togaf a její knihy (7. týden)

14:31

Jak už na mě práskla hous.enka, minulý týden jsem plánovala dovolenou. Moc ráda se těším, ale nejsem moc dobrý plánovač. Naštěstí nejezdím na dovolenou sama a mám vždycky někoho, kdo mě upozorní na případné časové a jiné nesrovnalosti.



Všechno dobře dopadlo a já se v květnu vydám na cestu za hranice všedních dní. Pokud by vás zajímalo, kam se chystám, tak malá nápověda. Místo spjaté s Nikolou Šuhajem a během druhé dovolené musím nutně navštívit dům Anny Frankové. Na dovolené sice nečtu, ale literatura je prostě všude!
Ale dost už o dovolené, květen je daleko, něco zajímavého se děje právě tento týden. Znáte festival japonského filmu Eigasai? Jestli ano, tak se třeba na nějakém filmu potkáme. Jestli ne, tak doporučuji prozkoumat program. Tento ročník je pojat jako pocta Akiru Kurosawovi. 
A ještě vám zdarma, že jste to vy, mí oblíbení čtenáři našeho blogu, přihodím tip na divadelní inscenaci. Ve Švandově divadle právě začali hrát hru Obraz Doriana Graye. Představení doporučuji i  v případě, že Dorianův příběh znáte i pozpátku, hra má totiž velmi netradiční formu. Místy jsem (bohužel) měla dojem, že právě forma vítězí nad obsahem. Ale i přesto je to dobrá hra s výborným Ondřejem Krausem v roli mladičkého fešáckého Doriana. 
Tak a teď ke knihám, hned pochopíte, proč ten dlouhý úvod. Moc jsem toho totiž nepřečetla. Ono se v té Praze pořád něco děje a já pak nemám čas na čtení. To není stížnost, ale vysvětlení. Buďte prosím shovívaví. 



Vilma Kadlečková: Mycelium - Jantarové oči
Anotace z cbdb: Lidstvo navázalo styky s planetou Össe a začalo využívat tamní myceliální technologie. Zatím se úspěšně daří ignorovat nepříjemnosti, které s sebou kontakt s teokratickou civilizací Össeanů přináší: kult vesmírných Lodí, krvavé lidské oběti ve jménu Hmyzího boha, spóry nitrožilních hub a rituální drogy, rozkládající lidskou vůli. Lucas Hildebrandt, který jako vyslanec důvěrně poznal tamní svět, si ale dobře uvědomuje, že Země začíná být na Össe závislá. Proto hledá sílu, která by se mohla stát protiváhou össenské moci. Skutečně ji nachází – jenže je jiná, než předpokládal; a cena, kterou za to on sám musí zaplatit, je krutá.
Na tuto sci-fi ságu jsem si brousila zuby dlouho. Čekala jsem, až to Vilma dopíše a dočkala jsem se a dobře jsem udělala. Je to velmi čtivá série, takže po dočtení prvního dílu jsem rovnou sáhla po druhém. Lucas je výborně popsaná postava, zamilovala jsem si ho od první stránky. Stejně tak Össeanku Kamëlë, která je dalším z vypravěčů. Právě různé úhly pohledu, které se v knize střídají, dodávají příběhu hloubku. Do reality Země v 26. století jsem se vpravila velmi rychle, mimozemské termíny v jazyce s tolika přehláskami, že i němčina je proti němu zvukomalebná, mi dělaly trochu problémy. Ale kniha je čtivá a já si časem na všechny ty zürëgahly, laëgühr, rawë a Akkütlixe zvykla. Bohužel se v knize objevuje dívka jménem Pinky. Takovou slepici aby člověk pohledal. Nerozhodná pipka bez názoru, která nekriticky miluje Lucase, ale neustále mu přidělává problémy. Ustrašená myška, která místo ochranitelských pudů vyvolává zvrácenou touhu si do ní kopnout. Fuj tajbl. Nicméně příběh je pěkně rozjetý, spousta dějových nitek je jen naznačena, Lucasova minulost jemně nastíněna (matka mrtvá, otec psychopatický sadista a sexy sestra), takže hurá na druhý díl! 

Vilma Kadlečková: Mycelium - Led pod kůží
Anotace z cbdb: Lucas Hildebrandt dosáhl všeho, co si předsevzal; jenže zároveň se nedopatřením a mimochodem dotkl nejtemnějšího össenského tajemství. Na jeho rukou jsou spóry laëgühru. A nad jeho hlavou číhají Lodě. Ty, které bdí ve vesmíru, čekaly dlouho na svou chvíli; a teď konečně nalézají. Jejich Sdílené vědomí se obrací ke Studni planetárního ticha, kam se Lucas uchýlil společně s Aš~šádem z Fomalhiwy. Össeanka Kamëlë cítí Jejich přítomnost a zoufale se snaží odvrátit neodvratné; ale všechny okolnosti jsou proti ní. Ve chvíli, kdy uvnitř össenské Církve naplno propukají mocenské boje, se ocitá v sítích cizích plánů. Dělá, co může, aby se vyhnula církevnímu Vykonavateli, záměrům velekněží i vlastní minulosti. Od Lucase Hildebrandta se nesmí nechat poznat, od ostatních se nesmí nechat zabít – a Fomalhiwanovi nesmí uvěřit. Za jeho mediálním obrazem slavného hrdiny tuší nepřiznaný záměr. Jaké plány má Aš~šád z Fomalhiwy? A nakolik to souvisí s Loděmi? Co je mezi ním – a Jimi?!
Pinkty v tomto díle ustoupila do pozadí! Re Akkütlix! - to znamená v össeinu "díky bohu". Z Lucasovi minulosti se dozvíme další detaily a člověk jen žasne, že  nezešílel už před dosažením plnoletosti. Tajemný Aš~šád, kterého Vilma popsala jako týpka z obálky romantických knih pro ženy, mi je z duše protivný, skoro jako Pinky. Příběh se začíná vybarvovat jemnějšími odstíny a skryté Össeinu. A stejně jako po dočtení prvního dílu, spěchám pro třetí pokračování.


Jen tak pro radost jsem začala číst jednu ze svých oblíbených knih. Carpe Jugulum od Terryho Pratchetta. Je to čirá radost. Takové menší vytržení z Mycelia, v obou knihách je ale důraz na pití čaje, takže já kafař, vařím čaj jako o život. 





You Might Also Like

1 komentářů

Popular Posts

Zdroj obrázků a fotek

Veškeré obrázky a fotografie na tomto blogu jsou buď naše vlastní, nebo z následujících zdrojů: www.pixabay.com, www.cbdb.cz