togaf a její knihy (14. týden 2019)
13:07
Kamil Benášek, Daniel Mihálik: Hajzl
Anotace z cbdb:
Hlavní postavou je HAJZL – pražský třicátník pracující v
nadnárodní korporaci. „Yuppie“ tělem i duší. Potrpí si na kvalitu ve
všem. Je to gurmán, který žije život plný večírků, alkoholu, drog a
nezávazného sexu. Vše kolem něj funguje tak, jak si představuje a pokud
je tomu jinak, nebojí se jít přes mrtvoly, aby to napravil. Rozhodně se
nejedná o hrdinu, spíš naopak. Nebudete ho mít rádi, je to prostě HAJZL.
Mám ráda komiksy "mluvící hlavy". Tři, čtyři okénka s téměř
totožným obrázkem a vtipným mikropříběhem. Celý komiks stojí právě na
slovním vtipu a to mi vyhovuje. Hajz je místy krásně nekorektní,
absurdní a šokující. Některé vtipy mi byly proti srsti a některé nebyly
vtipné. Problém Hajzla je mj. ten, že se vyjadřuje k aktuálnímu dění,
takže stripy z roku 2014 jsou už lehce vyšumělé. Ale i tak jsem se
bavila a Hajzla a jeho svět budu sledovat.
Terry Deary: Zpropadené Skotsko
Anotace z cbdb: Kniha Zpropadené Skotsko byla prvním ze speciálních vydání edice Děsivé
dějiny, která se věnují jediné zemi. Najdete v ní spoustu zajímavostí o
ušlechtilých Skotech a jejich odhodlaném boji za nezávislost na
Angličanech, který vedou už od temného středověku. Přečtěte si rovněž
úžasné skutečnosti o dobrých panovnících i ukrutných kruťasech,
protivných královnách i moudrých mudřenách. Dozvíte se také skutečnou
pravdu o Williamu Wallacovi, alias Statečném srdci, a za odměnu se
naučíte ještě pár nechutných skotských her.
Děsivé dějiny jsem na základce milovala. Jako dospělá protáčím oči
u očividně dětských vtipů, ale stále oceňuji stručné a pochopitelné
shrnutí dějin. O něco méně se vyžívám v drsných a krvavých detailech,
ale zase jsem schopná vidět souvislosti. Chudáci Skotové to v historii
neměli nejjednodušší, ale ve Zpropadeném Skotsku se tomu můžou alespoň
zasmát. Dearyho přístup k historii se mi ale moc líbí, mě pro toto téma
vyloženě nadchl a krátké tematické knížky s praštěnými obrázky, kvízy a
hádankami mě bavily i jako dospělou. Asi se k některým dílům Děsivých
dějin ještě vrátím.
Miloň
Čepelka, Aleš Palán: Nedělňátko aneb s Cimrmanem v zádech
Anotace z cbdb (kráceno): Jako by mu nestačil smích, který s kolegy z Divadla Járy Cimrmana
vyvolává u několika generací diváků. Miloň Čepelka (* 1936)
přitom není jen hercem výrazných komických rolí. Je též
spoluzakladatelem Divadla Járy Cimrmana a zároveň vůbec jediným
člověkem, jenž hrál se Svěrákem a Smoljakem i v „konkurenčním“ Salonu
Cimrman, který provozoval objevitel pojizerského génia Jiří Šebánek. Čepelka ovšem není jen tím, kdo rozdává smích, jeho záběr je mnohem
širší.
Kniha rozhovorů známého publicisty Aleše Palána s Miloněm Čepelkou není
jen pohledem do zákulisí oblíbeného českého divadla, je pohledem za
kulisy samotného Miloně Čepelky.
I já jsem se k této knize doslala přes slavného Cimrmana. Rozhovor
je parádní a nejen proto, že se týká milovaného génia. Čepelka je
sympatický a nesnaží se o humor za každou cenu. Překvapilo mě, jak
široký umělecký záběr má. Nejen haiku, které mi svojí exotičností
utkvěly v paměti, ale i povídky, básně a texty k dechovkám. Moc se mi
líbilo, jak Miloň Čepelka mluví o svém soukromí, řekne dost, abyste se
seznámili s jeho rodinou, ale nezachází příliš do podrobností, takže jim
zároveň neruší soukromí. I o svých učitelích, spolužácích a přátelích
mluví velmi otevřeně, a přitom taktně. Nebojí se ukázat i stinnou stránku
oblíbeného divadla. Ne všichni herci jsou neustále ve vzájmené souhře a
ne všichni si vždy dokonale rozumí. Čepelka to umí popsat pravdivě,
lidsky a zároveň nikoho neuráží. Velmi příjemné čtení.
Přeji vám pevné zdraví a dobré knihy! Za týden na viděnou.
0 Comments