Znáte Festival otrlého diváka (dále v textu přejdu na familierní označení FOD)? Ne? Tak to o hodně přicházíte. Tahle každoroční akce kina Aero je famózní. Béčkové až céčkové filmy, genderově vyvážený dabing, originální znělka a výzdoba…prostě akce, na kterou se každoročně těšíme. Tentokrát jsme vyrazily na dva filmy, oba se shodou okolností promítaly v neděli.

Ultra válečník s českým předfilmem Kyselý dech byly první. Kyselý dech od amatérského karvinského režiséra Lukáše Bulavy byl vyloženě céčkový. Šílené „hraní“ (ty uvozovky jsou opravdu velmi důležité) a naprosto ujetý scénář se na Otrlce velmi hodil. A o čem tento krátký film je? Zde je oficiální anotace distrobutora: Sestry Červeňákovy se s nadšením pouštějí do natáčení nového hororu Kyselý Dech, což se záhy stává jejich nejhorší noční můrou. Samy se ocitají v hnisajícím světě doktora Ericha Karpiho, jehož zničená mysl touží přeměnit vše lidské v naprosté zlo. Dostává ovšem protivníka v podobě starší sestry, kterou žene msta.Vítejte zpět v dobách videopůjčoven, rychlodabingů, školních gangů a stylové módy a nechte se unášet atmosférou temných lokací, sečných zbraní, bizarních postav a poctivých ručních efektů.

 Skoro je mi líto, že jsem VHS s tím to filmem nevyhrála v závěrečné tombole. Ale koneckonců co bych dělala s VHS, když nemám video? 

Ultra válečník byl béčkové sci-fi, které bylo o level výš díky monotónnímu dabingu jak z osmdesátých let. Film o Kennerovi (v českém dabingu Kemr), který se vydává do radioaktivního města Mutiů (to jsou genetičtí mutanti, takže o různé zrůdičky a čtyřprsé prostitutky tu není nouze), aby zde objevil svůj osud. Zdá se mám můj popis krátký? Tak ho ještě doplním o anotaci FODu: Postapokalyptická akční sci-fi kde hlavní hrdina putuje do zamořené pustiny a utká se tam s bandou zmutovaných banditů.

Muhaha...Opravu výborná záležitost.

Druhý náš film byl zároveň poslední film festivalu. Tromeo a Julie - anotace z FOD: Tromeo a Julie je až nečekaně funkční a promyšlenou interpretací nehynoucího příběhu dvou zahynulých milenců. Jistě, z překrásné Verony se děj přesunul na zaflusaný Manhattan, znesvářené rody nejsou v žádném případě vznešené, spíše prohnilé, vyšinuté a zvrácené a té krve, co znovu beznadějně smáčí krev dříve prolitou, je tentokráte trochu více. Ale to jsou jen prostředky adaptace, které umožňují, aby příběh ožil novou energií a promluvil k divákům, které by kostýmní recitace veršovánek odrazovaly. Právě ve zdejším karnevalovém reji tromáckých bizarních naturščiků, bláznivých úchyláren, pukajících hlav, hysterického pitvoření a fekálního humoru o to více vynikne křehkost i síla osudové lásky.

Klasický Shakesper s trochou incestu, absurdního násilí a sexu. Úchylný pan Kopulet byl jednou z postav, které jsem upřímně nenáviděla a jeho příkladně odporný konec jsem mu přála. Julie a její praštěné erotické sny mě naopak velmi bavily, stejně jako celá postava Tromea, jeho vkus na porno byl, no...velmi originální, řekněme. Genderově vyvážený dabing byl tak politicky korektní, že Samantha Bifidus mluvila mužské role a Josef Vokurka ženské role. New York se v jejich podání stává Frýdkem-Místkem a podobných vtípků byl plný film. Musím vyzdvihnout zpěv a překlad písní – obě jsme s hous.enkou byly nadšené ze zpěvu Samanthy Bifidus.

 

 

 

Zvrácený humor party tvůrců Festivalu otrlého diváka nám prostě sedí, milujeme jejich fekální, infantilní a nekorektní humor. Dovedeme ocenit nápaditou a nevkusnou výzdobu, tematický raut i nechutně vtipnou znělku. Zkrátka už se těšíme na příští rok!

A co vy? Patříte mezi fandy Otrlce?