Dočteno podle hous.enky (12. týden)

10:00

Uplynul další týden a s jeho odchodem přichází moje tradiční páteční Dočteno. Takže vítejte u článku o tom, co se dělo uplynulý týden, jaké knihy jsem dočetla a jaké nové knihy mám právě rozečtené.
 
 
 Pokračovat ve čtení
Tenhle týden se nesl ve znamení sněhu, třeskutých mrazů a tedy teoretických večerů nad knihou. Praxe ale byla jiná. Zaprvé: po minulé týdenní čtecí smršti jsem o víkendu neměla chuť na žádnou knihu. Venku byla zima, my jsme byli v domě a hřáli se u kamen. Teda hlavně Ejmy se hřála. U kamen, jak jsem vám ukazovala někdy minule. A taky hodně spala. I my jsme hodně spali. Prostě takový ten líný víkend, kdy se vám nechce vůůůbec nic...
Spící Ejmy. Před stříháním. V pondělí byla u kadeřnice a teď už nemá ofinu. Má to střižený na ježka.
Přečetla jsem v posteli možná pár stránek Černých leknínů, ale jinak nic. Až v neděli jsem vzala do ruky Pozvánku ze série Kepler62 a tím se mi vrátil čtecí apetit. Uf, díky bohu, protože nevím, co bych dělala ve vlaku a v autobuse cestou do práce.
Což mi připomíná, že jsem si ve svém pravěkém bílém notebooku oživila složku s Might and Magic VII (tuším, že to je sedmička, protože šestka už mi přišla příliš oldschoolová). Kdysi jsme ji hráli s bráchou a myslím, že sedmičku jsme hráli jen dvakrát, tak je asi na čase zahrát si ji potřetí. Pak je ještě osmička, devítka a desítka... Začátkem dubna mám totiž v plánu dát knihám na týden utrum. Jako že opravdu žádnou neotevřu. A poslední dlouhé večery chci vyplnit hraním na počítači. Dlouho jsem nic nehrála, takže se na to hodně těším. Jen já, zlobři, upíři a draci. Joj! Už aby byl duben.
Bude to takový malý knižní detox. Musím tedy vymyslet program na půlhodinové cesty mhd... Hmmmm...
 
 Fotka jak z dalekého východu. Foto z minulého pondělí na okraji Prahy...

Ale zpátky ke čtení. Jo. Takže v pondělí večer mě bolela hlava jako blázen, takže ze čtení sešlo. V úterý jsem byla s togaf na autogramiádě k antologii Kladiva na čaroděje. Ve středu jsem přišla taky pozdě večer, protože tak to prostě je, a včera jsem upekla fakt dobrou bábovku a dočetla jsem Houbařku. Jooo, tentokrát to moc veliký čtení nebylo.
 

Dočteno

 

Josef Pánek: Láska v době globálních klimatických změn

Anotace z cbdb: V životě jste nebyli v Indii, představte si to. Teď se ocitnete v indickém Bangalore, uprostřed kraválu, smradu, vřavy dopravy a lidí, a nemáte proti tomu obranu. Jste v bezpečí hotelu a konferenčního centra, a přesto jste vyděšenej jak malej králík. Odvážíte se ven a dojdete do slumu. V nepřehledném davu žen v sárí uvidíte indickou dívku v obyčejném triku a džínách. Vyfotíte si ji, protože je to jediné, co vás neleká. Ona si toho všimne a řekne vám plynnou angličtinou, ať její fotku okamžitě smažete. Pokrčíte rameny, vyhovíte jí a hodíte celou příhodu za hlavu. Novela Láska v době globálních klimatických změn vypráví o globální vesnici zvané Země, ilogičnosti rasismu i nevyzpytatelných cestách srdce, a hlavně o tom, jak se všichni bojíme změn, zatímco ta největší z nich se odehrává kolem nás a nad našimi hlavami.
Hrabalovsky pojatý román o tom, že předsudky a rasismus si v sobě neseme, i když o tom ani nevíme. Na první pohled jsem od téhle knihy chtěla dát ruce pryč, protože když jsem začala číst, bylo to peklo: věty na půl stránky, složitá souvětí, proud vědomí, neustálé opakování stejných slovních spojení. Uf. Ale jakmile jsem se začetla, bylo to skvělé. Nakonec mi bylo líto, že hrdinu a jeho příběh opouštím.
O knize jsem psala už v minulém Dočtenu a ještě by o víkendu o ní měl vyjít samostatný článek, tak to sledujte a dozvíte se víc.
 

Björn Sortland, Timo Parvela, Tor Tveite: Pozvánka

Anotace z cdbd: 1. kniha v sérii Kepler62.
Třináctiletý Ari se stará o nemocného bratra Joniho. Žijí ve světě, v němž dramaticky ubývají přírodní zdroje. Bratři tráví volný čas hraním nové videohry Kepler62, o které teď všichni mluví. Podaří se jim dostat do malé skupiny hráčů, kteří ji dokončili? Nikdo neví, co se stane těm, kdo překonají poslední level, ale mezi hráči kolují divoké zvěsti. Možná to není jen hra, ale také pozvánka. Ale kdo ji poslal a kam je zavede?
Komiks pro děti, který má co říct i dospělým (ano, kniha je součástí naší knižní výzvy).
Jsem z projektu Kepler62 nadšená. Moc se mi líbí popsaný dystopický svět, kdy všude panují bída, chudoba a hlad. Kult dětství se zvrhl a starší lidi jsou odpadem společnosti. Společnosti, která už nechce žít na Zemi a hledá místo ve vesmíru, kam by mohla expandovat...
Trochu to připomíná Ready Player One, kdy je v kontrastu herní svět a skutečnost. Moc mě to bavilo a mrzí mě jediná věc: že je to tak krátké a že to není napsané pro dospělé. Dospělácký sci-fi román z tohohle světa bych si fakt ráda přečetla.
Krásné obrázky, akční děj, tohle si musíte přečíst. Sakra, neříkám já to u každé druhé knížky? No ale tohle byste fakt měli.

 

Peter de Wit: Kočky v burkách

Anotace z cbdb: "Těšíš se na jaro?" ptá se jedna postavička zahalená od hlavy až po kotníky v beztvarém "tradičním" ženském oděvu, tedy v burce, druhé. "Nevím, ale zeptám se manžela," zní odpověď. Knížka Kočky v burkách je souborem politicky zcela nekorektních anekdot na téma povinného zahalování muslimských žen, respektive na téma jeho nejradikálnější varianty, takzvané burky.
Kočky v burkách pro mě byly zcela náhodným nákupem v eshopu Paseky, kde jsem kupovala jinou knihu pro babičku (byla to tahle).
Čekala jsem černočerný - nekorektní - humor. A dostala jsem ho tak napůl. Ano, některé stripy mají ten správný říz, ale jiné jsou cítit nuceností a pokusem vymyslet si něco neotřelého. Dokonce bych řekla, že některé (tak třetina?) stripů postrádá pointu.
Myslím, že tahle knížka nejspíš půjde dál světem. Nemusím ji mít doma, protože to není ten styl humoru, ke kterému se ráda vracím.
 

Viktorie Hanišová: Houbařka

Anotace z cbdb: Co všechno se dá najít v lese? Mladá Sára žije ve staré chalupě na Šumavě a živí se sběrem hub. Každé ráno si obuje letité pohorky, popadne košík s utěrkou, v kapse pohladí ostrý nožík a vyrazí. Už sedm let chodí po stejné trase, sedm let od jara do podzimu sbírá houby na týchž místech a prodává je za pár stovek jedné hospodě. Jako dobrovolná poustevnice se s nikým nepřátelí ani neopouští Pošumaví. Jen občas vyrazí za psychiatričkou do Plzně přesvědčit ji o svém vyrovnaném duševním stavu. Zpráva o matčině smrti proto Sářin život příliš nezmění. Zúčastní se pohřbu, setká se s bratry, kterým se už dávno odcizila, a vrátí se zpátky do lesa. Jenže co se zdá jako nepatrnost na povrchu, bouřlivě bují pod ním. Dědické řízení do jejího života navrátí rodinu, která ji zavrhla. A domek se postupně rozpadá. Obchody nejdou. Začíná být jasné, že Sára bude muset svůj houbařský způsob života opustit. A jedinou cestou ven je přestat odvracet oči od toho předchozího. Viktorie Hanišová zpříma a zároveň citlivě měří, co vydrží dětská duše a kde jsou hranice rodiny. Román Houbařka je příběh předem neúspěšného pokusu utéct traumatu. Občas ale nejde neutíkat.
Vypadá to, že houbaření se od sci-fi sféry přesunulo do společenských románů. A Viktorie Hanišová očividně psát umí. Zpětně mám pocit, že se v celé knize nic nestalo, ale přesto je to čtivý příběh jedné holky, co jí rodiče pěkně zpackali život.
Text rychle odsýpá, tipů ke sběru hub přibývá. Jen procházek po lese je pořád stejně. Sisi v lese nejen sbírá houby, ale taky tu přemýšlí, vede tu zásadní rozhovory s lidmi a nakonec máte pocit, že s lesem dočista splynula. Snad proto je pro ni tak těžké odejít.
Host navíc krásně pojal obálku a já jsem se do téhle knihy zamilovala. Jo, i tuhle byste si měli... však vy víte co.
 

Právě čtu

Mika Waltari: Vlak osamělého muže

Anotace z cbdb: Finského spisovatele Miku Waltariho (1908 - 1979) proslavil na celé světě román ze starověkého Egypta Egypťan Sinuhet. Přesto Waltari v Egyptě nikdy nebyl - ani před napsáním románu, ani po jeho vydání. O to víc cestoval do ostatních zemí, v nichž se jeho romány odehrávají. V knize Vlak osamělého muže z roku 1929 mladý Mika Waltari popisuje své první velké putování Evropou. Z Helsinek cestoval přes Berlín, Prahu (která v něm kupodivu zanechala dojem velmi nelichotivý), Vídeň, Budapešť, Bělehrad a Sofii do Istanbulu, odkud se pak vracel přes Dubrovník, Řím a Paříž zpátky domů. Je to poutavý popis Evropy, která byla deset let po konci první světové války ještě plná nadějí a iluzí, a také dojímavý deník mladého muže, jeho citového a tvůrčího hledání. Waltari se na podobnou cestu vydal znovu o dvacet let později, napsal o ní knihu Cesta do Istanbulu (česky vyšla v nakladatelství Hejkal roku 2003). V Istanbulu se odehrává několik jeho velkolepých historických románů, mj. Temný anděl, Krvavá lázeň a především Šťastná hvězda, která je jedním z nejpůsobivějších moderních zobrazení zhoubné totality. Vlak osamělého muže vychází česky poprvé (v překladu Markéty Hejkalové), a čeština je jediným cizím jazykem, do něhož byla kniha přeložena.
Mé první setkání s Mikou Waltarim a rovnou jsou to jeho vzpomínky na cestování Evropou ve dvacátých letech.
Zaujalo mě, jak rychle a stručně Waltari vše popisuje. Během jediné kapitoly zakončí svá vysokoškolská studia, oslaví titul a koupí si jízdenku do Evropy. Tahle cesta má být iniciační a má pro něj stejně zásadní význam jako jeho vysokoškolský titul. Už se těším, až nasedne na vlak a vydá se na cestu.
 

Amanda Conner, Chad Hardin, Jimmy Palmiotti, John Timms: Harley Quinn - Láska na první ránu

Anotace z cbdb: Harley Quinn si toho nabrala vážně trochu moc. Pracuje jako psychiatrička, stará se o činžák plný chudých nájemníků a divokých domácích mazlíčků, zápasí ve Skate Clubu, snaží se zahájit nový milostný románek… a k tomu ještě plnit své předsevzetí a měnit svět k lepšímu. Nestíhá – a tak nastal čas rozšířit tým o schopné pomocníky!
Jenže šíření Harleyiných životních hodnot cti, důvěry a neukázněnosti lze svěřit jen těm nejlepším z nejlepších. Přijímací pohovory budou ostře konkurenční… a krvavé!
A to není vše! V tomto díle se Harley také vloupá do Arkhamova ústavu, aby osvobodila svou nejlepšejší kámošku Poison Ivy, bezhlavě se zamiluje do pohledného milionáře Bruce Wayna a oslaví svátky svým naprosto jedinečným způsobem!
Já tu holku miluju. Líbila se mi už ve filmu, ale komiksy jí dodávají nový rozměr. Její vztah s Jokerem mě fascinuje a její láska ke zvířatům mě baví.
Tahle knížka obsahuje kromě klasických dvou akčních sešitů i speciální čísla - jsem zrovna u vánočního. Musím vám říct, že tu mám další knížku, kterou budu číst pravidelně na Vánoce. Příští týden vám napíšu víc! Zatím šťastný a quinnový!
 
 

You Might Also Like

0 komentářů

Popular Posts

Zdroj obrázků a fotek

Veškeré obrázky a fotografie na tomto blogu jsou buď naše vlastní, nebo z následujících zdrojů: www.pixabay.com, www.cbdb.cz