Vánoční svátky pro mě trvají od Štědrého dne až do prvního ledna. To jen tak na úvod, abyste věděli, jaké období myslím, když mluvím o Vánocích. Vím, že to z křesťanského pohledu není správné, ale tak čert to vem. Takže o Vánocích čtu tradičně stejné knihy, už jsem tu o nich psala, tak jen v rychlosti. Oba díly Nočního klubu (s přeskočením první návštěvy Nočního klubu pana Vrena a pana van Wriese) a Pýchu a předsudek. Pýchu a předsudek už jsem četla tolikrát, že jsem do svého vánočního opakovaného čtení zařadila i různé varianty na tento román. Letos jsem už v listopadu zhlédla divadelní adaptaci v Národním divadle. Bylo to moc povedené, ale trochu mi to sebrala chuť číst knihu znovu. Takže jsem si připravila knihu Longbourn.