Svět knihy 2019 z pohledu hous.enky

7:00

Na pražském Výstavišti v těchto dnech probíhá knižní festival (nebo taky veletrh - záleží, jak celou akci pojmete) Svět knihy 2019. Pokud alespoň čas od času vezmete do ruky knihu, zamíříte do knihkupectví nebo jen listujete denním tiskem, jsem si jistá, že víte, o co jde.
 
 
 

Já na Svět knihy chodím kvůli knížkám. Besedy s autory jsou jistě fajn, ale vlastně podobný typ akcí nenavštěvuju. A přitom mě zajímá, co si myslí, co říkají a - hlavně - co dalšího mají v plánu napsat. Ani na autogramiády nechodím a neumím si představit, že bych mluvila s cizím člověkem o něčem tak intimním, jako je můj zážitek z četby. Ano, mohli byste namítnout: "Trochu si odporuješ holka, když píšeš blog o knihách". No jo a měli byste pravdu, protože já o knihách strašně ráda mluvím. S togaf nebo s kamarády. Ale mluvit o tom s někým, kdo knihu napsal, by mi přišlo... zvláštní? No zkrátka s autory nebeseduji.
 
A proto mě doprovodný program Světa knihy zanechal poněkud chladnou. Ano, bylo by hezké mít doma podepsané knihy, ale to bych za sebou musela do Holešovic táhnout kárku s knihami a spacákem, abych si všechny ty skvělé autory nechala zvěčnit do svých knih. Ne. Vzala jsem si jen lehký batůžek a šla jsem si projít nejnovější knihy, které nakladatelství vydávají. Anebo vydaly. Anebo zlevnily. Všechny varianty jsou fajn a všechny jsem letos naplno využila.
 
Hned na první pohled mě zarazilo, že stánky jsou letos na trochu jiných místech než loni. Některé. Hlavně ty menší. Nebo například Epocha v levém křídle - ta určitě bývala jinde. Spousta stánků  má ale své pevné místo a k těm jsem mířila najisto: Argo, Host. Teď mi došlo, že jsem nějak záhadně minula milovanou Paseku. Škoda. U Hosta nabízeli 25% slevu, a tak jsem neváhala u Čurdy z hlíny, který tu vyšel na jaře. Na knížku jsem byla hodně zvědavá a chtěla jsem si ji přečíst hned od chvíle, co jsem o ní četla v edičním plánu Hosta.
 

Miloš Doležal: Čurda z hlíny

Anotace z cbdb: Jak reaguje člověk v mezních situacích? Jaké následky nese spolupráce s okupantem či úpis ďáblu? Naše novodobá historie není dlážděna jen hrdinstvím, obětavostí a zásadovostí, ale také selháváním, zrádcovstvím a kolaborací. Miloš Doležal, který se dlouhodobě zabývá postavou mučedníka komunismu faráře Josefa Toufara, se tentokrát zaměřil na období protektorátu. Stopy po hlavních aktérech jeho knihy jsou i dnes znatelné a krvavé. Autor však nesoudí lidi ani dějiny, spíše pozorně rozplétá osudové okamžiky, snaží se porozumět vnitřním pohnutkám a nahlédnout do tragické partie, kterou s člověkem rozehrává Zlo.
Tři dokupovídky nejsou historickou studií, ale živým a čtivým portrétem několika temných postav: Bohuslava Bušty alias „Zwirna“, krejčího z Vysočiny, který se stal agilním konfidentem gestapa v Táboře. Oskara „Kariho“ Felkla, předválečného československého četníka, posléze příslušníka gestapa na Kladně a jednoho ze strůjců vyvraždění a vypálení Lidic, a jeho manželky. A konečně parašutisty Karla Čurdy, člena paraskupiny OUT DISTANCE, vysazeného do protektorátu na jaře 1942, který zradil své kamarády a spolupracovníky a z kterého se stal spolupracovník gestapa Karl Jerhot.
 
 
 
Při přechodu z levého křídla do pravého jsem podnikla rychlý útok na stánek Luxoru. Bylo tam mraky lidí: dětí školou povinných a knihovnic, které nakupovaly ve velkém. Uf, opravdu maso. Popadla jsem Osamělost prvočísel a Eleanor a Park (obě za 49,-) a rychle pelášila pryč. Ano, mají tu spoustu knih ve slevě a zřejmě bych si jich vybrala víc, ale v tom davu to nešlo. Chtěla jsem si tu taky koupit i Nimbus, ale neměla jsem sílu ho hledat. Dokoupím ho příští týden.
 
No a pak jsem zakotvila už v osidlech stánku Pevnosti, kde prodávali starší čísla Pevnosti Plus (ta s přiloženou knihou/audioknihou/komiksem). Za sedmdesát korun jsem tu koupila Simpsorámu a hlavně začátky dvou sérií:
 
 

Vasilij Mahaněnko: Úkol přežít

Anotace z cbdb: 1. kniha v sérii Cesta šamana.
Barliona. Virtuální svět narvaný k prasknutí monstry, bitvami a samozřejmě hráči. Miliony hráčů, kteří mohou dělat absolutně cokoliv – levelovat, bojovat proti sobě, strávit ve hře celý život a užít si každý moment. Stát se legendou. Jediné, co tvůrci hráčům neumožnili, je cítit fyzickou bolest. Ale každé pravidlo má svou výjimku. Pro vězně, kteří si do hry přišli odpykat svůj trest, se Barliona stala osobním peklem. Odsouzenců se totiž sláva a dračí zlato netýkají, zato vyčerpání a bolest jsou všudypřítomné. Neprávem uvězněný Mahan se ale odmítá vzdát i poté, co skončí zavřený v dole s mizivou nadějí na únik. Pokud se chce dočkat konce svého trestu, má jediný úkol: přežít.
 

Michael Atamanov: Sektor osm

Anotace z cbdb: 1. kniha v sérii Obránce perimetru.
Ruslan je výborný počítačový hráč. Proto ho zaujme nabídka tajemného cizince. Má se stát jeho náhradníkem v záhadné hře Obránce perimetru. Jde o hru pro elitní „klub“ bohatých, kteří si v ní dokazují svou výjimečnost. Bohužel cizinci se v ní moc nedaří, a tak chce vše vyřešit angažováním skvělého stratéga Ruslana. Samozřejmě že jde o ilegální řešení… Probuzení v cizím těle je pro Ruslana první šok. Druhý, daleko větší, je zjištění, že se stal Georgem, členem Oranžového rodu a korunním princem Říše, a nachází se ve vesmíru na palubě těžkého útočného křižníku. Seznámení se zástupci mimozemských ras kudlanů a chameleonů je už opravdu jen drobnost… Po překonání prvotních nesnází se Georg/Ruslan pouští do hry a jeho neortodoxní přístup rychle slaví úspěch. A ten se neodpouští… Brzy musí čelit podrazům a intrikám nejen konkurenčních rodů, ale i z vlastních řad. Jenže na podobné hrátky možná moc času nezbývá, protože Říši napadli mimozemští vetřelci, cizáci, a jejich převaha je drtivá. Nastává pravý okamžik, aby Ruslan dokázal, že jeho pověst špičkového hráče vůbec nepřeháněla. Ve víru všech událostí ale Ruslan začíná stále více přemýšlet nad tím, zda se opravdu stále ještě jedná o hru… nebo je vše úplně jinak?
---
 
 
 
Obě série spojuje žánr litrpg, který miluju. Úkol přežít mi ještě doma chyběl a Sektor osm jsem zatím nečetla, ale doufám, že koupě nebudu litovat. Ale myslím, že ne.
 
U stánku XB1 - aspoň myslím, že to byl on - jsem si ve výprodeji koupila knihu Roberta Merla Muži pod ochranou, která má podobné téma jako moje milovaná kniha Příběh služebnice. Mimochodem ti Muži pod ochranou mají pěkně hnusnou obálku.
 

Robert Merle: Muži pod ochranou

Anotace z cbdb: Sci-fi román odehrávající se v USA, kde následkem viru - "encefalitidy 16" - pozvolna vymírají muži v pohlavně zralém věku a vlády nad světem se ujímají ženy. V laboratoři se připravuje sérum proti epidemii, kterého však nemá být použito.
Merle karikuje extrémní feminizační snahy a různé stránky života současné americké společnosti.
Tato kniha vypráví o viru, který se rozšířil v Americe a umírají na něj jen muži ve středních letech. Rozšíří se fáma, že se choroba rozšiřuje pomocí pohlaví. Proto se hodně mužů nechá zbavit svého mužství. Ale ani to nepomáhá, což v důsledku vede k dosazování žen na vyšší pozice. Jedna žena se dostane i do čela Ameriky. Jelikož je velice feministicky založená, začíná muže, kteří chorobu ještě nedostali, uvězňovat do uzavřených táborů, kde mají také hlavní slovo ženy. V jednom táboře se ocitá i doktor Martinelli se svým synem. Protože má zkušenosti v oboru zdravotnictví, je pověřen úkolem vyvinout vakcínu proti zákeřnému viru. Setkává se však s odporem u žen a kastrátů, kteří mu ve výzkumu pomáhají. I přesto si v táboře najde přátele, a jelikož je velice pohledný, některé ženy i přes zákaz prezidentky k němu chovají sympatie. Patří mezi ně i jedna policistka a dokonce i velitelka tábora, která se stýká jen s "vyvolenými". Dny ubíhají a plodných mužů mimo tábor je stále méně a méně. Prezidentka rozhodne, že muži v táboře musí povinně odevzdávat sperma. Jenomže netuší, že vakcína již byla vyvinuta a doktor společně s policistkou uteče do Kanady, kde zahájí prodej vakcíny. Jenomže mužů ubylo, a tak v novém světě panuje jiná morálka: jeden muž má sice více žen, ale stává se podřadnějším a na nich závislým.
 
---
 
Taky jsem si koupila večerníčkové pexeso u stánku České televize a vzala jsem si jedno statistické pexeso o České republice na stánku Českého statistického úřadu. A stejně jako každý rok jsem se stavila u stánku Mama help, abych podpořila tuhle společnost - i letos jsem si koupila krásné vyšívané záložky.
 
Podala bych vám report o jídle a pití, ale během těch tří hodin, co jsem byla na veletrhu, jsem nic nejedla ani nepila. Před Průmyslovým palácem ale bylo rozhodně víc stánků než loni, takže věřím, že s jídlem a pitím je to tu čím dál tím lepší.
 
Všechno, co jsem si koupila nebo dostala, vidíte na fotce níže.
 
 
 
 

You Might Also Like

2 komentářů

  1. Ty fronty a lidé kteří se kupili u slev byly šílený. Letos jsem byla na Světě knihy poprvé, tak to byl pro mě opravdu velký zážitek. Hlavně tam byla spousta skvělých autorů, jako Robert Bryndza, Tim Weaver, Hana Hindráková, Mornštajnová apod. Tenhle rok se vydařil. :) Byla jsem tam od pátku do neděle a bylo to vysilující. Příští rok raději jen na dva dny a pak třeba jiný plán. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to maso... Ale zas ten veletrh má jistou atmosféru, který se podle mě člověk nedokáže nabažit. Věřím, že to muselo být vysilující. Ale ty zážitky (a úlovky) za to zkrátka stojí. (hous.enka)

      Vymazat

Popular Posts

Zdroj obrázků a fotek

Veškeré obrázky a fotografie na tomto blogu jsou buď naše vlastní, nebo z následujících zdrojů: www.pixabay.com, www.cbdb.cz