Dočteno podle hous.enky (27. týden)

11:30

Vítám vás u tradičního pátečníku o tom, co jsem četla v uplynulém týdnu. Dnes to bude opět trochu o lenosti, ale taky i seriálu Příběh služebnice a samozřejmě taky o knížkách.






Dnešní Dočteno mě zastihlo na mém prastarém notebooku z dob, kdy ještě neexistovaly smartphony. Kdysi jsem na něm napsala bakalářku i diplomku a dnes už na něm píšu jen v případě nouze. Ne že by se mi na něm psalo špatně - to ne. Právě naopak: tak klávesnice je krásně kompatibilní pro moje ruce. Jen operační systém je zastaralý a můj antivirák už před pár lety odešel do věčných lovišť. Proto dnešní článek bude trochu stručnější než jindy protože nevím, kdy bude notebook následovat antivirák...
Nicméně notebook je stále bílý a já ho pořád miluju. Za těch posledních deset let jsme si spolu vytvořili pevný citový vztah a vlastně bez sebe neuděláme krok. Stále si na něm pouštím filmy a pořád na něm hraju hry. Jop, v posledních měsících Might and Magic VI. I když to dost flákám, protože se v posledních měsících vezu na vlně čtení. Ale mám dojem, že to o prázdninách trochu povolí, uvidím. Zatím se držím. Já i můj stroj.
A teď hurá na knižní statistiku!


Dočteno

Chimamanda Ngozi Adichie: Feminismus je pro každého

Anotace z cbdb: The New York Times bestseller Se slovem feministka se většina lidí poprvé setká jako s urážkou. Nemají rády muže, pálí podprsenky, baží po moci, chtějí rozvrátit „tradiční“ rodinu. Alespoň takovou zkušenost má úspěšná nigerijská spisovatelka Chimamanda Ngozi Adichieová. Ať už se v pubertě hádala s kamarádem, nebo v románech psala o domácím násilí, vždy narazila na někoho, kdo ji označil za feministku — a nebyla to pochvala. V knižním eseji Feminismus je pro každého se Adichieová s dědictvím feminismu i jeho obrazem vypořádává. Feminismus pro ni není bojem za ženská práva, ale snahou o lepší svět pro všechny. Do klece genderových stereotypů jsou totiž zajati i muži. Konzervativní pojetí maskulinity v jednadvacátém století jim často brání navazovat kvalitní vztahy a projevovat svou pravou osobnost. Feminismus je pro Adichieovou způsob, jak bourat dusivé bariéry mezi lidmi. ---- Vyvážené a vzrušující.- Vogue
Číst o černošském feminismu ve mně vyvolává pocit, jako bych se znovu ocitla o sto let zpátky, kdy se první ženy pokoušely získat volební právo a prosazovaly rovnost mezi pohlavími. Je pěkně mrazivý pocit vědět, že někde tyhle věci stále ještě nejsou samozřejmé.
Na feminismu Adichieové se mi líbí jeho civilnost, nevtíravost, ale zároveň jeho naléhavost a opravdovost. Autorce věříte naprosto všechno, žádnou z jejích tezí nezpochybňujete. 
Líbí se mi i formát knihy - Host to vydal jako paperbackovou brožuru, která se vejde do každé (nejen dámské) kabelky. Bravo, bravo!



Denis-Pierre Filippi: Snění

Anotace z cbdb: Coralína Doucetová přijíždí na panství spravované poněkud excentrickým lordem, aby tu dělala guvernantku. Ale rychle zjišťuje, že nic není takové, jak se zdá. Ovšem skutečnost se ani zdaleka nevyrovná snům, které ji začínají v noci navštěvovat.
Lehce erotický viktoriánský příběh kreslený slavným Terrym Dodsonem.
Jsou lidé, co erotické komiksy odmítají. A pak jsou ti druzí... Myslím, že Snění není nijak skandální a to erotično v něm je spíš takové mrknutí na čtenáře, který si chtěl vždycky přečíst trochu pikantnější Alenku v říši divů.
Coralina je na první pohled krásná a je z ní cítit noblesa. Proto jsou její příběhy ještě o to skandálnější. Nadchlo mě propojení erotiky, steampunku a secese - na první pohled ta témata k sobě nepasují, ale Filippi a Dodson z nich udělali naprosto pochopitelný trojmotiv, který na první pohled zaujme. A ta obálka! Ach!


Daniel Glattauer: Dobrý proti severáku

Anotace: Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano?
Půjčila jsem si z knihovny jen první díl, protože jsem si říkala, že to bude divný - číst cizí maily. Navíc se tam nic nebude dít, protože jak by mohlo: vždyť ty lidi si spolu jen mailují. Hohooo, jak hluboce jsem se mýlila!
Emma a Leo se seznámí čirou náhodou přes mail - ona chce zrušit objednávku předplatného Like, ale uklepne se v adrese. On se jmenuje Leike a přijde mu Emmina žádost a vtipně na ni zareaguje. Jak málo stačí k tomu, aby se dva osudy propojily. A pak si píší. O různých věcech, o sobě... A tím se rozjede jejich zvláštní virtuální vztah, který nemá šanci přežít bez klávesnice a internetu... Nemá?
Dlouho mě žádná kniha takhle nenadchla. Oka, možná spíš takhle: tohle čtení mě bralo. Bylo to jako šmírovat někoho, koho neznáte, ale pak je oba poznáte a držíte jim palce, aby jim to klaplo. Klapnout to nemůže, protože všichni jsou někde zakotvení. Chci tuhle knížku doma. Tuhle i ten druhý díl, pro který jsem si šla ještě o den dřív, než jsem dočetla Dobrého proti severáku.



Daniel Glattauer: Každá sedmá vlna

Anotace z cbdb: Pokračování úspěšného románu Dobrý proti severáku.
Myslel si, že na ni dokáže zapomenout. Hlupáček Leo, který si zrušil emailovou schránku a odletěl do Bostonu. Nebo si nepamatujete poslední slova románu Daniela Glattauera Dobrý proti severáku? UPOZORNĚNÍ. E-MAILOVÁ ADRESA BYLA ZMĚNĚNA […] PŘÍPADNÉ DOTAZY PROSÍM ADRESUJTE SPRÁVCI SYSTÉMU. Nevíte, o čem je řeč? Zamilovali se do sebe, aniž by se kdy osobně setkali. Píší si a čekají na sebe ve svých schránkách elektronické pošty. A nyní má tento e-mailový románek románové pokračování. Glattauer ho napsal na přání čtenářů, kteří se s Leem a Emmi nedokázali rozloučit. Teď tihle dva dostávají druhou šanci.
Oba si uvědomí, že se svých citů tak lehko nezbaví. Možná je tohle skutečně ta chvíle, kdy se konečně potkají. Jenže Emmi je stále vdaná a Leo navázal nový vztah. Když se ovšem šest vln rozbilo o břeh, sedmá se právě valí — a v novém románu Daniela Glattauera je to právě sedmá vlna, která přinese překvapení.
Osmdesát procent druhého dílu jsem si říkala, že tohle prostě nemůže vyjít a strašně mě to štvalo. Ta Pamela například mě štvala. I Bernard. Hlavně Bernard. A Leo. I Emma. Když něco chci, tak si za tím sakra jdu! nesnáším náznaky čehosi, co by mohlo nebo třeba nemohlo být. Rozuměla jsem jim. Jim všem. Každý měl svou pravdu a každý byl jinak nešťastný a neuměl to řešit.
Skvělý druhý díl a jsem ráda, že není třetí. Mimochodem: asi v půlce jsem se podívala na konec, kde jsou ty jednoslovné věty. Muhehe, nepostřehla jsem, že je tam pak ještě jedna kapitolka. Dobře mi tak! Bylo to skvělé!


Právě čtu

Pořád bojuju s Dominikou na cestě Jižní Amerikou a zápolím s Neopouštěj mě. Přibrala jsem si k tomu Artemis, ale zatím jsem na nějaké dvacáté straně, tak zatím nemám, co bych k ní napsala. Navíc ten stařičký noťas, který se mi právě začíná přehřívat... Tak zas za týden.


You Might Also Like

0 komentářů

Popular Posts

Zdroj obrázků a fotek

Veškeré obrázky a fotografie na tomto blogu jsou buď naše vlastní, nebo z následujících zdrojů: www.pixabay.com, www.cbdb.cz