togaf a její knihy (26.týden)

10:37

Minulý týden jsem objevila novou kouzelnou kavárnu. Jmenuje se Ježkovy voči a místo klasických židlí si zde můžete posedět na sedačkách z tramvaje, letadla nebo vlaku. A protože moje blogová kolegyně je také milovnicí kaváren, půjdeme ji dnes prozkoumat společně. Jsem si jistá, že vám v pátek podá podrobnější informace.
Ale nemyslete si, že se jen flákám po kavárnách. Kdepak, občas se taky flákám doma. Třeba sobotu jsem téměř celou proležela s migrénou a poslouchal audioknížku (opravdu výborný vynález). V neděli jsem ale udělala něco pro svoje zdraví. Vyrazila jsem na kolečkové brusle. Možná vám to došlo už z článku, který jsem psala minulý týden o svých vodáckých eskapádách - nejsem příliš zdatný sportovec. Abych se při sportovních výkonech nečervenala až na záda, říkám sama sobě, že díky mému mizernému výkonu se třeba někdo cítí líp. Například ta slečna, co ujela moji klasickou osmikilometrovou trasu dvakrát ve stejném čase jako já.
AUDIOKNIHY
Terry Pratchett: Soudné sestry
Anotace z cbdb: Na Zeměploše se dějí divné věci a o to jsou divnější, že se například tři místopřísežné čarodějky zamotají do politky kvůli tomu, aby na trůn dosedl ten správný král. Vydejte se proto na nebezpečnou cestu politickou machinací a seznamte se s dvěmi novými postavami - Stařenka Oggová a Magráta Česneková v tomto šestém dílu Zeměplochy. 
Pratchettovy knihy znám prakticky i pozpátku, navíc jsem si k poslechu otevřela i příslušnou knihu, takže můžu odpovědně říci, že audiokniha není krácená! Třikrát hurá. Knihu načetla Zuzana Slavíková a její hlasový projev je výborný. Trochu jsem se obávala, že bude pitvořit hlas u postavy Stařenky Oggové, protože jsem slyšela, jak čte ukázku této knihy naživo a právě u Stařenky přehnaně pitvořila hlas. Naštěstí na nahrávce nic podobného nedělá. Naopak s hlasem pracuje výborně. Tvůrci audioverze Soudných sester se dobře vypořádali i se slavnými poznámkami pod čarou. Zapojili je do textu bez upozornění, že jde o autorovu/překladatelovu poznámku pod čarou. Rozhodnutí to bylo dobré, text se netříští a je plynulý. Zatím jsem téměř na konci prvního CD a jsem opravdu spokojená.

Vilma Kadlečková: Jantarové oči
Anotace z cbdb: Lidstvo navázalo styky s planetou Össe a začalo využívat tamní myceliální technologie. Zatím se úspěšně daří ignorovat nepříjemnosti, které s sebou kontakt s teokratickou civilizací Össeanů přináší: kult vesmírných Lodí, krvavé lidské oběti ve jménu Hmyzího boha, spóry nitrožilních hub a rituální drogy, rozkládající lidskou vůli. Lucas Hildebrandt, který jako vyslanec důvěrně poznal tamní svět, si ale dobře uvědomuje, že Země začíná být na Össe závislá. Proto hledá sílu, která by se mohla stát protiváhou össenské moci. Skutečně ji nachází – jenže je jiná, než předpokládal; a cena, kterou za to on sám musí zaplatit, je krutá. 
První díl Mycelia mám téměř doposlouchaný. Díky tomu, že jsme knihu četla před pár měsíci, se můžu soustředit na narážky a odkazy v textu, které jsem u prvního čtení ignorovala, protože svět Mycelia byl pro mě nový a díky mimozemšťanům neznámý. Konečně jsem měla možnost zjistit, jak se některá mimozemská slova čtou a kupodivu mi ani nevadila otravná postava Pinkertýny. Tedy Pinky je protivná pořád, ale oproti četbě je to výrazné utlumení. 

KNIHY

Anotace z cbdb: Když se pan Buřtík a pan Špejlička poprvé setkali, dali se do smíchu. Smáli se sami sobě, vždyť jeden vypadal jako soudek, druhý jako tyčka. Ale hned si byli sympatičtí, a vydali se zpečetit své nenadálé přátelství do restaurace Rozmarýnka. První si objednal dvanáct talířů tlačenky s chlebem (který asi?), ten druhý lipový čaj a sušenku (kdo asi?). A pak společně vyrazili vstříc novým dobrodružstvím. Tak ať se vám oba pánové neztratí! 
Knížka o přátelství, které se nehledí na tělesné rozdíly. Jak už to tak bývá, přátelství může vzniknout kdekoli. Třeba nedaleko restaurace Rozmarýnka. Zážitky tohoto dua jsou milé, absurdní a hodně vycházejí z fyzických předpokladů obou pánů. Oblíbila jsem si i psí smečku tří štěňat jménem Pocem. Svěrákův slovní humor je kouzelný.  

Alberto Pez: Zombíkovy narozky
Anotace z cbdb: Knížka s nápaditou estetikou a příběhem, v němž je v jemném poměru namíchán humor, strach a napětí. Tradiční oslava: narozeniny Beníka. Jenomže Beník je zombík. Zombíci moc nemluví a tady už trochu smrdí. Ale Beník si to zařídil tak, že má plno kamarádů. Po pravdě řečeno jsou to vlastně velcí sympaťáci a mají rádi legraci. Proto když byly Beníkovi tři, sourozenci Nehodovi mu uspořádali oslavu. 
Obrázky, resp. výtvarné pojetí knihy, je výborné. Příběh naopak pokulhává. Teda příběh...ten tam moc není, zombík Beník má narozky a stane se mu taková nemilá drobnost. Ale tak co, je to pro děti, asi to na příběh stačí. A komik Smrtka mi připomínal mrtvého teroristu Ahmeda, takže jsem nakonec s knihou spokojená.  

Orson Scott Card: Enderova hra
Anotace z cbdb: Vědeckofantastický román, který můžeme doporučit všem milovníkům dobré literatury. Román nejen o zápasu pozemské civilizace se smrtelným nebezpečím z kosmu, ale také o přátelství, bratrské lásce a nenávisti. Kniha je napsána strhujícím způsobem a patří mezi nejlepší díla americké SF. 
Celý příběh byl pro mě plný rozporu - Ender mi připadal jako dítě, nesedělo mi k němu taktické chování, nevěřila jsem mu auru tvrdého vojáka. Vždyť mu bylo osm! Konec mě ale překvapil, a to mile. Tedy bylo mi velmi nepříjemné číst rozuzlení, to že si s Enderem neustále zahrávali, bylo jasné, ale když se ukáže, jak moc s ním manipulovali, dostává celý román nový rozměr. Stejný problém jsem měla i s Enderovými sourozenci. Věkově nevěrohodné chování a všechno jen tak povrchně načrtnuto. Nicméně pointa je mrazivá.

Jean-Paul Didierlaurent: Čtenář z vlaku v 6.27

Anotace z cbdb: Guylainu Vignollesovi je třicet šest, je osamělý a nenávidí svou práci. Je naprosto nenápadný, nikdo by si ho patrně ani nevšiml, kdyby spolucestujícím z vlaku každé ráno nepředčítal několik stránek, které se mu večer předtím podařilo zachránit před záhubou. Jeho přáteli jsou hlídač, který komunikuje téměř výlučně ve verších, a bývalý kolega, který následkem nehody v práci ztratil svoje nohy a kousek po kousku je sbírá zpátky... Jednoho dne dostane Guylain ve vlaku nevšední nabídku a o něco později v něm také objeví USB, které jeho šedivému životu znovu dodá barvy.
Taková milá jednohubka. Atmosférou mi Čtenář z vladu v 6.27 připomínal Amélii z Montmarteru. Jen s mužem v hlavní roli. Guylain se dobrovolně straní lidské společnosti, jediní přátelé jsou podivínští, ale milí. Počáteční až postapokalyptická atmosféra se postupně mění na kamarádskou a pak až zamilovanou. Částečně otevřený konec se ke knize taky moc hodil. 
Se svým čtenářským výkonem za minulý týden jsem spokojená. Tento týden asi tak úspěšný nebude, přece jen nás čeká čtyřdenní volno. A já mám na volné dny velké plány! 

You Might Also Like

0 Comments

Popular Posts

Zdroj obrázků a fotek

Veškeré obrázky a fotografie na tomto blogu jsou buď naše vlastní, nebo z následujících zdrojů: www.pixabay.com, www.cbdb.cz