Česká kniha, jejíž překlad vyšel i v zahraničí
Mlýn na mumie mě lákal dlouho, resp. mě na něj dlouho lákala
hous.enka, která má pro Petra Stančíka až nepochopitelnou slabost. Teď po
dočtení jeho knihy chápu hous.enčinu obsesi Stančíkovými knihami. Ten pán
opravdu umí psát. Nejen že má praštěné nápady, které je radost číst, ale umí i
zacházet s rodným jazykem. Jeho slovní spojení jsou nápaditá, ale zároveň
netrčí z textu, takže neruší. Homogenně zapadají do příběhu a oživují ho.