Série našich článků o cestování zakončím knihou Líný cestovatel, kterou jsem četla několik týdnů a která mi tvořila pozadí všem konkrétním cestopisům, o kterých jsem vám psala. Autor Dan Kieran se bojí létat letadlem a z tohoto handicapu si udělal životní filozofii. Nesnaží se překonávat sám sebe, jak je v současné době moderní, ale smířil se s tím, že zkrátka není dokonalý, a místo letadla jezdí lůžkovými vlaky a trajekty. Tyto cesty jsou časově náročné a sám Dan je označuje jako „pomalé cestování“. Zároveň má ale ve vlaku dost času na přemýšlení a pozorování světa a lidí kolem sebe. A Dan je dobrý pozorovatel.

Dan Kieran: Líný cestovatel

Anotace z cbdb: Kieranova oslava líného cestování je skvělým podnětem k zamyšlení, proč a jak cestujeme. Nutí nás přehodnotit zažité vnímání světa i našeho vlastního domova. Nabízí návod, jak si cestování lépe a hodnotněji užít? Jak z něj mít co největší prospěch. Líný cestovatel je kniha, díky níž vaše cestování získá nový rozměr. 

 

Líný cestovatel není cestopisná knížka, přestože v ní Dan Kieran popisuje některé své cesty. Hlavní kouzlo knihy je v myšlenkách. Dan zážitky ze svých cest prokládá příběhy inspirativních, ale netradičních cestovatelů. Můžeme si proto přečíst příběh o rodičích autistického syna, kteří se vypravily do Mongolska, o dvou řeckých bozích času, zabrousí i do oblasti neurologie, zkrátka rozsah má Dan široký.

Nezamýšlí se jen nad masovou bezhlavou turistikou, kdy je nutné nafotit si povinné památky, aby cestovatel splnil představu ostatních o tom „správném“ cestování, ale zamýšlí se i nad ekologickými dopady rozmachu cestování. Na jednu stranu doporučuje poznávat cizí kultury a neznámé země, ale na druhou stanu varuje před touhou „civilizovaných“ obyvatel „pomáhat divochům“. 

Kieran na svých pomalých cestách zavítal i do Prahy a během cesty přes naši republiku si četl životopis Václava Havla. Zjednodušeně čtenářům podává osudy naší země za 2. světové války. Je zajímavé číst pohled na naše dějiny očima Brita. Jeho pohled je samozřejmě velmi zkratkovitý, Slovensko pro něj prakticky neexistuje, nevidí historické souvislosti (a překvapivě ani úlohu Británie v osudech Protektorátu), ale přesto se snaží o pochopení. 

Pochopení a neodsuzování je u Dana Kierana alfou a omegou a to nejen během cest do zahraničí.