Éric Emmanuel Schmitt: Deset dětí paní Ming

9:00


    Uplynul další měsíc a my se tu scházíme u dalšího článku z našeho čtenářského klubu. Čtenářský klub se nám teprve rozjíždí a dnešní knížka je po Armadě Ernesta Clinea teprve druhá, kterou jsme společně četly. Takže vítejte v našem čtenářském klubu!

     Tentokrát jsme si vybraly knížku Érica-Emmanuela Schmitta Deset dětí paní Ming. Zejména proto, že nad Armadou jedna z nás plakala skoro týden a Paní Ming má necelých 90 stran. Navíc jsme obě od Schmitta četly Pana Ibrahima a květy koránu, takže jsme tušily, že by to mohlo být docela fajn. Ano, můžete namítnout, že s Armadou to bylo minule podobné (obě jsme četly Ready Player One a byly jsme nadšené a dál... no mrkněte na článek k Armadě). A měli byste pravdu, protože ani Deset dětí paní Ming pro nás obě nebylo trefou do černého.

Éric-Emmanuel Schmitt: Deset dětí paní Ming

"Pravda je lež, která se nám nejvíc líbí." (s. 79)
Anotace z cbdb: Paní Ming neustále mluví o svých deseti dětech, které žijí na různých místech rozsáhlého území Číny. Je to možné v zemi, kde je povoleno mít pouze jedno dítě? Obešla nějak zákon? Vymýšlí si nebo je snad šílená? A co když se nejedná o imaginární potomky? Co když doopravdy existují? Jaké tajemství skrývá nenápadná a tichá paní Ming?
    Začněme vzhledem knihy. Vidíte, že jsem četla knihu bez obálky, takže by bylo fér vás seznámit i s tím, jak obálka vypadá. K tomu se samozřejmě dostaneme dále, ale napřed musíte vidět obálky původní, tedy francouzské:
     Nejsem si jistá, která z těchto dvou obálek je starší, ale začnu touhle kreslenou, která se mi líbí.
     Co se mi líbí mnohem méně je originální název knihy: Les dix enfants que madame Ming n'a jamais eus (do češtiny volně přeloženo jako Deset dětí, které paní Ming nikdy neměla).
    No rozumíte tomu? Je to jako by Vám někdo na obálku Psycha napsal, že to udělal Bates - prostě přijdete o veškeré tajemno, dohady a spekulace, které knihu musejí (v případě paní Ming by měly) provázet.
   Pak se totiž úplně mění vaše vnímání celého textu a kdybych otvírala knihu s touhle obálkou, tak si opravdu nejsem úplně jistá, co bych vlastně čekala.
   Říkáte, že chcete vidět tu druhou francouzskou obálku? Voilá:
    Tahle verze obálky mi díky té čínské panence asi sedí trochu líp. Zřejmě bych se domnívala, že paní Ming bude v téhle knížce poněkud šílená, protože zřejmě žádné dítě nikdy neměla a možná dokonce vozí v kočárku jen hadrové panenky!
     Jaká je pravda? Opustíme na chvíli knižní obálky a seznámíme se lépe s paní Ming.


    Paní Ming je postarší poměrně příjemná a velmi chytrá paní, která dělá toaletářku v jakémsi hotelu v Číně. Hlavní hybnou silou příběhu je ale vypravěč: muž ve středních letech, který jede do Číny uzavřít jakýsi obchod v továrně na panenky (kde mimochodem paní Ming kdysi pracovala). Při jedné večeři v hotelu si chlapík musí odskočit a seznámí se s milou paní Ming, která mu začne vyprávět o svých deseti dětech. Chlapík je poněkud zaskočený, neb v Číně panuje tvrdá politika jednoho dítěte: můžete mít v rodině jen jedno dítě, porodit/vychovávat více dětí je tabu.
    V průběhu času se  vypravěč na stejném místě s paní Ming několikrát zapovídá a ona mu pokaždé vypráví krásné životní příběhy jejích deseti dětí.
    My už tedy díky Francouzům víme, že paní Ming deset dětí neměla, ale to, jak to s nimi bylo, si musíte přečíst sami. Nechceme tady totiž moc prozrazovat, protože právě ten moment, kdy se dozvíte, jak to s těmi dětmi je, je pro mě jeden z nejlepších okamžiků celé knihy. Myslím, že mi to rozseknutí trochu připomínalo Amélii z Montmartru, film, který si dokážu pouštět pořád dokola.
    Pro mě nebyl ani tolik zajímavý děj nebo jednotlivé vypravování o dětech, kdy každé mělo trochu jiný životní osud, ale zejména to bilancování na hraně pravdy a lži. Například když syn Šuag pronáší ústy paní Ming tato slova:
    "Proč lidé nesnesou pravdu? Zaprvé proto, že je pravda vždycky zklame. zadruhé proto, že pravda často nemá význam. Zatřetí pravda nevypadá moc věrohodně, většina lží zní mnohem lépe. Začtvrté pravda zraňuje (...). Ticho je přítel, který nikdy nezradí." (s. 68)
     Proto si myslím, že Deset dětí paní Ming rozhodně není žádná povrchní knížka o tom, jak v Číně nemůžou mít víc jak jedno dítě. Respektive ano, na první pohled je knížka přesně o tomhle, ale toho, co nabízí čtenářům, je mnohem víc.

PS: Způsob, jakým vyřešil vypravěč svůj život mě sice dojal, ale neumím si představit, že by to opravdu takhle nějaký muž pojal...
/hous.enka/



Hous.enka už více méně popsala, o čem kniha Deset dětí paní Ming je, a já se nechci opakovat. Navíc bych to asi nesvedla tak hezky podat jako ona. Jsem totiž ta, kterou tato kniha zklamala. Zdá se, že se v našem čtenářském klubu nejen míjíme vkusem, ale ještě se střídáme ve zklamání.


Od Érica Emmanuela Schmitta jsem četla nejen Pana Ibrahima a květy koránu, ale celou jeho sérii o neviditelném. Úžasná série zabývající se v každé novele jiným světovým náboženstvím a tím nejlepším z něj. Zároveň má každá kniha silný emocionální příběh. První díl cyklu je tedy Pan Ibrahim a květy koránu, děj se točí kolem starého Araba a mladého Žida. Dále do této volné řady patří Noemovo dítě o katolickém knězi a židovském chlapci, Oskar a růžová paní je o umírajícím chlapci a jeho hledání Boha. Poslední díl je Zápasník sumó, který nemohl ztloustnout a o šintoismu. Všechny díly mě dojaly a zanechaly ve mně hluboký dojem. A pak přišla paní Ming.

Díky bohům, že český překladatel vynechal ten spoiler z názvu knihy, protože by hrozilo, že tuto útlou knížku nedočtu. Fantazírování toaletářky (kouzelný název pro hajzlbábu) mě iritovalo, a i když jsem místy cítila smutek, nad zvrácenou politikou jednoho dítěte, nedokázala jsem se do vyšinuté paní Ming vcítit. Naopak vypravěč mi byl sympatický a i poté, co jsem ho mohla více poznat, jsem ho alespoň chápala. A pak přišel závěr…mno, jasně, vypravěčovu chování by snad neuvěřila ani čtrnáctiletá holka, která miluje jednorožce a Twilight!

Knihu na příští knižní klub musíme opravdu důkladně promyslet!
/togaf/

Závěrem tedy chceme říci, že jakmile vymyslíme nějakou zlomovou knihu, která by náš čtenářský klub významně posunula, dáme vám vědět.

You Might Also Like

0 komentářů

Popular Posts

Zdroj obrázků a fotek

Veškeré obrázky a fotografie na tomto blogu jsou buď naše vlastní, nebo z následujících zdrojů: www.pixabay.com, www.cbdb.cz