Už se začaly prodávat lístky na Humbook a venku se ochladilo... tadááá: je tady podzim! No dobře, do ryze podzimních dnů máme ještě poměrně daleko, ale přijde mi, že už začínají opadávat stromy a slunce začíná být proklatě nízko. Mám ráda tohle mezičasí. Jako by vám to umožnilo vydýchat tropické léto a připravit se na deštivé podzimní dny.
Tak jako každé ráno prohlížím svou fotogalerii v mobilu, abych vám sem mohla dát nějakou fotku z uplynulého týdne, ale tentokrát tam nic zajímavého nemám. Jen fotky knížek a fotky dřeva... Právě ve znamení těchto dvou věcí se nesl můj uplynulý týden.
Pokračovat ve čtení
První povelikonoční týden lze považovat za vydařený. Už jen proto, že pracovní týden byl o den kratší. Oujé, to by se mohlo dít klidně častěji. Naštěstí teď nastává období, kdy takových týdnů bude hodně, takže se máme na co těšit. A co s takovým volným dnem udělat? No jasně že by šel využít ke čtení... Ale já se nejradši jen tak doma poflakuju. Aspoň v takové mimořádně volné dny.
Pokračovat ve čtení
Mám pocit, že tenhle týden se toho mnoho nedělo, ale zároveň bylo těch uplynulých sedm dní nabitých akcí. Proto bude tenhle článek trochu jiný než obvykle a bude spíš povídací, než abych vám tu rozprostřela svou klasickou statistiku za uplynulý týden.
Do konce roku zbývá několik posledních pár týdnů. Já tedy doufám, že zvládnu v nadcházejících týdnech číst víc, protože jedna dočtená knížka na týden je trochu smutné skóre. Ale jasně, mohlo by být hůř.
Tento měsíc jsme se s hous.enkou vzácně shodly na čtení té samé knihy. A u druhého zadání - kniha v cizím jazyce - jsme ne až tak překvapivě zvolily stejný cizí jazyk. Tak se podívejte, od koho máme podpis a jaký cizí jazyk nás zaujal.
Hezké pondělí! Pokud vás větrný víkend zahnal do postele a
ke knize jako mě, tak máte určitě dobrou náladu, i když je pondělí. Na mě tedy
nedělní knižní terapie zapůsobila. A čím jsem se zabavila při nepřízni počasí?
Apokalyptickým románem. Doporučuji vám číst při extrémním počasí něco, kde se
příroda bouří ještě víc. Vyvolává to mrazení, naštěstí příjemné mrazení,
protože vichr dnes už ustal. Aspoň u mě v Praze.
Pokračovat ve čtení
Pokračovat ve čtení
Zdravím vás z Havlíčkova Brodu! Tenhle článek píšu s jednodenním předstihem, neb v době publikování tohoto článku (a následujících několik hodin) postáváme nebo posedáváme s togaf v kulturním domě na havlíčkobrodském náměstí.
Dnes si u nás na blogu můžete přečíst recenzi na jednu zajímavou antiutopii. Nejedná se o žádnou young adult, naopak autorem této knihy je uznávaný Paul Auster. Kniha vyšla už před pár lety a pokud jste ji zatím nečetli, vřele vám ji doporučuji.
Zdravím vás u svého tradičního pátečního článku. Tenhle týden byl u mě ve znamení četby, takže můžu říct, že se čtenářky povedl. Navíc jsem četla hned několik knížek, kterými jsem byla při čtení nadšená, takže jsem své čtecí tempo za červen během 14 dnů skoro dohnala. Aleluja, má čtecí krize byla zažehnána.
Vítám vás u dnešního článku, který jsem se rozhodla věnovat jedné YA sérii z postapokalyptického světa.
Young adult literatura je plná sebestředných holek, které chtějí spasit svět i samy sebe (zdravím Caleanu do světa Skleněného trůnu), najdete tam i pár princezen z nejrůznějších světů, které se zasekly ve světech jiných (Měsíční kroniky nebo série Selekce).
Stejně jako počasí jsou i mé dny někdy hezké a jindy stojí za zkažené vejce (metafora na dozvuk Velikonoc a zároveň navnadění na dnešní článek). Teď zrovna mám pocit, že cítím ve vzduchu zkažená vejce. Jsem unavená, bez chuti cokoli dělat, bez chuti cokoli číst. Nejradši bych jen spala a spala. A taky bych možná zvládla dohrát Zaklínače 3. S Geraltem z Rivie jsem tenhle týden trávila večery poměrně poctivě.
Věřím ale, že s příchodem opravdového jarního počasí se všechno zlepší a já zas budu mít chuť do čtení, do úklidu, do cvičení... No aspoň do něčeho z toho určitě.
Pokračovat ve čtení









