Vrátila jsem se z dovolené, na které jsem četla! To se mi obvykle nestává, ale také na dovolenou obvykle nejezdím vlakem. Takže cestou na sever Polska jsem přečetla týdeník Respekt a cestou zpět jeden díl James Bonda. Plus jsem díky zpoždění vlaku měla čas začít číst další knihu ze čtečky a rest z dětství, Lovce mamutů. Vlaky mám ráda, i přes to zpoždění kvůli kterému nám ujel spoj domů a cesta se tak protáhla o dvě hodiny. Kde jinde bych vzala dvě hodiny na čtení (se svým slabým žaludkem, který nezvládá jiný dopravní prostředek než vlak)?

Minulý týden jsme šly s hous.enkou na Vyšehrad a něco pro vás, naše fanoušky, vymyslely. Tak sledujte blog a naše facebookové stránky, ať vám něco neuteče. Kromě Vyšehradu jsem zašla ještě na Kampu na letní scénu a nechala se okouzlit výbornou hrou o životě Medy Mládkové nazvanou jednoduše "Meda". Přiznám se, že nejsem nijak zapřisáhlý fanoušek paní Mládkové. Slyšela jsem o ní od lidí z uměleckých kruhů různé historky, které vlastně potvrdila v knize, která o jejím životě vyšla (Meda Mládková: Můj úžasný život). Mám z paní Medy pocit neústupnosti, šla si vždy tvdě za svým a na společenské konvence se neohlížela. Občas na mě působila sebestředně a příliš agresivně. Nic z toho není ovšem na škodu, jen mi to lidsky nebylo příliš sympatické. Vybudovala díky tomu ovšem úžasnou sbírku moderního umění. A rozhodla se darovat ji České republice. Ať už o to ČR stojí, nebo ne. Hlavní roli ve hře o jejím životě přijala Taťána Vilhelmová (která se mezitím stihla vdát a změnit jméno, takže na programu už je Taťána Dyková). Rozporuplný vztah mám nejen k mecenášce paní Mládkové, ale i k herečce, která ji hraje. Takže když řeknu, že hra a obzvlášť Taťána Dyková byly výborné a já s radostí při potlesku spolu se zbytkem hlediště vstala, můžete mi věřit, že to nebylo ze zaslepeného obdivu ani k jedné z nich. Taťána Dyková byla opravdu úžasná, měla naprosto přesně nastudovaná gesta stoleté dámy (paní Mládkovou jsem před asi deseti lety měla možnost potkat na vernisáži v její galerii) a hraní přizpůsobila i hlasový projev. Hra probíhá v areálu Sovových mlýnů, kde se Museum Kampa nachází a atmosféra letní scény byla vážně výborná. Pokud bych měla mít kritickou poznámku, tak snad k tištěnému programu. Za 85 korun bych si představovala víc než čtyři listy, na kterých jsou pouze vyjádření hlavní herečky a režisérky plus pár fotek z představení. Inu Meda Mládková uměla vždy vydělat peníze, tak to alespoň zapadalo do ducha divadelní hry.