O knižním cestování...Island
12:25
K létu patří výlety a poznávání (nejen) nových zemí. Proto jsme pro vás na toto léto připravily sérii článků, ve kterých vám dáme tipy na knihy, které představují určitou zemi, její obyvatele a specifika.
Budeme číst cestopisy, deníky z cest nebo nejrůznější eseje o cestování, cestách a cestovatelích. Věříme, že toho spolu stihneme za léto nacestovat co nejvíc a že se díky našim článkům podíváte i do zemí, které vás zajímají nebo které máte v plánu procestovat naživo.
Vydejte se tedy s námi na cestu kolem světa, právě vyrážíme! Naše první zastávka je Island.
Alda Sigmundsdóttir: Malá kniha o Islanďanech
Anotace z cbdb: Island je pro mnoho Evropanů velkou záhadou. Tato útlá kniha od rodilé Islanďanky, která strávila velkou část svého života v zahraničí, odkrývá značný počet specifik tohoto severského národa. Proč jsou Islanďané špatní řidiči? Jak se staví k cizincům? Co si představují pod pojmem svoboda a jak se seznamují? Odpovědi najdete v padesáti „miniaturních esejích“ psaných s humorem, ironií i pochopením.
Island země na okraji obyvatelného světa, přežila ekonomický kolaps i přírodní katastrofy. A všichni mají místo příjmení otcovo jméno s koncovkou. Alda Sigmundsdóttir (tedy Alda, dcera Sigmunda) se na Islandu sice narodila, ale dospívání a část dospělého života prožila v zahraničí. Je tedy Islanďanka, ale má nadhled cizinců. A hlavně má islandský humor. Sama ho definuje jako „suchý, nenápadný, cynický a projevovaný s kamennou tváří, se zvláštní zálibou v absurdnu.“ (str. 21) A právě takový humor mám ráda.
Budeme číst cestopisy, deníky z cest nebo nejrůznější eseje o cestování, cestách a cestovatelích. Věříme, že toho spolu stihneme za léto nacestovat co nejvíc a že se díky našim článkům podíváte i do zemí, které vás zajímají nebo které máte v plánu procestovat naživo.
Vydejte se tedy s námi na cestu kolem světa, právě vyrážíme! Naše první zastávka je Island.
Alda Sigmundsdóttir: Malá kniha o Islanďanech
Anotace z cbdb: Island je pro mnoho Evropanů velkou záhadou. Tato útlá kniha od rodilé Islanďanky, která strávila velkou část svého života v zahraničí, odkrývá značný počet specifik tohoto severského národa. Proč jsou Islanďané špatní řidiči? Jak se staví k cizincům? Co si představují pod pojmem svoboda a jak se seznamují? Odpovědi najdete v padesáti „miniaturních esejích“ psaných s humorem, ironií i pochopením.
Island země na okraji obyvatelného světa, přežila ekonomický kolaps i přírodní katastrofy. A všichni mají místo příjmení otcovo jméno s koncovkou. Alda Sigmundsdóttir (tedy Alda, dcera Sigmunda) se na Islandu sice narodila, ale dospívání a část dospělého života prožila v zahraničí. Je tedy Islanďanka, ale má nadhled cizinců. A hlavně má islandský humor. Sama ho definuje jako „suchý, nenápadný, cynický a projevovaný s kamennou tváří, se zvláštní zálibou v absurdnu.“ (str. 21) A právě takový humor mám ráda.
Alda se rozhodla napsat ministatě o své domovině. Hned v úvodu
přiznává, že stati nejsou v žádných tematických celcích, protože se jí texty
nechtěly znovu upravovat. Její upřímnost je velmi sympatická. I přesto, že to nebylo
cílem, lze vysledovat jistá stěžejní témata. Třeba to, jak moc Islanďany
ovlivňuje fakt, že jsou malý národ žijící na jediném ostrově. Všichni se plus
minus znají.
Dalším velkým tématem jsou jména. Nejen ona slavná
patronyma, tedy –son a –dóttir, ale i
zábavná fakta o Ústavu pro schvalování (křestních) jmen. Ostatně pro Čechy to
zas tak absurdní není, také máme matriku, která může zatrhnout neortodoxní
křestní jméno. Stejně tak známým je pro Čechy systém skloňování. Alda v jednom textu
popisuje právě zvláštnosti inslandštiny – skloňuje křestní jména. Dokonce islandské
křestní jméno může mít čtyři tvary! Pro nás poněkud úsměvné, ale pro takové
Brity je to netradiční perlička.
Spojení tématu o jménech a humoru je stať o telefonním
seznamu. Islandský telefonní seznam je řazen podle křestních jmen. A u jména je
kromě adresy uvedeno i povolání dané osoby. Pravdivost údajů o zaměstnání ovšem
nikdo nekontroluje, takže v islandském telefonním seznamu je 52 žen, které
se (údajně) živí tím, že jsou princezny.
Povaze Islanďanů je věnováno také hodně prostoru. Hodně
vypovídající je věta „Islanďané jsou Jihoevropané severní Evropy!“ (s. 56) Ale
zároveň se dozvíte, proč je po Islanďany volný víkend podvod. Je to národ
samých protikladů.
Pokud se na Island chystáte, rozhodně byste si tuto knížku měli přečíst (nebo zabalit s sebou), ušetři vám stres v případě, že vám nějaký Islanďan neodpoví na mail. A ukrátíte si s ní čas, kdy budete čekat na nějakého domorodce, protože Islanďané nechodí nikdy včas. Skoro to zní jako sbírka klišé a stereotypů, ale není to tak. Malá kniha o Islanďané je vtipná a meziřádky čteme lásku Aldy k vlastnímu národu.
A tady je jeden tip na knihu, jejíž děj se odehrává na Islandu:
Hannah Kent: Agnes
Anotace: Děj se odehrává na Islandu, kde jsou lidské vztahy utvářeny nádhernou,
avšak drsnou severskou přírodou, ale i každodenním tvrdým bojem o
živobytí. Agnes Magnúsdóttir, mladá žena, je odsouzena za brutální
vraždu svého pána a milence, a je poslána na izolovanou farmu strážníka
Jóna Jónssona, aby zde čekala na popravu. Jeho rodina je zděšená, že má
poskytnout domov odsouzené vražedkyni, a zpočátku jí opovrhuje. Jen
Tóti, mladý kněz, který se stane Agnesinou duchovní oporou, cítí při
svých návštěvách odsouzené potřebu porozumět jí a pochopit, co se
vlastně stalo.
Když však letní měsíce vystřídá zima a tvrdý farmářský život přinutí celou domácnost pracovat bok po boku, všichni Agnes poznávají blíže. Postupně se vynořuje její tragický příběh o touze a zradě a najednou vyplývá, že nic není tak, jak se na počátku zdálo.
Když však letní měsíce vystřídá zima a tvrdý farmářský život přinutí celou domácnost pracovat bok po boku, všichni Agnes poznávají blíže. Postupně se vynořuje její tragický příběh o touze a zradě a najednou vyplývá, že nic není tak, jak se na počátku zdálo.
PS: Fotografie Islandu jsou ze sbírky naší čtenářky, publikujeme je s jejím souhlasem.
0 Comments