá hru a nesnaží se poučovat. Vlastně si jen tak hraje s formou a obrazy a stereotypy a celé to vypadá naprosto nádherně. Je skoro stejně dobré jako cestování samo!

Minulý týden jsme se podívali do deštivé Anglie a tenhle týden se přesuneme jen kousek přes Atlantik na starý kontinent a navštívíme Bretaň. Zemi palačinek, cideru, tajemných Keltů a vřelých Francouzů. To vše na maličkém území ve Francii a vše v jediné knížce. Dnes si představíme knížku Obrázky z Bretaně.

 

Dneska pokračujeme na cestě kolem světa. Tentokrát vás vezmeme na knižní road trip po Jižní Americe. Tahle oblast totiž nepatří jen indiánům, koce a matcha tea. Od loňského roku zde zanechala svou stopu i roztomilá metr padesát vysoká blondýnka a její ďábelský stroj. Dominika Gawliczková se toho totiž vůbec nebála a vyrazila na takový téměř roční výlet jihoamerickým kontinentem.

 

 

Hezké pondělí! Nevím jak vy, ale já si po prodlouženém víkendu málem vzala dovolenou. Ten odpočinek mě nějak zmohl. Ale zase mám spoustu zážitků. Tak třeba jsem poprvé rybařila. A dokonce úspěšně! Chytla jsem rybku. Byla moc roztomilá a pojmenovala jsem ji Godot. Nechala na sebe docela čekat. Celkově to rybaření není moc akční. Ale u řeky bylo hezky a chytila jsem Godota, takže to byl nakonec úspěšný podvečer. Mimochodem Godot moje řádění u řeky samozřejmě přežil. Pustili jsme ho hned zase zpět do vody. Vůbec to nesouviselo s tím, že byl Godot prcek. Pustila bych i metrového sumce! No asi...ale to není třeba řešit, metrového sumce bychom totiž na náš proutek nechytili. Prý. Ono je celé to rybaření pro mě ještě zahalené tajemstvím. 

A samozřejmě jsem četla. Málo, ale přece!