Proč (ne)čtu v angličtině
9:00
Internet
se třpytí samými návody na to, jak prolomit nechuť ke čtení knížek v angličtině.
Spousta z nich je zaručených a většinu napsaly bloggerky, které samy čtou
v angličtině. To mě přivedlo na myšlenku, proč se čtením v angličtině
vlastně tolik bojuji. A přesně o tom bude dnešní článek.
Pokračovat ve čtení
Každý,
kdo píše blog, vám dá několik zaručených tipů, jak se naučit číst anglické
knížky. Jakými knihami byste měli začít, jakými pokračovat a kde nakonec
ty nejlepší knihy kupovat. Já vám žádné takové rady udělovat nebudu, protože v angličtině
nečtu. Prostě je to tak. Vysvětlení je prosté: knihy čtu proto, že si u čtení
oddychnu a akt čtení si zkrátka užívám. Mám to skoro tak ráda jako psaní. Ale
čtení je lepší, protože to za vás už někdo sepsal.
Já a angličtina
My
dvě jsme spolu hodně dlouho bojovaly. Myslím, že se dá říct, že nade mnou
vyhrávala celou střední školu. Neměla jsem nikdy touhu koukat na anglické filmy
a seriály bez titulků a anglická literatura mě dlouho nezajímala (až zhruba do
svých pětadvaceti jsem poctivě louskala převážně české autory). Angličtina byla
nutné zlo, bez kterého se nedalo odmaturovat.
Nakonec
se povedlo, maturitu z angličtiny jsem zvládla. Se ctí jsem plnila i
zkoušky z tohohle jazyka na univerzitě. Prostě jsem tak nějak kolem
angličtiny proplouvala a bylo mi to fuk.
Hodně
se změnil můj přístup k angličtině během mého půlročního studijního pobytu
ve Francii. Najednou se ukázalo, že angličtina je fajn pomocník tam, kde mi
francouzština nestačí. Nestačila mi dost často, protože před odjezdem jsem
zvládla jen pár základních lekcí francouzštiny. Ale když srdce zavelí...
A
to je právě ten problém. K angličtině mě to nikdy netáhlo. Natož ke
knížkám psaným v tomhle jazyce.
O tom, proč jsem nikdy nečetla v angličtině
Číst
v angličtině mě vlastně hodně dlouho nenapadlo. Proč taky, když Lenka
Lanczová píše česky a všechny Stopy hrůzy u nás taky vyšly. Kdy jsem tedy
poprvé začala pomýšlet na čtení v angličtině? Může za to Harry Potter. Od
vydání originálu vždycky chvíli trvá, než se kniha dostane k nám na české
knihkupecké pulty. Originál si ale můžete objednat přes internet a během pár
týdnů vám ho pošta doručí přímo do vaší schránky. Je to skoro zázrak, viďte?
Ale
Harryho Pottera jsem si v angličtině v té době nekoupila a dokonce
jsem o tom doopravdy ani nepřemýšlela.
Číst v angličtině bych chtěla
Od
dob mých francouzských studií pořád přemýšlím o svém vztahu k angličtině a
k francouzštině. Jednu z nich miluju, druhá je pro mě v současném
světě samozřejmost, kterou musím pilovat. Angličtinu beru jako prostředek ke
komunikaci se světem. Ale vím, že čtení by mým znalostem angličtiny hodně
pomohlo.
A
tak se snažím... Čas od času si koupím nějaké knihy. Třeba Harryho Pottera jsem
si pořídila. Tedy, byl mi pořízen jako dárek k loňským Vánocům. Loni jsem
si koupila i Fangirl, protože žánr young adult je prý čtivý.
Nebo
zkouším detektivky. Jednou v létě jsem přečetla padesát stran z knihy
Harlana Cobena Six years.
V knihovně
se mi začínají množit i dvojjazyčná vydání některých knih. Většinou se tam
ocitnou náhodou, nevím. Cíleně je nekupuji.
Možná
mi osud říká, že je na čase začít číst v angličtině. Ale zatím to moc nevidím. Zatím budu pilně budovat svou anglicky psanou knihovnu. A třeba časem... kdo ví.
0 Comments