Dočteno podle hous.enky (39. týden)

10:00

Tenhle týden probíhá ve zkráceném režimu, takže i tenhle článek píšu s předstihem. Nevím, jestli ještě stihnu něco dočíst, ale zatím (viděno z pohledu středečního poledne) to moc nevidím.




Čtení si v poslední době užívám a nikam nespěchám. No možná teď trochu lžu sama sobě, protože mám tolik knížek, na které se těším. A hlavně mám rozečtené to Kladivo, že jo. Na něj jsem pořád strašně zvědavá a vypadá to, že na něj teď dojde.
Jinak byl tenhle týden ve znamení akcí s togaf - jak jste si určitě už na blogu všimli. Celé dny někde couráme, popíjíme kávu, klábosíme o knížkách a chlapech a užíváme si podzim. Vlastně mám pocit, že poslední dny jsou moc fajn. Snad se v tomhle duchu ponese celý podzim.
Čtenářsky jsem tenhle týden vynechala veškeré knihy, kde hrdinové ještě nemají občanku. Prostě seriózní podzim, seriózní čtení. Jsem na sebe hrdá. Asi to zas budu muset proložit nějakou youngadultí vatou, protože by se z toho mohl vyklubat třeba Kafka a co pak já s tím. Uvidíme, jaká další knížka se mi dostane do ruky. Ať to bude jakákoli, tak, holka, já se na tebe už teď těším.

Dočteno

Dnes vás blíže seznámím se dvěma knižními tituly, které jsem v uplynulém týdnu dočetla. Jde o jeden erotický komiks a jeden cestopis. Žánrově jsou si na míle vzdáleny, ale já to mám právě takhle ráda. Nebavilo mě číst jen určitý žánr a nevybočovat z něj.

Alejandro Jodorowsky: Andělské drápky

Anotace z cbdb: V sérii eroticko-pornografických kreseb, nazvané Andělské drápky, komiksový mág Moebius provedl sám na sobě exorcismus, jímž ze sebe chtěl vyhnat všechny sexuální běsy. A Alexandro Jodorowsky kolem jeho výtvarných děl utkal znepokojující surreálný příběh dívky, která po otcově smrti prochází pohlavním i duchovním zasvěcením. Už v samotném názvu cítíme neřešitelné snoubení násilí a něhy, ducha a těla, krásy a krutosti. Moebiův výtvarný génius tu byl poprvé spoután do služeb nepřekonatelného chtíče a lascivnosti, zatímco Jodorowského text kombinuje erotismus s mysticismem způsobem, který je krajně znepokojivý a dráždivý.
Andělské drápky vyprávějí o tom, jak složité je dospět. Dívka z komiksu prochází složitou proměnou, při které ji doprovázejí různí muži - jedním z nich je dokonce anděl.
Na mě jsou Andělské drápky poněkud příliš surreálné. Nejde o klasický komiks - na pravém listu je obrovský obrázek přes celou stranu a na druhé je v pár řádcích popsáno, co se právě děje. Většinou je to popsáno velmi volně a velmi metaforicky. Nejsem si tedy úplně jistá, jakou roli hrál v životě hrdinky její otec. Zneužíval ji? Milovala ho? Nenáviděla? Jak prostě nevím.
Na druhou stranu tyhle otázky možná nejsou vůbec na místě. Možná Andělské drápky jen zachycují atmosféru dusného erotična, kdy se vám točí hlava a váš proud myšlenek tryská přesto dál, až vás dovede na vrchol. Za zmínku stojí rozhodně pornografické kresby autora, který si říká Moebius. Krásně propracované ilustrace, u kterých se budete červenat. Některé kresby mi přijdou za hranou, ale když o nich přemýšlím, mají svůj smysl (piercing ze čtyř kroužků, jehly z injekčních stříkaček a zejména pak scéna ze hřbitova na konci).
Nejsem si jen jistá, zda Andělské drápky nejsou prvoplánově pornografické a za skandálními obrázky se neskrývá jen vata, kterou si sama domýšlím. Fakt nevím. Asi se k nim po nějaké době zkusím vrátit.

Jakub Čech: Jakubův cestovní deník

"Před dvěma a půl lety byl pro mě PCT thru-hike pouze snem. Snem stejné kategorie jako letět na Měsíc." (s. 253)
Anotace z cbdb: Do svých čtyřiceti let byl Jakub gaučový povaleč. O dva roky později se postavil na hranice Mexika a USA a se šest a půl kilovým batohem na zádech vyrazil na sever.
Nikdy jsem na cestopisy moc nebyla. Jenže pak jsem viděla film Divočina, byla na přednášce prince Ládíka Zibury a najednou v tom plavu. Chci číst další a další, chci koukat na trabanty Dana Přibáně a chci alespoň přejít Krkonoše. Jsou zkrátka dny, kdy mi můj svět připadá malý.
Možná podobně to měl Jakub Čech. Možná jeho jméno neznáte, ale Jakub je významný český filmový zvukař, který za svou práci obdržel už pět filmových Českých lvů. Jednoho dne si čtyřicetiletý Jakub řekl dost a vyrazil do světa. Vzal to pěšky do Santiaga de Compostely, prošel pár tras po Evropě a vydal se na americký Pacific Crest Trail.
Oproti Cheryl Strayed, autorky knihy (a filmu s Reese Witherspoon) Divočina se Jakub zaměřil čistě na praktickou stránku tohoto pochodu/trasy/pouti. Ale pořád se to čte dobře. S Jakubem potkáváte nejrůznější lidi, kteří jsou na stejné cestě. Chvíli s vámi pobudou a po pár mílích se vaše cesty zase rozejdou. S Jakubem vstáváte, dáváte si malý snack, vyrážíte na cestu, snídáte na krásném místě s nádhernou vyhlídkou a pak celý den chodíte, abyste večer spolu s ním (a na jistém místě i s tisícovkou komárů/desítkou medvědů/jelenů/svišťů) uléháte ve stanu...
Jo, mně tohle bavilo. Je to zase úplně jiné než knížky prince Ládíka. Snad civilnější, snad věcnější. Nevím. Ale mám ohromnou chuť sbalit si batoh a vyrazit do Ameriky a dát si aspoň maličkou část tohohle trailu.
Jedinou výtku mám k odfláklé redakční práci. Tolik překlepů... Kdybych si knížku koupila (měla jsem ji půjčenou z knihovny), řeknu vám, že bych snad do nakladatelství XYZ napsala, že chci vrátit peníze. Nevím, co dělala korektorka, ale zřejmě knížku jen zběžně prolétla, protože tři chyby v rozmezí pěti stran - to je docela tragický.

Právě čtu

To, co právě čtu, se od minula nezměnilo. Momentálně dělím svůj čas mezi poslední díl série Kladivo na čaroděje, který čtu doma, a mezi Kruh, který čtu na cestách.
Po Andělských drápcích mám chuť na něco kresleného. A taky bych se měla zaměřit na čtenářskou výzvu (mrkněte do sloupce napravo, kde najdete obrázek, co zrovna tento měsíc čteme).
Tolik knih a tak málo času. 


You Might Also Like

0 komentářů

Popular Posts

Zdroj obrázků a fotek

Veškeré obrázky a fotografie na tomto blogu jsou buď naše vlastní, nebo z následujících zdrojů: www.pixabay.com, www.cbdb.cz