Opět je tu pondělí a opět tu je togaf a její knihy. Kromě čtení jsem minulý týden byla i v kině na výborném japonském filmu a na sushi (taktéž výborném a japonském). Film se promítal v Lucerně v rámci festivalu Eiga sai, jmenoval se Propletení a podle anotace to vypadalo na agitku ve prospěch transgender lidí. Ale znám své Japonce, a tak jsem tušila, že to bude citlivé a bláznivé a plné japonského jídla. A měla jsem pravdu, malá japonská holčička je nucena přestěhovat se ke strýčkovi, který má novou přítelkyni. Přítelkyni s mužskými rysy, která plete podivné válečky. Ano, válečky jsou přesně to, co si myslíte. Ale Propletení není žádná úchylárna, ale vážně dobrý film se silnými (a smutnými) momenty. Kromě kina jsem byla na skok i v Brně. Vlakem z Brna je to vážně sranda. Myslím, že by město Brno mělo své občany poučit, kde se nachází Dolní nádraží, nebo třeba dodat nějaké ukazatele. Tohle je zmatek jak při stavbě babylonské věže! Jsem ráda, že jsem se stihla vrátit do Prahy včas.