... hous.enka ...

Dočteno podle hous.enky (17. týden)

10:45

Vítám vás u svého tradičního pátečního článku, ve kterém Vás seznámím s knihami, který jsem za uplynulý týden dočetla. A taky s těmi, které právě čtu.
Taky vám přijde, že tenhle týden utekl neuvěřitelně rychle? Mám pocit, že je to včera, kdy jsem si večer myla vlasy a lakovala nehty na pondělek. Hrůza. Dokonce ani zpětně nejsem schopná říct, co jsem celé ty všednodenní večery dělala (krom večeru s togaf). Asi něco ohromně zábavného a zajímavého, protože tenhle týden jsem dočetla jedinou knihu.

... togaf ...

Čekání na Citlivého člověka

10:00


Už je to pár let, co jsme s hous.enkou opustily vysokoškolský kampus s jeho intelektuálskými přednáškami, diskuzemi o nejpalčivějších problémech světa (je teda ta Němcová přeceňovaná děvka, nebo první žena národního obrození?) a výrazy typu „fabule toho narativu je v anticipačním čase“. Bylo načase vyrovnat všechno to čtení braku, který milujeme, něčím, co literární kritici a historici odmítají nazývat vysoká literatura. Zkrátka vydaly jsme se do Literární kavárny v Řetězové na akci nazvanou Literární noviny v Literární kavárně. Jde o aktivitu Literárních novin. Beseda nad knihou měsíce dubna podle redakce Literárek byla o dlouho očekávané knize Jáchyma Topola Citlivý člověk.

... hous.enka ...

Zombie útočí na vaše smysly (1. část)

10:00

Dnešní článek jsem se rozhodla zasvětit oživlým mrtvým, živým mrtvým, nemrtvým nebo jednoduše řečeno zombie tematice v současné pop kultuře. To znamená, že vám představím pár knih (no těch bude zatím opravdu jen pár, protože se do zombie problematiky teprve začínám dostávat), které si buď chci přečíst, nebo je aktuálně čtu nebo si myslím, že byste si o nich alespoň měli přečíst vy.
V příštích dvou článcích pak spolu nakoukneme do světa zombie filmů, seriálů a taky počítačových her, ve kterých hlavní roli hrají tyhle věci, které se většinou velmi nemotorně pohybují, hodně smrdí - protože se rozkládají - a hlavně: chtějí sežrat vaše maso a vypít vaši krev. A to hned! Uááááá!!!!

... hous.enka ...

Chlapík, co píše o věcech za hranou Aneb Ať žije brak!

11:00


 
    S Petrem Stančíkem jsem se seznámila před pár lety, když jeho kniha Mlýn na mumie byla nominovaná na Magnesii Literu. Každoročně si vybírám - vlastně poměrně náhodně - tak čtyři nebo pět knížek, které jsou na tuhle cenu nominovány. Mlýn na mumie jsem tehdy poměrně dlouho odkládala, protože přece jen: 400 stran je čtyři sta stran a to znamená nějaké čtyři pět hodin čtení. A všichni víme, jak to s českou literaturou teď je: každý ji chce číst, ale nikdo ji nečte rád. Alespoň tu, která je nominovaná na podobné literární intelektuální ceny, ech. To byl jakože povzdech, protože někdy mám pocit, že na tu Magnesii nominujou hrozný pozéry. A do toho taková bichle s tak divným názvem...

... togaf ...

Togaf a její knihy

10:00


V sobotu 22. 4. bylo výročí zahájení cesty kolem světa pánů Hanzelky a Zikmunda. Je to už sedmdesát let, co tito dva dobrodruhové vyjeli v malém českém autíčku poznávat svět. A bez GPS! Na počest této slavné cesty se konají výstavy a jiné akce (např. v sobotu to byla jízda veteránů se slavnou Tatrou 87 v čele). Já jsem se rozhodla v rámci těchto oslav začít číst první cestopis z této cesty.

... hous.enka ...

Dočteno podle hous.enky (16. týden)

10:00

    Stejně jako počasí jsou i mé dny někdy hezké a jindy stojí za zkažené vejce (metafora na dozvuk Velikonoc a zároveň navnadění na dnešní článek). Teď zrovna mám pocit, že cítím ve vzduchu zkažená vejce. Jsem unavená, bez chuti cokoli dělat, bez chuti cokoli číst. Nejradši bych jen spala a spala. A taky bych možná zvládla dohrát Zaklínače 3. S Geraltem z Rivie jsem tenhle týden trávila večery poměrně poctivě.
    Věřím ale, že s příchodem opravdového jarního počasí se všechno zlepší a já zas budu mít chuť do čtení, do úklidu, do cvičení... No aspoň do něčeho z toho určitě.
 
Pokračovat ve čtení

... togaf ...

(Ne)soudím knihy podle obalu

10:00

Samozřejmě nesoudím knihy podle obalu a lidi podle vzhledu. Jen občas. Sem tam. Znáte to. Třeba nejsem fanda antikvariátních knih. Já si svoje knihy raději ničím sama. Občas ale není zbytí. Např. když nejmenovaný autor nepovolí dotisk úžasné knihy a na pultech knihkupectví je beznadějně vyprodaná…ano, Noční klub mám z antikvariátu. Ale to jsem odbočila, dnešní článek bude o soutěži Nejkrásnější kniha roku. Takže knihy se podle obalu soudí a dokonce se za vzhled udělují ceny. Taková soutěž Miss v knižním světě. Jen chybí promenáda v plavkách.
 


http://www.elementsofstyleblog.com/2011/08/judging-a-book-by-its-cover.html
 

... togaf ...

Togaf a její knihy

10:00



Po velikonočním sakrálním čtení se vracím ke světským knihám. Dnes bude řeč o třech komiksech, sci-fi a dojde i na historii. V uplynulých dnech jsem měla šťastnou ruku, takže až na drobné zklamání z poezie jsem si vybrala výborné knižní kousky. Tak jdeme na to, třeba i vám přijde některá z mých knih k chuti. 


anotace z cbdb: Fanošuci a fanošučki POSOR! Všechny díly oblíbeného komixu nyní v jedné velké knize! Přehledně chronologicky seřazené a doplněné krásnou a vkusnou mapou české historie. Můžete se těšit na oblíbené postavičky … Libunu, Cilira s Metudem, Odce vlazti, Huza, Zmikunda, Gulema a mnoho dalších.
Už mi došly síly a nemohla jsem déle odolávat volání této knihy. A tak se i já můžu hrdě chlubit vlastním výtiskem Oprásků sčeskí historje f koztce. Jedná se o souborné vydání čtyř dílů Oprásků sčeskí historje. I když ne tak docela, některé stripy chybí (bohužel mezi ně patří i můj milovaný „pro Rusáky dobrý“) a některé jsou naopak dodány (označené jsou jako „bonus“, v různých pravopisných variantách). Takže teď vyvstává otázka. Mám si pořídit i předchozí díly? Otázku zatím nechávám otevřenou, pokud máte radu, klidně raďte (a pokud mi chcete věnovat knihu, směle do toho, nic nedejte na to, že právě neslavím svátek, narozeniny, den žen, dětí a nejsou ani Vánoce. Buďte originální, podarujte mě knihou jen tak!).

Brian Posehn, Gerry DUgan, Reilly Brown: Deadpool - Draculova výzva
anotace z cbdb: Drákula si vybral nevěstu: sukubí královnu nemrtvých. Jeho sňatek s ní má ukončit eóny konfliktů a přivést svět monster pod jeho nadvládu. Má to ale jeden háček: k nalezení své nevěsty si najal Deadpoola. A náš starý neposeda Wade se pustí do vykopávání Drákulovy dlouho zakopané vyvolené jako psychotická verze Indiany Jonese. Tentokrát jde o všechno i jen o něco a občas i o úplné prdlajs. Jak se Deadpoolovi pod nohy pletou teleportující se zabijáci, řecké legendy a lovec upírů Blade, začíná být jasné, že ne každý je nesvatému manželskému svazku nakloněn. A když se pak Deadpool s nastávající nevěstou setká, rozklepou se kolena i jemu. A co teprve, až narazí na Nočního vlkodlaka a nejdoslovněji pojatou Fatální čtyřku všech dob. Když se pak rozpoutá obludná bitva monster, na stole zůstane ležet jediná otázka - jak daleko Wade zajde, aby svůj úkol splnil?
Deadpoola mám moc ráda, zvlášť jeho hlášky. A bláznivý humor, s kterým přistupuje ke všem svým problémům. Cynik s šibeničním humorem. Tak si představuji prince na bílém koni (snad jen s tváří Ryana Reynodse v civilu). V tomto komiksu Deadpool přijme práci od samotného hraběte Drákuly, který už nežije v Transylvánii, ale v New Yorku. Inu dnešní velkoměsto je krvavé a nebezpečné místo, kam se hrabou rumunské hvozdy (a togaf to může prohlásit, neb oboje viděla na vlastní oči). Deadpool má hraběti přivést nemrtvou snoubenku. A samozřejmě se to celé zvrhne v bitvu epických rozměrů. Mytologické postavy umírají jak na běžícím pásu a Deadpool si to užívá. A užívá si i (nebo lépe "s") Draculovou nastávající. Tenhle díl byl perfektní a určitě se časem dostanu i k dalším.

zkrácená anotace z cbdb: Dokážete si představit, jak všechny překvapí, když se v sydneyské zátoce otevře časový portál. A taky si dokážete představit, jak je vyvede z míry, když vedle Harbour Bridge dosedne ohromná pyramida, která nevhodně zaclání Port Jackson, a navíc vyzařuje čirou energii. Dokážete si představit úlek v jejich tvářích, když sem dorazí gangster Cyrrus Guča, profesor Jaanson a mimozemská nájemná vražedkyně Kik Zabiják, aby zářící pyramidu obsadili. A nakonec si asi dokážete představit, jak všechny vyděsí, když jim těsně v patách dorazí skupina podvodníků chystajících se provést svůj zatím nejodvážnější husarský kousek.
V rámci příprav a těšení na novou sérii Doctora Who jsem si přečetla jednu z jeho knižních anabází. Generace velkého třesku je druhým dílem trilogie Kroniky Půvabu. Pokud si vzpomínáte, první díl s názvem Královská krev mě hluboce zklamal. S radostí v srdci vám oznamuji, že druhý díl je výborný. Ne tak jako seriál, ale v rámci knižního univerza se řadí mezi jedničky. A po dočtení mám neodolatelnou chuť navštívit Austrálii. 

překlad: Vlasta Hilská: Verše psané na vodu

Pro Japonsko mám slabost a japonská poezie mě umí okouzlit, ale musím na ni mít tu správnou náladu. To se bohužel teď tak úplně nepodařilo. Melancholické verše se k mojí rozjuchané náladě moc nehodily. Objektivně musím říct, že básně jsou moc dobré. Jen jsem si je prostě neužila, tak jak vím, že bych mohla. Asi se k této sbírce časem vrátím. Jsem si jistá, že smutek a melancholie se do mého života opět (brzy) vrátí.







Jiří Šulc: Dva proti Říši
anotace z cbdb: Dne 27. května 1942 byl v Praze proveden atentát na SS-Obergruppenführera a generála policie Reinharda Heydricha, třetího nejvyššího nacistického představitele po Hitlerovi a Himmlerovi. Heydrich bezprostředně po svém nástupu do úřadu zastupujícího říšského protektora nastoluje vládu teroru proti obyvatelům. V reakci na novou vlnu poprav a ve složité politické situaci se exilová vláda v Londýně a její zpravodajská služba odhodlají k odvážnému plánu - v několika skupinách jsou v protektorátu vysazeni parašutisté. Dva z nich tvoří skupinu Antropoid: Josef Gabčík a Jan Kubiš. Atentát se málem nezdaří, Heydrich je vážně raněn. Okamžitě se rozbíhá obrovská pátrací akce. Když o týden později Heydrich umírá, nařizuje Hitler jako odvetu likvidaci Lidic. Na základě udání Karla Čurdy je ráno 18. června 1942 obklíčen kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, kde se skupina skrývá. Odpor hrstky mužů trvá několik hodin, výsledek je nevyhnutelný. Kubiš s dvěma dalšími padne při obraně kostela. Zbývající čtyři, mezi nimi Gabčík, uvěznění v zaplavované kryptě a již bez munice, volí sebevraždu. Dva proti Říši je historický román založený na podrobném zkoumání pramenů a literatury. Popisuje scénu domácího odboje stejně jako exilovou vládu, výcvik parašutistů v Anglii, přípravu atentátu, okolnosti i situaci po něm. Nevyhýbá se líčení soukromého života hrdinů. Poskytuje realistický obraz o strukturách německé moci, zabývá se vyšetřovacími postupy gestapa. Kromě známých faktů obsahuje i řadu nedávno publikovaných či málo známých skutečností. Román, který zaujme strhujícím dějem i výbornou psychologií postav, nabízí stále inspirující příběh o skupince statečných vojáků, jednom diktátorovi, zradě, smrti a svobodě.
Parašutisté z druhé světové války jsou (asi nejen moje) velké potěšení. Ono se v našich (novodobých) dějinách nenajde zase tolik událostí, na které můžu být čistě vlastenecky hrdá. A Dva proti Říši jsou ještě literárně velmi dobře zvládnutí. Propojování děje z odboje a gestapa je výborný nápad. A psychologické prokreslení postav je tak akorát barevné, abyste postavám rozuměli, a zároveň jsou charaktery uvěřitelné. Statečnost některých postav byla dechberoucí, zrada těch druhých…no jak se říká, byla to těžká doba, a kdo ví, jak bych se zachovala já. Ale stejně Čurdu s Gerikem nesnáším. Výborná knížka o šílené době a statečných lidech.


A malé audio okénko:
Mám rozposlouchané dokonce dvě audioknihy. Pět malých prasátek od Agathy Christie, kterou namluvil Jiří Hanák, a opět je to moc dobré. Tentokrát mám ale drobnou výtku k překladu, překládat čistě anglická jména je v takovéto knize zbytečné a věta typu "byl tam Harry, John a Jiří" trhá uši. 
Mou druhou knihou do ucha je momentálně Mortdecaiův záhadný případ s knírem. Budu se opakovat, ale vážně mě audioknihy nadchly. A mám asi štěstní na dobrý výběr. Mortdecai v mluvené podobě je mnohem lepší než předchozí dvě knihy, které jsem četla v klasické tištěné formě. A mnohem lepší než stejnojmenný film.
Hezký zbytek týdne a pokud u vás sněží tak si to užijte. Vězte, že v Praze je jedna knihovnice, která vám ten sníh nepokrytě závidí! 



... hous.enka ...

Kniha ti sluší

11:00

    Tento týden se nese nejen ve znamení konzumování toho, co jste na Velikonoce nashromáždili za sladkosti, ale zároveň tu máme týden, kdy budeme podporovat kamenná knihkupectví a férové knihkupce. A taky samozřejmě knížky, protože ty s tím bezprostředně souvisejí.
     23. duben je světovým Dnem knihy a autorských práv. Proč právě toto datum? UNESCO ho zdůvodňuje úmrtími takových velikánů, jako byl William Shakespeare, Miguel de Cervantes y Savendra nebo Vladimir Nabokov. Prostě kdo něco v literatuře znamenal, zemřel právě 23. dubna (nebo někdy kolem tohoto magického data). Prvotní nápad slavit tento den má svůj původ ve španělské Katalanii. 23. dubna se zde oslavuje svatý Jiří a daruje se růže každému, kdo si koupí knihu. Světový den knihy a autorských práv se slaví pravidelně od roku 1995 ve více než 100 zemích světa všech kontinentů. Tradičními partnery akcí pořádaných při této příležitosti jsou spisovatelé, učitelé, školy, knihovny, masmédia a další veřejné a soukromé instituce.
    U nás se tento den - a týden bezprostředně předcházejícímu 23. dubnu nese ve jménu kampaně Kniha ti sluší.

... togaf ...

Biblické ženy, aneb jedeme do finále

10:00

Velikonoční svátky se blíží do finále, ať už jste si zcela ateisticky užívali volné dny nebo je oslavili v duchovním rozjímání. Mám pro vás připraveny minirecenze zbývajících dvou dílů série Biblické ženy od americké autorky Francine Riversové. Čeká nás hříšnice i světice.

 
Bat-šeba je od malička zamilovaná do mimořádně krásného a muzikálního Davida. David je o nějaké to desetiletí starší a žije s několika manželkami a konkubínami. Bat-šeba je ovšem ve své lásce věrná. Bohužel otec Bat-šebu provdá za Davidova vojáka. David se stane králem. Bat-šebin manžel odchází do války a mladá a krásná novomanželka se jednou koupe na střeše. A David ji uvidí. A následuje jedna noc plná hříchu. Bat-šeba ovšem žije v biblické době, takže její hřích Hospodin hodně tvrdě trestá po zbytek jejího života. Bat-šeba otěhotní a David to řeší poměrně chytrým plánem. Přikáže Bat-šebinu manželovi návrat, doufá, že si s manželkou užije a dítě tak bude legitimní. Bohužel Zákon vojákům během války sex zakazuje. Davit tedy nechá Bat-šebina manžela zabít ve válce. To, co má vypadat jako nehoda, se samozřejmě neutají. David si Bat-šebu vezme jako svoji čtvrtou manželku. Bat-šeba je ovšem trestána dál, dítě zemře pár týdnů po narození. V paláci ji nemá nikdo rád, příbuzní se jí zřeknou, lidé na ni plivají. Davidovi je odpuštěno, je to zachránce národa a král. Jak už to v této sérii chodí, žena se musí kát. Poté Bat-šebě Hospodin (pomocí Davida a jeho pohlavních orgánů) dopřeje další syny. Mimo jiné Šalamouna. Tato biblická žena mi byla ze série nejsympatičtější. Bat-šeba totiž není dokonalá žena, dělá chyby z dobrých úmyslů, zamiluje se a uvědomuje si nedostatky muže, kterého miluje. Nicméně její příběh zpracoval Heller ve svém románů Bůh ví mnohem, mnohem lépe!
 
Marie: žena statečná

Poslední díl série o ženách z Ježíšova rodokmenu je o Marii. Ano, o TÉ Marii. Tento díl byl hodně smutný. A jiný než předešlé příběhy. Po Marii se nechce, aby se kála a byla pokorná. Zvlášť druhá polovina novely vypráví o Mariině utrpení. Tolik si přeje, aby lidé poznali, že to Ježíš je Mesiáš. Prosí Boha, aby nechal lid prohlédnout a její syn se stal králem Izraelitů. Čtenáři na rozdíl od Marie vědí, co se stane, až se Ježíš prohlásí za božího syna. Marie čeká velkolepé osvobození od Římanů a místo toho ji čeká sledování synova ukřižování. Velký důraz je kladen i na Mariino dumání o vlastním mateřství. A moc se mi líbilo popsání vztahu mezi Marií a Josefem. Nově se kromě promluv Boha (tištěné kurzívou) objevují i ďáblovy řeči (tištěné tučně). Smutné zakončení série, ale zároveň mi na něm nejméně vadil náboženský kontext.
 
Po dočtení všech dílů si stále nejsem jistá, pro koho je tato série psána. Asi ji ocení věřící křesťané. Až na poslední díl by mohli být spokojeni i Židé. Ale literárně nejde o žádná veledíla. Snad jen Marie je o něco lépe napsaná. Nicméně jde o krátké novely, každý díl má okolo 120 stránek, takže pokud si chcete udělat vlastní názor, moc času vám četba nezabere. Já osobně jsem díky českým drahám zjistila, že přečíst jeden díl trvá plus mínus tři hodiny.
Veselé Velikonoce!

... hous.enka ...

Dočteno podle hous.enky (15. týden)

10:00



     A byl pátek...  Všechno kolem kvetlo a vonělo a my měli příležitost si to všechno trochu líp užít. Proč? No protože dneska je Velký pátek a my nemusíme ani do školy, ani do práce. Tak tedy vítejte ve Velikonocích.
    A nejen ve Velikonocích. Vítejte i u mého tradičního pátečního článku, ve kterém vám představím knížky, které jsem tenhle týden dočetla a které jsem rozečetla.
zdroj: pinterest

... togaf ...

Biblické ženy

10:00

Na letošní Velikonoce jsem si vybrala tematické čtení. Sérii Biblické ženy od Francine Riversové. Jde o sérii pěti knih, z nichž každá má za hrdinku jednu z žen Ježíšova rodokmenu. Ženy se v Bibli moc nevyskytují a když, tak se o nich nic podrobného nedozvíme. Takže Riversová měla poměrně volnou ruku při tvoření jejich charakterů. Dnes vám představím první tři ženy: Támar, Rachab a Rút.

PS: Pro pořádek uvádím, že se nehlásím k žádnému náboženství a pokud se někomu bude zdát následující text urážející nebo neuctivý, tak se omlouvám, ale k Bibli přistupuji jako k literárnímu textu.


Francine Riversová: série biblické ženy
Anotace z cbdb: Toto je pět románů o ženách z rodokmenu Ježíše Krista. Byly to ženy z Blízkého východu, které žily ve starověku, a přesto lze jejich příběhy aplikovat na naše životy a problémy, jimž čelíme v dnešní době. Často žily na hraně. Měly odvahu. Riskovaly. Jednaly nečekaně. Vedly smělý život a občas dělaly chyby – velké chyby.
Žijeme v těžké době plné problémů, kdy miliony lidí hledají odpovědi. Tyto ženy nám ukazují cestu. To, co se od nich můžeme naučit, lze použít i dnes, ačkoli žily před několika tisíciletími.

Díky Támar jsem se k této knižní sérii dostala. Totiž Támar je ta holka, kterou pohanil slavný Ónan (jinak také můj starozákonní oblíbenec). Támar provdali, v novém domově ji šikanovali a týrali. Pak ovdověla a podle zákona se měla provdat za bratra svého mrtvého muže, aby mohla porodit syny. A tím bratrem byl Ónan. Synové se nekonali a Ónanovo jméno se stalo synonymem hříšného (jak pro koho) potěšení. Ónan byl totiž už ženatý a jeho první žena ho trochu vyděsila slovy, že je Támar prokletá a tudíž by s ní raději neměl souložit (docela chytrá žena, že?). Támar byla potupně poslána do otcovského domu a měla čekat, až nejmladší bratr jejího mrtvého manžela dospěje. Ale ten ji v dospělosti odmítl. Tak se Támar převlékla za prostitutku, svedla tchána a otěhotněla. Otce dítěte odmítla prozradit, a tudíž měla být zabita. Ale jak už to v pohádkách bývá, její odvaha a víra v Boha byla odměněna. Támar došla svého happy-endu. Tato žena měla pohnutý osud a já s tou nebožačkou soucítila. Ani náboženský nádech knihy mi moc nevadil. Není to žádné veledílo, psané je to opravdu jednoduše a popisně, ale novelka se čte rychle a tak jsem se rozhodla vrhnout se i na další díly série.

Druhý díl série Biblické ženy mě poměrně hodně štval. Rachab byla, řečeno biblickou hantýrkou, nevěstka krále Jericha. Ukryla izraelské zvědy, protože věřila v Hospodina. A že teda Rachab věřila! Takovou fanatičku, aby člověk pohledal. Ale Rachab není ten důvod, proč jsem se u čtení rozčilovala. Spíš mě štvala autorka. Pro koho jsou knihy určené? Pro dospělé jsou psané příliš pohádkovým stylem. Ona Bible není zrovna realisticky sepsané dílo, ale díky metaforám a jiným literárním hrátkám působí mysticky. Tento příběh se bez tajuplných metafor obešel (že by Francine Riversová psala pro naši hous.enku?). Takže by se dalo usuzovat, že je příběh určen dětem, k seznámení s jednou biblickou postavou. Jenže opravdu je příběh o tom, jak Bůh povraždí všechny obyvatele města jen proto, že nejsou „vyvolený národ“, vhodný pro děti? Možná pro ty židovské či křesťanské ano. Ale dozvěděla jsem se i něco nového, např. že Hospodin nechal v rámci jedné ze sedmi egyptských ran povraždit prvorozené děti. Do teď jsem žila v domnění, že na vraždy dětí byl specialista Herodes. Inu, Bůh je všemocný. Amen.  Celý příběh se točí kolem toho, že Hospodin určil Jericho svému vyvolenému národu, takže současné obyvatele Jericha (i děti) odsoudil k smrti. A víte, co udělal vyvolený národ s Jerichem? Nic. Bylo to totiž prokleté město a zlato a drahé kovy, které zde nalezli, odevzdali do pokladnice Boha. Po druhém díle série Biblické ženy mi křesťanství přestává dávat smysl.

Pohanka Rút si vzala Žida, který umřel dřív, než ji stihl obdařit syny (ach to biblické vyjadřování), tak se Rút spolu s tchyní Noemi vrátí do Betléma. Tam obě ženy šikanují, až se s Rút ožení bývalý nápadník Noemi a obdaří ji synem, který ovšem podle práva náleží Rútinu mrtvému muži. A pak už s Rút nesdílí lože, protože je o třicet let starší a myslí si, že ho jeho mladá krásná žena nemiluje. Zní vám to jako zápletka z laciné červené knihovny? Pokud ano, tak máte pravdu. Rút: žena z Moábu je biblická romance. Ona je krásná, ale chudá cizinka, nevěří, že by ji mohl mocný bohatý muž milovat. On je starý a zapšklý pravověrný Žid, nevěří, že by ho v jeho věku mohla milovat nejkrásnější žena Betláma, nota bene snacha ženy, která ho před lety odmítla. Zachrání ji před chudobou, obětuje se, ona je nešťastná, ale jako hodná žena trpí mlčky. A pak je tu Noemi. Noemi, která svou snachu pošle bývalému nápadníkovi do postele. Je to přece Boží Zákon! Jo, tahle část série mě bavila. 

Hezký Zelený čtvrtek, užijte si čtyřdenní volno a v pondělí se můžete těšit na zbylé dva díly o Biblických ženách. Čeká nás hříšná Bat-šeba a smutná Marie.

Popular Posts

Zdroj obrázků a fotek

Veškeré obrázky a fotografie na tomto blogu jsou buď naše vlastní, nebo z následujících zdrojů: www.pixabay.com, www.cbdb.cz