Hezké pondělí! Nevím jak vy, ale já si po prodlouženém víkendu málem vzala dovolenou. Ten odpočinek mě nějak zmohl. Ale zase mám spoustu zážitků. Tak třeba jsem poprvé rybařila. A dokonce úspěšně! Chytla jsem rybku. Byla moc roztomilá a pojmenovala jsem ji Godot. Nechala na sebe docela čekat. Celkově to rybaření není moc akční. Ale u řeky bylo hezky a chytila jsem Godota, takže to byl nakonec úspěšný podvečer. Mimochodem Godot moje řádění u řeky samozřejmě přežil. Pustili jsme ho hned zase zpět do vody. Vůbec to nesouviselo s tím, že byl Godot prcek. Pustila bych i metrového sumce! No asi...ale to není třeba řešit, metrového sumce bychom totiž na náš proutek nechytili. Prý. Ono je celé to rybaření pro mě ještě zahalené tajemstvím. 

A samozřejmě jsem četla. Málo, ale přece!

Kiera Cass: Koruna

Anotace z cbdb: Přichází dlouho očekávaný, nádherně romantický konec páté knihy ze série Selekce - Koruna. V Dceři došlo k výběru. Už je to dvacet let, co se do sebe princ Maxon Schreave a America Singerová zamilovali a jejich dcera Eadlyn je první princeznou, která může projít Selekcí. Eadlyn si nemyslela, že by mezi třiceti pěti cizími muži, mohla najít partnera, nebo dokonce pravou lásku. Srdce, ale někdy překvapí a Eadlyn teď čeká volba, která je mnohem obtížnější a mnohem důležitější, než si kdy myslela.

Karel Havlíček Borovský: Epigramy

Anotace z cbdb (kráceno): Autor v díle satiricky kritizuje dobové společenské poměry. Komentuje nejrůznější pokrytecké postoje a zažité konvence, otevřeně poukazuje na rozpory mezi hlásanými "pravdami" a skutečností.

Epigramy jsem si vybrala jako svoji splněnou knižní výzvu na měsíc červenec, takže podrobněji si o nich přečtete za pár dní. Můžu vám ale prozradit, že Epigramy více méně splnily moje očekávání. Některé jsou brilantní, jiné dost poznamenané časem (bez vysvětlivek bych nevěděla, o co jde) a jiné nadčasové. Co se ale Havlíčkovi nedá upřít, je jazykový cit, s češtinou si pohrává krásně.

Alda Sigmundsdóttir: Malá kniha o Islanďanech

Anotace z cbdb: Island je pro mnoho Evropanů velkou záhadou. Tato útlá kniha od rodilé Islanďanky, která strávila velkou část svého života v zahraničí, odkrývá značný počet specifik tohoto severského národa. Proč jsou Islanďané špatní řidiči? Jak se staví k cizincům? Co si představují pod pojmem svoboda a jak se seznamují? Odpovědi najdete v padesáti „miniaturních esejích“ psaných s humorem, ironií i pochopením.

O této knize jsem se rozepsala v našem prvním článku ze série O knižním cestování. Tak jen ve zkratce - pokud se na Island chystáte, rozhodně byste si tuto knížku měli přečíst (nebo zabalit s sebou), ušetři vám stres v případě, že vám nějaký Islanďan neodpoví na mail. A ukrátíte si s ní čas, kdy budete čekat na nějakého domorodce, protože Islanďané nechodí nikdy včas. Skoro to zní jako sbírka klišé a stereotypů, ale není to tak. Malá kniha o Islanďané je vtipná a mezi řádky čteme lásku Aldy k vlastnímu národu.  

A to je vše...tak zase za týden!