togaf a její knihy (8. týden)

9:58

Krásné mrazivé pondělí. Pokud se mi zdálo, že jsem minulé pondělí neměla dost přečtených knih, tak toto pondělí je čtecí katastrofa. Jen dva kousky a ještě ne moc textové. Ale zato jsem viděla zatmění Aldebaranu měsícem. Postřehli jste tento astronomický úkaz? V pátek se nejjasnější hvězda ze souhvězdí Býka (a se jménem jako ze Star Wars) schovala za měsíc a hodinu poté zase vykoukla. Zní to banálně, ale pokud máme zrovna rozečteného/ rozposlouchaného Marťana jako já, má to své kouzlo. Zvlášť na Petříně ve Štefánikově hvězdárně s výborným výkladem jedné nadšené průvodkyně. A pak samozřejmě probíhal (a dneska ještě probíhá) Eiga sai. Viděla jsem tři filmy, jeden ikonický (Kurosawa), jeden výborný (Klíč) a jeden japonsky praštěný (Sídliště). A samozřejmě jsem nemohla chybět ani na hře brněnského souboru, který hraje tradiční japonské hry kjógen. A abych vyvážila to sezení v kině, v neděli jsem podnikla malou túru břežanským údolím. A na čtení nebyl čas...snad mi to odpustíte.



Philippa Rice: Slaďák
Anotace z cbdb: Opravdovou lásku nemusí provázet jen obří gesta jako z Romea a Julie. Někdy je důležitější nabídnout útěchu tomu druhému třeba jen proto, že mu vystydl čaj. Slaďák je dojemným, roztomilým, humorným a autobiografickým zápisníkem jedné lásky, kterou sledujeme od zamilovaných smsek až po první společné bydlení.
Malé intimnosti jako společné čtení, sledování televize nebo objednávání pizzy na gauč zaručeně rozesmějí nebo rozpláčou každého, kdo někdy prožíval vlastní slaďák. Partnerem autorky, který v kreslených epizodách ze života vystupuje, je navíc tvůrce komiksu Hilda Luke Pearson. Světy Slaďáku a Hildy se tak místy vtipně prolínají, čtenář ale musí být ve střehu.
Jo, je to vážně slaďák, ale trocha cukru je občas potřeba. A Philippa Rice umí dokonale vystihnout sladké momenty ve vztahu. Takové to obyčejné, milé a soukromé štěstí. Navíc je hrdinka Slaďáku tak trochu oplácaná a má ráda půlnoční svačinku a knížky. Takže prostě musí být sympatická. Drobné příhody z partnerského života jsou většinou beze slov, když už se mluví, je to jen další milý kamínek do milého příběhu. Kresba je jednoduchá, červeno-černo-bílá a upřímně na mě té červené bylo moc. Ale lepší než černo-bílo-růžová. Ona se ta červená vlastně k tématu hodí. 

Petr Sís: Robinson
Anotace z cbdb: Petr Sís ve své nejnovější knize pro malé děti proplétá legendární příběh Robinsona Crusoe se zážitkem z vlastního dětství. Po jednom školním maškarním bálu se hrdina ocitne na pustém tropickém ostrově, který se stane jeho novým domovem. Uprostřed exotické přírody se učí, jak nalézt potravu, postavit si přístřešek a obstarat vše potřebné k životu. Autor vytvořil poetickou a barvitou poctu klasickým dobrodružným románům i osvobozené barvě evropského fauvismu. Nádherně ilustrovaný příběh objevuje skutečnou hodnotu soběstačnosti, samoty a přátelství.
Stejně jako Petr Sís mám na čtení Robinsona v Plevově převyprávění skvělé dětské vzpomínky. Také jsem ho četla někdy kolem deseti let a taky mě nadchl. Vzpomínám si, jak jsme si s kamarádkou po dešti stavěly na pískovišti opuštěný ostrov, květenu a běžné haraburdí ze sídliště použily na vytvoření pralesa a Robinsona s Pátkem (s notnou dávkou fantazie, Robinson byl žalud, Pátek dřívko od nanuku)...to byly časy. Takže jsem se u krásně ilustrovaného příběhu Petr Síse trochu nostalgicky zasnila. A příběh sám o sobě je taky moc milý. Krásně se na něm ukazuje, jak děti neocení kreativitu a za každý originální skutek svého vrstevníka po zásluze odmění výsměchem. Ale nakonec jsou to jen děti a hádka se přežene jako letní bouřka. 

Tak to byl můj týden. Ještě jsem si přečetla pár kapitol z Hovno hoří, mimo jiné i mou oblíbenou historku o muži s koženou brašnou. Dočítám třetí díl Mycelia a propadám téhle pentalogii čím dál víc. Lucas konečně malé štěně Pinky trochu kopnul (obrazně řečeno) a Lucasův otec se ukazuje jako pěknej magor. V prvních dílech jsem počítala s tím, že za tím jeho krutým chováním je něco víc, že se snaží Lucase ochránit. Asi na tom něco bude, ale čím dál víc si myslím, že je to obyčejný sociopatický sadista. A miluju Ëltaühl, tahle mimozemšťanka teda ví, jak pobouřit všechny ty pámbíčkáře. Hezké pondělí a v březnu na viděnou!

You Might Also Like

0 komentářů

Popular Posts

Zdroj obrázků a fotek

Veškeré obrázky a fotografie na tomto blogu jsou buď naše vlastní, nebo z následujících zdrojů: www.pixabay.com, www.cbdb.cz