Dočteno podle hous.enky (17. týden)

10:45

Vítám vás u svého tradičního pátečního článku, ve kterém Vás seznámím s knihami, který jsem za uplynulý týden dočetla. A taky s těmi, které právě čtu.
Taky vám přijde, že tenhle týden utekl neuvěřitelně rychle? Mám pocit, že je to včera, kdy jsem si večer myla vlasy a lakovala nehty na pondělek. Hrůza. Dokonce ani zpětně nejsem schopná říct, co jsem celé ty všednodenní večery dělala (krom večeru s togaf). Asi něco ohromně zábavného a zajímavého, protože tenhle týden jsem dočetla jedinou knihu.


Snad to příští týden vylepším. Nicméně už teď to vypadá, že svou pravidelnou měsíční patnáctku už nedám. Pochybuju, že bych o víkendu přečetla tři knížky.
Nicméně ambice mám, ráno jsem prohledala knihovnu a našla Jeden den Ivana Děnisoviče a Osud člověka. Obě knížky jsem kdysi v dálném mládí už četla, ale ráda si je připomenu. Proč jsem zrovna vybrala tyhle dvě? Asi se pořád vezu na vlně lehké melancholie z minulého týdne.
Snad už brzy začne normálně svítit slunce, protože tohle mě ubíjí.
Ale ať nejsem úplně negativní, rozhodla jsem, že v úvodu každého pátečního článku napíšu tři věci, které v uplynulém týdnu byly super. Takže
  • Balíčky z Aliexpressu mi dělaly radost dva ze čtyř uplynulých dnů. Ráda nahlížím do poštovní schránky. V případě nouze nepohrdnu ani reklamními letáky...
  • Výprodej vánočních zajíčků v Albertu... Bez komentáře...
  • Sušené banány z Country Lifu...
Ach, už je mi jasné, proč jsem tenhle týden tak málo četla. Já jsem hodně jedla: čokoládu, makový dort, božský perník (terminus technicus) a včera k večeři pražmu. A teď už pojďme ke knížkám.

Dočteno

Manuel Loureiro: Apokalypsa Z. Začátek konce

"Svět se každou minutu propadá do stále většího hajzlu, pokud už v něm neskončil. Tohle není prdel. Děje se něco hrozného a všechny nás to semele." (s. 47)
Anotace z cbdb: Je konec civilizace. Neexistuje internet, televize ani mobilní telefony. Nezbývá nic, co by člověku připomnělo, že je lidským tvorem. Apokalypsa začala. Teď zbývá jediný cíl: PŘEŽÍT!
     Hlavní hrdina se ocitá ve světě, kde si nemůže být ničím jistý: obyvatelstvo celého světa napadá zákeřný virus, který je mění na zombie. Přesto - anebo právě proto - opustí svůj dům, v jehož okolí se začne situace poněkud komplikovat, a pokusí se dostat do bezpečí. Povede se mu to?
Skvělá kniha. Musím říct, že jsem nečekala, že to bude takhle čtivé. Nemám ráda filmové road movie (natož pak literární), ale tohle se mi líbilo.
     Kniha je rozdělena do několika částí: Blog, Deník (tuhle část začíná hrdina psát ve chvíli, kdy selže elektřina a vydá se z domova), Vigo (setkání s prvními přeživšími), Peklo (snad nejlepší a nejakčnější část) a Numancie, která se odehrává v nemocnici nedaleko města Viga. Chvíli tedy trvá, než se to celé rozeběhne, ale jak začne přibývat zombíků a přeživších, kdy ne každý má čisté úmysly... Stojí to za to.
     Kniha Apokalypse je akční, chvílemi strašidelná, ale velmi dobře napsaná kniha. Nedalo se od ní odtrhnout.
     No a po dočtení Apokalypsy v úterý se mi už do ničeho moc nechtělo...

Právě čtu


Shari Lapena: Manželé odvedle

     Anotace z cbdb: Vaše sousedka nechce, abyste vzali své šestiměsíční dítě na slavnostní večeři. Nic osobního, ale rušilo by pláčem. Váš manžel prohlásí, že to nevadí. Bydlíme přece hned vedle. Zapneme dětskou chůvičku a každou půl hodinu ho přijdeme zkontrolovat.
     Tohle je knížka, kterou jsem si dala do mobilu poté, co jsem dočetla Apokalypsu Z. Nejsem si jistá, jestli to byl dobrý tah.
     S Manželi odvedle mám podobný problém jako se všemi těmi moderními americkými detektivkami: on, ona, vražda/únos a najednou čtenář zjišťuje, že vztah těch dvou je v mnohem větších problémech, než to zezačátku vypadalo... Ten vzorec je v tomto typu románů už tak zavedený, že spekuluju, kdo to "mimčo" (fakt překladatelka používá tenhle termín + ještě "bodýčko" - asi čtenářka Mimibazaru) unesl. A teorie mám od opravdu primitivních (zabila ho matka) po odvážné (sousedka nemá děti, ale chce je, tak jedno unesla) až po absurdní á la náhodný člověk šel kolem, slyšel dětský pláč....
    Je to hra se čtenářem a já na ni zatím (cca po třetině) začínám pomalu přistupovat... Leč do neděle to nedám, tak dlouho vkuse u Manželů nevydržím...

Alexandra Oliva: Poslední

     Anotace z cbdb: Chtěla zažít dobrodružství. Nikdy by ji nenapadlo, jak daleko všechno zajde…Začalo to jako televizní reality show, nazvaná příznačně Ve tmě. Dvanáct účastníků vysadili v hlubokých lesích a vystavili podmínkám, které měly prověřit jejich sílu, odolnost, vytrvalost. Izolovaní od vnějšího světa netuší, že v něm došlo k něčemu strašlivému. Jakékoli projevy zkázy chápou coby součást hry, zinscenovanou zkoušku. Všude je přece sledují kamery, odposlouchávají mikrofony. Alespoň tak tomu všichni věří, včetně mladé ženy přezdívané Zoo, jedné z favoritek soutěže. Zoo chce obstát, tvrdošíjně jde za svým cílem. Ale realita se děsivě a nenávratně změnila. Tady už nejde o vítězství, ale o přežití… a nejen její. Brilantní napínavý psychothriller s apokalyptickou zápletkou vydává 25 nakladatelů po celém světě.
     Třicátá stránka... už týden, muhehe. Nejsem schopná se do Poslední začíst. Ne že by mi byl osud Zoo lhostejný. Věřím, že až se začtu, bude to výborné a já budu prožívat to, jak pokaždé najde nějakou mrtvolu, o které si myslí, že je jen jako... Ale zatím to teda nejde.

PS: Úvodní fotka je stažena z Pinterestu, obálky jsou z databáze cbdb.cz
 
 

You Might Also Like

0 Comments

Popular Posts

Zdroj obrázků a fotek

Veškeré obrázky a fotografie na tomto blogu jsou buď naše vlastní, nebo z následujících zdrojů: www.pixabay.com, www.cbdb.cz