Další článek z naší série „o čem se nemluví“ je o knize Erotické příběhy pro indické vdovy. Překvapivě ale článek nebude o erotice, ale o ženské cti Indek. Londýn 21. století není obvyklým místem pro vraždy ze cti. Stejně tak se zdá absurdní žít v této britské metropoli dvacet let a neumět anglicky víc než „kde taky záchod“. Ale oboje je realita, alespoň v knize sikhské autorky Balli Kaur Jaswalové. Příběh o emancipaci tradicí utlačovaných přistěhovalkyň je zabalen do lákavého hávu lechtivých příběhů. Nenechte své intelektuálské já, aby se od této knihy pohrdavě odvrátilo jen kvůli názvu. Byla by to škoda.

Anotace z čbdb: Nikki je něco málo přes dvacet let, žije v Londýně, pracuje v baru a jako dcera indických přistěhovalců se většinu života snažila budovat vlastní identitu nezávislou na kulturních kořenech a víře své rodiny. Po smrti otce ji rodinná finanční situace donutí přijmout místo vyučující v sikhské čtvrti na londýnském předměstí. Než se naděje, stojí před skupinou sikhských vdov, které se touží učit anglicky, a ne tvůrčí psaní, jak původně Nikki předpokládala. Prostředníkem se ženám stane erotická kniha, díky níž postupně odhalují své fantazie, tajemství i vzpomínky.
Barvitý, dojemný i zábavný příběh z prostředí londýnské sikhské komunity vypráví o síle přátelství, rodině a víře, bourá tabu a ukazuje, že pod odloupnutou slupkou se může nacházet poklad stejně jako odporné tajemství, jež mělo zůstat pohřbené navždy…

Mladá a emancipovaná sikhská dívka Nikki po sérii nedorozumění začne vést skupinu sikhských vdov, které zaznamenávají svoje erotické představy. Na tuto jednoduchou zápletku se začínají nabalovat osobní tragédie jednotlivých žen. Všechny žijí v pevně sevřené přistěhovalecké komunitě v Londýně a všechny jsou pro okolí neviditelné – jsou přece vdovy.

Hlavní záhadou, kterou se snaží Nikki vyřešit, je tragický osud Máji, dcery její šéfové. Co se dívce stalo, proč o ní a její smrti mluví každá žena trochu jinak a co to má společného s muži hlídajícími v komunitě morálku dívek. Pátrání i vyřešení je sice napínavé, čtivé a originálně mrazivé, ale není to hlavní deviza této knihy.

To, čím mě Erotické příběhy pro indické vdovy tak nadchly, je popis obyčejného života přistěhovalkyň. Nejen v uzavřené komunitě, ale těch jako je Nikki, těch, které si o sobě myslí, že jsou „moderní“.  Domluvené sňatky se v dnešní době zadají přežité a vlastně tak trochu divné. Když ale Jaswalová popisuje tuto tradiční formu seznamování z pohledu Indů, je to najedou docela rozumný způsob založení manželství. Nemusíte s tím souhlasit, ale už v tom nevidíte jen zpátečnický a neromantický nesmysl. A takhle Jaswalová boří každý předsudek, na který v knize přijde řeč.

Na druhé straně ukazuje, jak moc jsou indické ženy (nejen) v Londýně v moci veřejného mínění. Stačí, aby byla viděna s cigaretou, a už je jí uštědřen dobře míněný proslov o vhodném chování. A to ještě v tom lepším případě. Matky vychovávají své děti k předsudkům a vždy s ohledem na to „co by tomu řekli sousedé“. Je smutné, že i dívky jako Nikki, která se bouří proti nesmyslným požadavkům komunity, v sobě stejně dál chovají obavy a výčitky, že zklamaly rodinu. Čest dívek je jejich prvořadá kvalita, hned za ní následuje věno. Čest ale není jen kvalita samotné dívky, ale celé rodiny. Utéct od manžela pošpiní nejen dívku, ale i její rodiče, kteří ji patrně vychovali dost špatně, když není schopná vést slušný život v manželství. Útěk poznamená i sourozence, protože když se zvrhla jedna, může se to stát i jejím sestrám. Dává zkrátka špatný příklad.

Kniha je plná paradoxů. Na jedné straně nesnášíte všechny ty drbny, které svými řečmi otravují život ostatním, to neustálé hlídání a absurdní zákazy a příkazy, a na druhé straně obdivujete tu pospolitost. Komunita si pomáhá, vždy je na koho se obrátit, kde se najíst, vždy se najde někdo, kdo vám pomůže s vyplněním daňového přiznání.

Jaswalová dokázala naplnit svůj román exotickou vůní kari, zaplnit ji barevným sárím a na chvíli vás přenést do barevné a voňavé Indie v Londýně. A ta erotika? Ano, jsou tu úryvky z příběhů, které vdovy vymýšlejí. A ano, je to nehorázná červená knihovna plná jeskyněk lásky a zduřelých lilků. Ale právě díky této „pokleslé“ literatuře získávají vdovy v knize odvahu mluvit upřímně o svých přáních. A ne jen o těch postelových.