Sylvii je přes čtyřicet, nikdy se nevdala, nemá děti a vlastně ani moc přátel. A navíc jí právě zemřel otec, poslední blízký příbuzný. Takže si Sylvie nalije čistého vína (doslova) a udělá si životní bilanci. Jediné rozumné řešení vidí v sebevraždě. A poeticky si za svůj poslední den na tomto světě vybrala Boží hod vánoční. Tak veselou sebevraždu a šťastný nový rok!

Tradiční české Vánoce jsou beze sporu spojené s kresbami Josefa Lady. Vždyť kolik jen motivů najdeme na pohledech v kioscích České pošty!

Nastal advent a to je ta nejlepší chvíle na všechny ty s vánoční knihy, které jsem si během roku zapsala na seznam "Vánoce". Nejsem příliš sentimentální, takže první vánoční kniha je pěkně krvavá. Detektivní povídky od P. D. Jamesové obsahují sice i povídky, které se vánočního času týkají jen okrajově, ale to nevadí. I tak zvládne vyvolat tu správnou atmosféru anglických vánoc, tak jak si ji my z kontinentu představujeme.

Tady by měla být fotka mého adventního věnce. Protože to se přece hodí, že? Včera byla první adventní neděle. No tak místo toho tu máte fotku jednoho anglického zákoutí. Zaletěla jsem si na prodloužený víkend do Anglie.

Vzpomínáte, jak jsem jednou psala o rutině? Jak mi něco naruší pondělní rutinu, článek není. Ano, tato vý/omluva přichází opět na řadu.

Nejsem fanouškem SpongeBoba a hned v samém úvodu přiznám, že když na tenhle seriál v televizi narazím, rychle přepnu kanál. Nesedí mi ty rozjásané obličeje a navíc je ústřední hrdina houba. Houba v kalhotách...

První listopadový týden je za námi. V sobotu jsme pálili svíčky za zemřelé a po celý týden jsme topili v kamnech, protože byla zima jako... jako v listopadu. Začínám nesnášet ty krátké dny a děsí mě, že to jsme teprv na začátku zimy.

Další série tematických článků je tady. Tentokrát se podíváme na knihy, které vyvolávají červenání. Nezaměříme se ovšem na obyčejné erotické romány, ale na seriózní literaturu. Pokusíme se, aby tematický a žánrový záběr této série byl co nejpestřejší. První kniha, na kterou se podíváme, se jmenuje Intimní historie od antiky po baroko od Vlastimila Vondrušky. Témata Intimní historie jsou pikantní i zcela běžná. Resp. z dnešního pohledu nejde o nic "o čem se nemluví", ale i sám význam intimity se mění. Jak se autor popasoval s dějinami holení, mytí či antikoncepce se dozvíte právě v této knize. A jak se kniha líbila togaf? Inu to se zase dozvíte v dnešním článku.

O tom, co jsem dělala v uplynulých dvou týdnech, už v tuto chvíli víte víc než dost. Proto je tu čas vrhnout se na dočtené knihy.

Svou prokrastinací nad psaním tohoto článku jsem strávila týden, což má za důsledek, že článek bude opět delší, tedy rozdělený na dvě části. 

Tenhle týden jsem přečetla tři knihy - dvě, které jsem si pořídila do své domácí knihovny, a třetí nutně potřebuju mít taky doma. Tak to dopadá, když narazíte na zlatou knižní žílu.

Vzhledem k tomu, že do konce roku zbývá nějakých jedenáct týdnů a já nutně potřebuju i letos přečíst 145 knížek, můžete v následujících článcích čekat pořádnou nálož tipů na to, co číst a čemu se raději vyhnout.

A je tu říjen. Spolu s listopadem je to pro mě tak trochu hluchý měsíc, ale mám pocit, jako bych se během těchto dvou měsíců mohla nějak zpomalit... A ideálně hibernovat, muhehe. 

Naordinovala jsem si na podzimní nachlazení klid na lůžku a čtení. Moc to nevyšlo. Ale i tak jsem se uzdravila. Zajímá vás můj recept na léčbu? Kdepak čaj s medem. Bláznivý večer v kině je ta správná volba. Ale popořadě. Nejdřív vám povím o svém kulturním týdnu. Opět jsem byla v divadle, tentokrát v Divadle Na zábradlí na hře Korespondence V+W. Dopisy této dvojice čtu už několik let, trochu jsem se zasekla, tak jsem si řekla, že si místo čtení zajdu do divadla. Byla to skvělá volba. Herci byli výborně obsazení i nalíčení a z rozsáhlé korespondence režisér vybral ty správné dopisy, takže hra měla i jakýsi děj. Chemie dvou přátel funguje i mezi herci Vašákem a  Vyorálkem, zdatně jim sekunduje i třetí člen na podiu Jana Plodková v roli Zdenky Werichové. Toto představení vám můžu opravdu vřele doporučit.

Anotace z cbdb: Vezmi klubko Ariadniny niti a projdi labyrintem řecké mytologie! Najdeš ve spleti klikatých stezek tu správnou, která tě dovede na další dvoustranu? Cestou se seznamíš s řeckými bohy a bohyněmi, bájnými hrdiny i fantastickými stvořeními. Potkáš se s Heraklem a Argonauty, Minotaurem a Kyklopy a poznáš Sisyfa, Odyssea i krásnou Helenu. Navštívíš olympiádu, řecké divadlo nebo athénskou Akropoli. Nádherně ilustrovaná kniha plná detailů tě vmžiku přenese do Řecka před tisíci lety. Neuvěřitelně propracované labyrinty uznávaného mladého polského grafika a ilustrátora Jana Bajtlika vytvářejí působivé obrazy plné detailů, v nichž se každý rád ztratí, jen aby objevil něco nového. Oblíbenou zábavu nejen pro děti — hledání v bludišti — doplňují krátké texty v závěrečné části, které představují nejdůležitější postavy, pojmy a události, s nimiž se děti v bludišti starověkého Řecka setkají.

Uplynulo dalších sedm dnů, a tak je na čase přidat další kousek do mé dočtenářské skládanky. Vítám vás u svého dalšího článku.

Uplynulý týden byl vyčerpávající. Doufala jsem, že si oddechnu o víkendu, ale ani to se nestalo. Takže mám pocit, že potřebuju dovolenou. A co mě tak vyčerpalo? Běh...

Tenhle týden byl sice poněkud chudý na dočtené knihy, zato zážitky jiného druhu mě obohacovaly už od samého konce minulého týdne. Vítejte u dalšího Dočtena.

Počasí se mění rychleji, než stíhám změnit své plány. Takže jsem se raději do žádných velkých akcí nepouštěla, abych nedejbože nezmokla. Vydala jsem se na moje milované sushi, a protože teď díky tématickým článkům jedu v Severní Koreji, zašla jsem i do korejské restaurace.

Vítám vás u svého pravidelného čtrnáctidenního článku!

 

 

 

 

 

 

 

Další z knih o Korejské lidově demokratické republice se zaměřuje na umění. V KLDR je vše, umění nevyjímaje, podřízeno propagandě. Syn Velkého vůdce, Kim Čong-il, byl znám svou velkou láskou k filmu. Kniha Kim Čong-il uvádí se zaměřuje právě na Kim Čong-ila v době, kdy ještě nebyl v čele země a měl na starosti filmovou produkci Severní Koreje. V zemi, kde se může stát jakákoli absurdita, by neměla překvapit informace, že Kim Čong-il unášel umělce ze zahraničí a nutil je pracovat pro propagandu KLDR. Toto je příběh jedné umělecké manželské dvojice unesené do Severní Koreje.

Pokud jsem minulý týden varovala, že jsem toho moc nečetla, tak tento týden nevím, jak vás připravit na katastrofu jedné dočtené knížky. Inu stalo se. Slavila jsem konec léta a rozečetla tlustou bichli. Ale po pořádku. Návrat z dovolené do pracovního procesu byl krušný, takže jsem se musela odjet rekreovat na jih Čech. Oficiálně jsem zahájila podzimní sezónu. Na fotce můžete vidět kaštany, to je podzim jak vyšitej. Očesali jsme broskve - sklizeň je taky tradiční podzimní činnost. Ochutnala jsem (výborný) burčák. A dnes ráno jel autobus nacpaný zmoklými školáky, takže... Podzim začal. Ještě v létě (rozumějte: v sobotu, to byl srpen) jsme si udělali výlet na zámek Orlík. Zámek je to pěkný a fotogenický, tak se můžu pochlubit fotkou. Jako vstupenka funguje pohled s razítkem "VSTUPENKA", což se mi líbí. Méně se mi líbil protiva, který nám ji prodal, jestli tento článek čte Karel VII., současný pán zámku Orlíku, tak si s ním, Karle, prosím promluvte o aroganci k platícím návštěvníkům.

Moc se o tom nemluví, ale prázdniny se blíží se ke svému konci. Již brzy nás opět čekají přeplněné vlaky, autobusy a metra... Děti se vrátí do školních lavic. Dobře jim tak, já mám září ráda a čeká mě spousta zajímavých akcí. Ale o těch vám povím víc až v průběhu prvních podzimních dnů.

 

 

 

 

 

Minulé pondělí jsem se tak trochu vykašlala na článek pro vás. Omlouvám se. Měla jsem k tomu hned několik důvodů. První byl ten, že jsem toho moc nepřečetla. To se občas stává, většinou to řeším tím, že vám popíšu něco zajímavého, co jsem dělala místo čtení. Třeba výstavy, seriály nebo nějaký výlet. Ale tentokrát jsem nikam nešla a nic neviděla. Léčila jsem letní nachlazení a absolvovala pár rodinných oslav. Nic pro zajímavý článek na blog. A tak jsem pro vás připravila shrnutí mých přečtených knih za dva týdny. Obávám se, že ani příští pondělí nebude článek příliš o knihách. Raději vás na to připravuji předem, abyste nebyli zklamaní. Chystám se totiž na dovolenou, a já na dovolené moc nečtu. Kromě dovolené se chystám i do kina na nový film Quentina Tarantina.

Ahoj, jsem hous.enka a mám problém s nakupováním knih.

Tak se po týdnu opět vidíme. A protože minule jsem měla článek bez fotek a dočtených knih, tentokrát to napravím a uvidíte oboje.

 

 

 

 

 

Uplynulý týden byl pro mě ve znamení výstav a knih. Stihla jsem pět výstav ve třech objektech. Začala jsem v Respektu doporučovanou výstavou Cool breeze v Rudolfinu. Jde o výstavu různých umělců a jejich ztvárnění lidského těla. Kreativitě se meze nekladly a na vystavovaných objektech je to vidět. Drobné upozornění, nahá mužská tělo jsou velmi (VELMI) realisticky zobrazená. Další výstavy jsem si prohlédla v Muzeu Kampa. Výstava věnovaná Medě Mládkové mi hezky doplnila zážitek z divadelního představení, které jsem nedávno zhlédla. Vystavují se osobní i umělecké předměty z domácnosti Mládkových, atmosféru americké sběratelské rodiny dokreslují i fotografie a domácí videa. Druhá výstava, která právě na Kampě probíhá, jsou fotografie Helmuta Newtona. A jsou opravdu výborné! Hodně ženských aktů, přičemž dámy jsou zachyceny velmi vkusně. A v závěru týdne jsem se zastavila na Betlémském náměstí v domě u Halánků, kde sídlí Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur. Právě tam probíhá výstava Vlastním hlasem, která oslavuje sto let od udělení volebního práva českým ženám. Výstava je hodně textová, ale nápaditě sestavená. Kromě textových medailonků 25 žen jsou vystaveny i jejich osobní předměty a můžete si poslechnout jejich myšlenky ve sluchátkách. Přijde mi ohromě stylové, že je výstava o emancipaci žen umístěna v domě a muzeu předního českého feministy Vojty Náprstka. Druhá výstava v Náprstkově muzeu se jmenuje Na březích Nilu a je plná artefaktů z Egypta. I tato výstava je velmi povedená a hodně textová. Dát si obě Náprstkovy výstavy v jeden den moc nedoporučuji, já byla vysloveně vyčerpaná.