togaf a její knihy (25. týden)

11:00

Astronomicky začalo léto, je čas vyrazit na vodu. Tohle asi proběhlo hlavou mým kamarádům, když na sobotu naplánovali vodácký den. Co na tom, že meteorologové uváděli maximální denní teploty  16 stupňů Celsia a občasné přeháňky. A protože kamarádům se "ne" neříká, vyrazili jsme na Jizeru. Ukázalo se, že počasí nebude problém. Problémem bylo mé povýšení na zadáka. Jsem mizerný zadák. Nemám sílu v pažích a ani rozkazy mi nejdou. Po pár (asi tak deseti) kilometrech se náš hvězdný tým jakž takž sesynchronizoval a ostatní na nás nemuseli čekat víc jak deset minut. Sjíždění Jizery bylo ale krásné, vodáků, možná i kvůli počasí, moc nebylo a tak jsme mohli křižovat od břehu ke břehu. Nakonec jsem plánovaných dvacet klimetrů zvládli v rekordním čase a dokonce jsme pár metrů sjížděli i Labe! Večer mě ale bolela ramena a zápěstí tak hrozným způsobem, že jsem se u čištění zubů málem rozbrečela. Ale zadáci nebrečí. 

V neděli jsem už byla schopna udržet v rukou časopis, takže jsem si přečetla Respekt. A narazila na článek švédského psychologa Larse Lystera, který se zabývá problémovými dětmi. Lyster mi svými názory a přístupem k dětem připomínal moji oblíbenou psycholožku/spisovatelku Torey L. Hayden. Takže přes tento oslí můstek se dostáváme k mým přečteným knihám (no jo, taky mi ten oslí můstek nepřijde moc přirozený, ale jsem unavená z toho kormidlování, tak mějte pochopení). 

Nejdřív dvě obědové knížky (o tomto svém novém rituálu jsem psala minulé pondělí).

Michaela Labudová: Dělej, co musíš!
Anotace z cbdb: Obrazová a textová část s vlastními hřbety spojeny zadní stranou obálky.
Designéři ti tvrdý chleba maj...tak by se dal shrnout obsah této knihy. Je to vlastně taková umělecká stížnost. Já se v této problematice neorientuji a asi proto jsem se neorientovala ani v knize. Nicméně druhá obrazová část mě zaujala podstatně víc. Suma sumárum, pokud nejste grafickým designérem nebo typografem, tak tako kniha není určena pro vás.

Jeff Lemire, Emi Lenox: Plutona

Anotace z cbdb: Poeticky temný příběh ve stylu Stephena Kinga či Stranger Things. Pět dětí objeví v lese tělo legendární superhrdinky Plutony. Tenhle objev je vyšle na temnou cestu, která hrozí, že zničí jak jejich přátelství, tak jejich životy. Jedna z nejlepších komiksových knih roku 2016!
Temný příběh o z nebe spadlé superhrdince je temný ve vývoji pětice dětí. Styl kresby mě nijak neokouzlil, ale ani nerušil ve čtení. Zato sám příběh byl výborný. V krátkých větách a náznacích se odehrává drama. Líbil se mi přerod postav, přesto mě většina z nich nebyla sympatická. Ale překvapení na závěr mě překvapilo a jsem ráda, že jsem si Plutonu přečetla. Domů si ji ovšem pořizovat nebudu.


Dominik Landsman: Dovolená s moderním fotrem
Anotace z cbdb: Dominik Landsman, autor populárních Deníčků moderního fotra, ve svých knížkách vyčerpávajícím způsobem vysvětlil, že mateřská dovolená není žádná dovolená. V nové knize čtenář zjistí, že ani s letní dovolenou to není žádné terno, zvlášť když máte malé dítě a manželka vás místo na každoroční chalupu donutí jet do Bulharska k moři. A kdyby jen to! Nataša, druhá polovina rodičovského páru, se chopila pera a knížku za Dominika napsala. Výsledkem je nejen dovolenkové vyprávění, ve kterém se pozná každý, ale i odhalení několika utajovaných skutečností z intimního života moderního fotra. Necenzurováno!
Humor Dominika Landsmana je na hraně infantility, občas až za hranou. Vtip, který funguje v krátkém textu facebookového statusu, už nemusí tak dobře fungovat, když se rozepíše do celé kapitoly. Ostatně vtipné situace z dovolené nejsou ani tak vtipné, jako spíš ztrapňující a výsměšné. Pokud nejste milovníky dovolených ve stylu opalování na pláži, popř. u bazénu, budete u čtení trpět (jako já). Landsmanův humor nespočívá v neotřelém příběhu, ale v kreativním využití slovních spojení a netradičních hříček s očekávanými souslovími. Nadsázka a ironie je také pro Landsmanův styl typická. Nicméně právě nadsázky je v této knize mnohem méně než v předchozích knihách.

AUDIOKNIHA
Vilma Kadlečková: Jantarové oči

Čekání na poslední díl série Mycelium si krátím poslechem prvních čtyř dílů. Zatím jsem v polovině prvního a jsem překvapena, jak rychle mi poslech utíká. Knihu netradičně namluvilo více interpretů. Ze začátku jsem z toho byla rozpačitá, ale uznávám, že to má logiku. Hrdinů je v Myceliu více a je lepší, že každý má svůj hlas, než aby se jeden dabér snažil měnit hlas.

Dále pokračuji v četbě Enderovy hry a moje pocity se nemění, jsem v polovině knihy a o napětí nemůže být řeč. Zatím je to jen popis techniky výcviku. Ne že bych se vyloženě nudila, ale už by to chtělo nějakou tu bitvu s emzáky!

You Might Also Like

0 komentářů

Popular Posts

Zdroj obrázků a fotek

Veškeré obrázky a fotografie na tomto blogu jsou buď naše vlastní, nebo z následujících zdrojů: www.pixabay.com, www.cbdb.cz