Vzpomínáte, jak jsem si tu před týdnem ztěžovala na hru Národního divadla? Tak po návštěvě Divadla v Dlouhé vděčně vzpomínám na tři a půl hodiny s Faustem. Měla jsem tu čest navštívit představení Ghost Protocol, moderní hru od dvou mladých Francouzů. Vzhledem k tomu, že jeden z tvůrců je jen o rok (a možná ani to ne) starší než já, čekala bych, že pro mne bude snadné hře porozumět. Nebo když už ne snadné, tak alespoň možné. Ale ne, nechápu o co šlo, nechápu o čem to bylo a už vůbec nechápu, co tím chtěli autoři říci. 

Půl hodiny tam Miroslav Hanuš přednáší nějaké číselné údaje ze života jakéhosi muže a druhou půl hodinu tam pánové Tomáš Turek a Pavel Neškuda předvádějí etudu na téma dva ajťáci v práci. Ale asi to má nějaké existencionální přesah, posuďte sami: anotace z i-divadla: Současná francouzská hra zpracovávající téma sledování těl, hranic a identit. Zmenší jedno pohlazení krysy váš pocit pohodlí o polovinu? Vybaven chytrými hodinkami, čipovým náramkem, inteligentním tričkem, každý z nás může být definován seznamem čísel nebo svojí pozicí v rámci určitých souřadnic. Čísla jsou čím dál přesnější, osamostatňují se a stávají se hmatatelnými. Můžou existovat i sama o sobě, nezávisle na nás...?

Třem pánům hercům ale musím vzdát hold, byli opravdu výborní...jen ta hra prostě...prostě jsem ji nepochopila. 

Divadelní chuť jsem si spravila v neděli v Divadle Járy Cimrmana. Jejich hry mám moc ráda a hláškami z nich otravuji bližší i širší okolí. Na živo jsem měla tu čest vidět všechny, teď začínám druhé kole. Po druhé se mi stalo, že jsem narazila na hru, kde pánové využívají metodu "synové pomáhají otcům". Syn Miloně Čepelky tak zastoupil v roli, kterou je proslulý jeho otec. A musím říct, že se úlohy mladého praktikanta Hlaváčka ve Vraždě v salonním coupé ujal se ctí. A to, přátelé, v těchto kruzích něco znamená! (Ano, je to parafráze jedné z hlášek z této hry).

A jestli jsem četla? Ano, ale ... no řekněme, že mám jarní čtenářskou únavu.

Vilma Kadlečková: Mycelium - Vidění

Anotace z cbdb: Když se össenská Loď vynoří z R-A prostoru mrtvá, proy je to důvod ke smutečním obřadům – a pro Pozemšťany drama. Členové posádky, kteří katastrofu přežili, mají být obětováni. Církev se nehodlá vzdát tisíciletých tradic kvůli životům několika lidí z planety, která se jim podřizuje čím dál víc. Skutečně budou Pozemšťané mlčet i tentokrát? Copak nikdo nedokáže Össeany zastavit? Lucas Hildebrandt pokusy o záchranu ignoruje. Necítí se jako hrdina, který by měl jednat: je jen stínem svého dřívějšího já, zbavený vůle, závislý na össenských drogách, vyhořelý. Sám už od sebe nic nečeká. A přesto je to právě on, kdo dokáže postřehnout podstatné věci. Uvědomuje si projevy yantrünu, Vidění, Čtvrté složky Pětice. Tuší, že smrt Lodi je předzvěstí mnohem zásadnějších změn – změn, vůči kterým jsou Pozemšťané slepí.
Hrozba, o které se mluví v össenských Knihách, je tady.

Mycelium je výborná fantasy série! Opravdu si její čtení užívám. Kadlečková má všechno promyšlené a má velmi originální nápady. Tak třeba jaké by to bylo, kdyby bůh, ve kterého věří velká a technicky vyspělá civilizace, opravdu existoval? Zatím si lidé o Össeanech mysleli, že jsou to jen takoví převážně neškodní fanatici, ale vypadá to, že hmyzí bůh někde ve vesmíru existuje a není to zrovna lidumil. Bohužel Mycelium má jednu slabinu. Pinkertinu Wardovou. To je vám tak strašná káča, že bych jí přála smrt. A nestydím se za to! Bohužel jsem přehlídla, že tato série má šest dílů a poslední má vyjít v červnu. (A proto (ne)čtu série!) Takže s pátým dílem budu postupovat velmi pomalu. 

Čtete Tvar nebo Týnecké listy? Já ani jedno, a přesto jsem se ke zlé ovci dostala.

Michal Jareš: Zlá ovce

Anotace z cbdb: „Jsou ovce blbé i černé, ale zlá je jenom jedna. Možná intelektuálka, možná nácek, možná zen buddhistka, ovšem vždy pravdařka.“. V letech 2002 až 2015 spásala zadní stránku Tvaru, od roku 2016 je na internetu a také jednou měsíčně exkluzivně tančí v Týneckých listec.

Já vám nevím...vím o co v Ovci jde, ale zas tak revoluční nebo vtipné mi to nepřijde. Ovce má pár vtipných obrázků, ale má také pár hloupých vtipů. Tady máte pár obrázků, abyste si mohli udělat vlastní názor.  

No a to je z minulého týdne vše...zlatý hřeb jsme vám postovaly na naše facebookové stránky - křest antologie Kladiva na čaroděje jménem O krok před peklem. Hezký týden a na Velikonoční pondělí naviděnou.