... hous.enka ...

Roztomilá Kráska a geek z Levných knih

7:00

Knih pro mládež je jako máku, ale takových, které si může přečíst čtenář pokročilý, a přitom se necítit jako idiot, zas tolik není. Kráska a geek ale do kategorie pohodového čtení rozhodně spadají a já vám slibuju, že si u téhle knížky zaručeně odpočinete.
 
 
 

... togaf ...

Trochu přeslazený Muffin a čaj

8:00


Kniha Muffin a čaj se řadí do skupiny LGBT literatury pro mládež. Takže pokud máte rádi Probuzení Simona Spiera, Líbali jsme se nebo Will Grayson, Will Grayson mohl by se vám líbit i tento příběh. Já rozhodně nejsem cílová skupina a John Green mě zklamal hned několikrát. Přesto jsem po knize sáhla. Ptáte se proč? Protože před asi deseti lety jsem měla období, kdy jsem milovala anime a jeho odvětví šónen-ai mě také neminulo.

... togaf ...

togaf a její knihy (12. týden 2019)

15:00

Opět je tu pondělí a opět tu je togaf a její knihy. Kromě čtení jsem minulý týden byla i v kině na výborném japonském filmu a na sushi (taktéž výborném a japonském). Film se promítal v Lucerně v rámci festivalu Eiga sai, jmenoval se Propletení a podle anotace to vypadalo na agitku ve prospěch transgender lidí. Ale znám své Japonce, a tak jsem tušila, že to bude citlivé a bláznivé a plné japonského jídla. A měla jsem pravdu, malá japonská holčička je nucena přestěhovat se ke strýčkovi, který má novou přítelkyni. Přítelkyni s mužskými rysy, která plete podivné válečky. Ano, válečky jsou přesně to, co si myslíte. Ale Propletení není žádná úchylárna, ale vážně dobrý film se silnými (a smutnými) momenty. Kromě kina jsem byla na skok i v Brně. Vlakem z Brna je to vážně sranda. Myslím, že by město Brno mělo své občany poučit, kde se nachází Dolní nádraží, nebo třeba dodat nějaké ukazatele. Tohle je zmatek jak při stavbě babylonské věže! Jsem ráda, že jsem se stihla vrátit do Prahy včas.

... hous.enka ...

Dočteno podle hous.enky (12. týden 2019)

10:00

Už mám tý zatracený rýmy dost! Je to čtrnáct dnů, co mě jedno nachlazení opustilo, a o minulém víkendu ke mně zavítala rýmu znova. Není to vůbec milá návštěva. Ano, mám drsňáckej sexy hlas a ráda při rýmě zpívám francouzsky, protože mám ty správné nosovky, ale letos jsem si už zazpívala, takže si tu druhou šanci rýma klidně mohla nechat pro někoho jiného, kdo ještě letos nezpíval. Zatrolené počasí!
 
 

... togaf ...

togaf a její knihy (11. týden 2019)

10:48

Uplynulý týden byl plný povinností a asijského jídla. Povinnosti byly i milé (navštívila jsem synovce, který z toho měl velkou radost, na přivítanou udělal škleb pana Spoka, ví, že Star Trek mám moc ráda), jiné byly nemilé, ale nutné (na příští schůzi bytových vlastníků si místo vody a čokolády vezmu gin a tonik). A asijské jídlo je stálice mého jídelníčku a já jsem se chtěla s vámi o tuto lásku podělit. Miluju vietnamské, čínské i japonské jídlo. Indické moc ne a thajské je na mě moc ostré. Zbytek Asie mě nezaujal vůbec. Takže kdybyste mi chtěli udělat radost, losos nigiri nebo bun bo nam bo to vždycky zvládne. A jako vždy, četla jsem!

... hous.enka ...

Dočteno podle hous.enky (11. týden 2019)

10:00

Aprílové počasí dorazilo do Čech! Sníh, déšť, slunce a neuvěřitelný vítr. Ještě že knižní hobby nevyžaduje speciální povětrnostní podmínky a dá se provozovat vždy a za všech okolností. Někdy opravdu za VŠECH, muhehe.
 
Uplynulých sedm dnů uběhlo jak voda. V pátek jsme v rámci MDŽ podnikli malou rodinnou oslavu s dortíky z cukrárny IF. Degustovali jsme tři kousky a byl mezi nimi i vyhlášený citron.
 Ten zvuk nádherného křupnutí, když se do citronu konečně probojujete vidličkou, si budu ještě dlouho pamatovat. Chuťově je dortík osvěžující. Pod citrónovou krustou se skrývá šlehačkový krém a úplně uvnitř je jakési citrónové želé s několika zrníčky z jakéhosi ovoce (nejsem schopná říct, co za ovoce to bylo). Fakt mi dortík chutnal a sníst ho třetinu bylo pro mě úplně akorát. V pozadí je pak vidět další dortík - ten má uvnitř oříškovou šlehačku a je na můj vkus poměrně dost sladký. A to mám sladké fakt ráda.
V neděli, jak už psala togaf ve svém pondělním článku, jsme byly v kině Aero na filmu Sliz. Film se promítal v rámci Festivalu otrlého diváka a stalo se naší každoroční tradicí, že právě na poslední film celé přehlídky jdeme. Sliz se mi líbil, protože mám slabost pro béčkové horory. Kdo by nemiloval pulzující želé a vřeštící maníky? Ansámbl FODu navíc připravil několik překvapeních během promítání, takže jsem se i párkrát poměrně vyděsila. A to mě (nás) čekají ještě ozvěny v Hradci.
Cestou do kina - když jsem šla u nás na vsi na bus - přestalo pršet a na obloze se udělala krásná duha. Duha a citron jsou tedy jediné dvě fotky z tohoto týdne.
 

Dočteno

Zpěvník: Písničky nejen do hospody

Anotace z cbdb: Zpěvník s akordy ke známým lidovým a zlidovělým písničkám, mnohdy i s odvážnějšími a "lechtivými" texty, které budou vždy zárukou dobré nálady!
 
Už je to pár let, co jsem se jednou týdně trápila zpíváním s Já písničkou. Čas pokročil, já furt neumím zpívat, ale po pár pivech si umím samu sebe představit, jak s kytarou vyřvávám Co jste hasiči. No a kdybych někdy zapomněla slova, je tu pro  mě tenhle zpěvník. Obsahuje celou řadu písniček, které znáte z hospod a ze základní školy a pro mě bylo fajn si některé z nich připomenout. Jiné jsem neznala celé, jen jejich části a zejména ty sprosté mě upřímně pobavily. Tahle kniha není žádná velká bžunda, ale pokud to budete brát jako sbírku určitého žánru, není to zas tak špatné. Žádná velká poezie, prostě pivo a zpěv, že jo.
 
 

Lenka Sadvarová: Malá máma

Anotace z cbdb: Být rodičem není jen tak – o tom už Malá máma něco ví. Její syn Lojzíček je pro ni nekonečný zdroj inspirace, kterou přetváří do vtipných komiksů. Jak je možné, že se dítě během chvilky změní v Supermana, proč se mámy s kojencem balí na odpolední kafe k sousedce jako na několikaměsíční expedici a jak by mělo okolí dávkovat „dobře míněné“ rady - to vše a ještě mnohem víc najdete v této vtipné knize. Zn.: Testováno na dětech!
 
Jednoduchá kresba s pointou, která malinko shazuje malou mámu na mateřské se mi vlastně líbila. Obojí: kresba i pointa. Je to takový ten typ komiksu, který čekáte v rubrice Zábava v Metru, ale vlastně jsem knížku měla přečtenou během cesty autobusem z práce domů, takže si umím představit, že i pro mámy na mateřský to může být poměrně schůdná varianta čtení (komiksových) knih. Jednotlivé příběhy jsou kraťounké a pointa přichází rychle, takže žádný zdržování.
Pokud jde o autorčin humor, tak mi vlastně dost sedl. Lenka Sadvarová si se svým mateřstvím nedělá těžkou hlavu, a přitom ho bere zodpovědně. Prostě taková ta vyvážená míra, kterou každá žena nejspíš hledá. Navíc mě celá řada scének pobavila i přes to, že žádné děti nemám. Například oblíkání dětí nebo scény s Otcem. Ještě si v budoucnu určitě knížku prolistuju.
 
 

Stjepan Šejić: Sunstone 1

Anotace z cbdb: 1. kniha v sérii Sunstone.
Romantická lesbická vztahovka… v sado-maso provedení!
Nepřehlédnutelný komiks, ve kterém se hrdinky potýkají s problémy kolem vztahů, sexu a svých fetiší. Lehce erotická romantická komedie ve scénáři a úžasné kresbě Stjepana Šejiće! Komiks, který bude spolehlivě bavit i lidi, co BDSM zrovna nemusí.
České vydání obsahuje první a druhou originální knihu!
 
BDSM komiks? Byla jsem k tomu trochu skeptická a dost jsem se bála toho, že tohle už bude za mou hranicí toho, co jsem ochotná v komiksu dát. A ono to dopadlo víc než dobře. Sunstone začíná hrou s provazy, kde záchranné slovo je právě Sunstone, ale nakonec přejde v romantickou záležitost o tom, jak se původní zvědavost mění v lásku.
Ally a Lisa spolu nějakou dobu chatují, načež zjišťují, že jim virtuální klábosení nestačí, a tak si naplánují setkání. Ally pozve Lisu k sobě domů a cílem jejich návštěvy má být - pokud si vzájemně sednou - nezapomenutelný sex, ve kterém budou hrát svou roli korzety, provazy a roubík.
Obě holky mají svá vztahová tajemství a chvíli trvá, než se jedna druhé otevřou. Zatímco Ally se drží malinko v odstupu, submisivní Lisa létá na zamilovaném obláčku snad od první chvíle, kdy jí Ally otevřela dveře. Sunstone je spíš roztomilý komiks o poměrně (o)ž(e)havém tématu BDSM, kdy svazování nepůsobí toporně jako v jiných beletristických pokusech o zpracování podobné tématiky. Sex je tu prostě normální součástí vztahu, který obě hrdinky baví a provozují ho rády.
Jsem nadšená ze stylu kresby, z volnosti jednotlivých oken a nadchly mě barvy komiksu: celá kniha je vykreslena v červeno-čokoládových barvách, což je pro komiksové knihy poměrně nezvyklé.
Sunstone mě bavil a moc se těším, kam se vztah těchto dvou holek bude vyvíjet dál.
 
 
 

Právě čtu

Pořád se trápím s Hastrmanem, kterého čtu jen po nocích. Nebaví mě celé to pojetí pohanských svátků a kličkování Katynky a hastrmana. Katynka je pro mě jedna z nejhloupějších postav, o jakých jsem v poslední době četla. Ta holka mě fakt štve. Manipuluje lidmi, je povrchní a myslí si, že svět je jedna ohromná hra. Už abych to dočetla... (Jsem v půlce.)
A taky dvě knížky dočítám. Jsou jimi Ďáblovo opatství katalánského autora Josepa Mariy Morrese a Nejděsivější československé zločiny. Myslím, že obě dočtu ještě dnes, protože mi zbývá fakt už jen pár stran. Na tu druhou bych navíc dneska ráda napsala recenzi na blog, tak snad to klapne a já se k tomu dokopu.
Jo a taky jsem přibrala jeden komiks, který čtu před spaním. Snoopyho a Charlieho Browna jsem v komiksové podobě neznala, tak byl nejvyšší čas to napravit knihou Můj ty smutku! No a tím taky dodržuju to, že sahám po knihách z vlastní knihovny. Jsem na sebe pyšná. Míň hrdá jsem na to, že jsem tenhle týden objednala tři nové komiksy v Kosmasu a takový pomenší balíček v Booktooku. Snad za to neshořím v pekle. A když, tak tam aspoň budu mít co číst, cha!

... togaf ...

Rabínova nezvedená dcera

8:00

Reva Mannová pochází z věřící židovské rodiny. Žije v Londýně a zdánlivě jí nic nechybí. Ovšem to by nesměla vyrůstat vedle maniodepresivní matky a pasivně agresivního otce. Reva sama navíc není zrovna vyrovnaná, a tak se uchyluje k prostředkům, které jí pomáhají uniknout z reality. Drogy a nezávazný sex ji dovedou až do Izraele, kde se chce od své hříšné minulosti očistit. Reva je ale extrémistka, místo aby si zašla k psychologovi nebo si našla vhodného rabína na vylití duše, vrhne se do askeze ortodoxního judaismu.

... togaf ...

togaf a její knihy (10. týden 2019)

12:56

Více méně jsem se zbavila kašle, takže nastal čas vrhnout se do víru velkoměstského života. Navštívila jsem dvě výstavy. Jednu výbornou v Umělecko-průmyslovém paláci, jmenuje se Šílený hedvábník a můžete si na ní prohlédnout látky a šaty z dílny Zikyho a Lídy Ascherových. Látky vymýšleli a vyráběli opravdu nádherné a nápadité. Občas se sice netrefili do mého vkusu, ale občas mě nepříliš lákavá látka překvapila - šaty z ní ušité byly skvělé. Mnoho modelů je nadčasových a nebála bych se je nosit i nyní. Druhá výstava se nachází hned naproti Umprumu, v Rudolfinu. Černošský umělec Jaffa se vyjadřuje k životu Afroameričanů za pomoci fotografií, filmu, koláží i zvukových záznamů. Velmi originální, ale dost se s Jaffou míjíme v tom, jak vnímat a pochopit umění. Nebýt průvodních textů u exponátů, tak netuším, co tím chtěl umělec říci.

... hous.enka ...

Dočteno podle hous.enky (10. týden 2019)

10:27

Kašel? Co to je? Konečně mě přešel. Naštěstí se tak stalo ještě před výletem do Ostravy, takže jsem na východě byla za tu zdravější z nás dvou. Dokonce jsem togaf přenechala své hallsky, tak dobře jsem na tom s kašlem byla. Aleluja. Fakt mě to štvalo.

... hous.enka ...

Rozejít se po smsce

10:00

Když vyšla před rokem první Terapie sdílení, byl to svěží vítr, kterým bylo fajn nechat se malinko ofoukat. Po roce vychází druhá, takzvaná #valentynskaedice a obsahuje vlastně to samé, co předchozí kniha: několik desítek zpráv o tom, jak se lidi s lidma rozchází. Někdy lidi s debilama a jindy debilové s lidma. Vždyť to přece znáte sami.
 
 

... togaf ...

togaf a její knihy (9. týden 2019)

10:56

Tento týden jsem dočetla pár knížek, ale hlavně jsme s hous.enkou vyrazily na výlet. Ještě před víkendovým cestováním jsem ale stihla zajít do divadla Jatka 78. Lístky na hru Amerikánka jsem měla koupené s několikaměsíčním předstihem a na Terezu Voříškvou (i bez legendární pihy) jsem se těšila moc. Až tak, že jsem se neobtěžovala číst si anotaci ke hře. Mohu s klidným svědomím říci, že ta hra je úžasná. Voříšková a Křenková jsou jediné dvě herečky na podiu a celou hodinu a půl mluví a hrají v minimalistických kulisách a jsou skvělé. A samotné divadlo se mi taky moc líbilo. Určitě to není naposledy, kdy jsem se do Pražské tržnice vydala za kulturou.

Popular Posts

Zdroj obrázků a fotek

Veškeré obrázky a fotografie na tomto blogu jsou buď naše vlastní, nebo z následujících zdrojů: www.pixabay.com, www.cbdb.cz