togaf a její knihy

10:04


Poslední prázdninové pondělí je tu, což pro mě znamená poslední týden, kdy si ráno v MHD sednu, protože není narvané k prasknutí dětmi školou povinnými, studenty a jinou mladou verbeží. Naštěstí to také znamená, že končí poslední letní měsíc a moje naděje na ochlazení se stávají reálnými. A jak jsem strávila víkend? Trpěla jsem vedrem a užívala si grafické orgie s Illuminae. Slyšeli jste o Aktech Illuminae? Pokud ne, tak to hned napravíme.
 
 
 


Amie Kaufmanová, Jay Kristoff: Illuminae
Opět jsem porušila slovo dané sama sobě a rozečetla nedopsanou a nedopřeloženou sérii. Naštěstí to vypadá, že Akta Illuminae budou mít vždycky více méně uzavřený konec každé knihy. Samozřejmě hlavní superpadouch a jeho dějová linka musí zůstat otevřené do dalšího dílu. Ale samotná Illuminae, resp. osud vesmírných lodí Alexandr a Hypatia je více méně uzavřený příběh. Sci-fi z daleké budoucnosti je v současnosti poměrně oblíbený žánr, Illuminae je v mnohém podobná, ale v mnohém je naprosto a totálně jiná a hlavně nová. Tak třeba hlavním hrdinou je holka, to se u žánru, který se pořád tváří jako klučičí, jen tak nevidí. Je tu samozřejmě i klučičí hrdina, ale hraje roli, kterou obvykle autoři sci-fi připisují holkám. Také posádka vesmírných lodí je genderově vyvážená. Snad si i český překladatel mohl odpustit feministické přechylování hodností. Takové slovo nadporučice zní naprosto příšerně. I když k mému překvapení ho MS Word zná. Další originalitou knihy je samotné zpracování, Illuminae je knížka pro fajnšmekry, grafici si s ní vyhráli, stránky vypadají jako oxeroxované dokumenty, printscreeny PC obrazovky a další podobné vychytávky. Proto jsem vám pár stránek vyfotila.
Naštěstí Illuminae netrpí syndromem „forma vítězí nad obsahem“, i děj je nadmíru zajímavý. Jak už jsem říkala, hlavní hrdinka je holka jménem Kady, má růžové vlasy a je geniální hacker. A je jí sedmnáct, což naznačuje, že Illuminae se bude držet schémat čtení pro mládež. V mnohém bohužel ano, ale některé omezující aspekty autoři vyřešili opět originálně. V knize pro mládež se prostě nemůže objevovat vysoké množství vulgárních slov. Ale pokud vám někdo před očima zabíjí kamarády, či páchá jiná zvěrstva, ani v sedmnácti si neřeknete „jejdanánku“ a „propáníčka“ (počítačová vsuvka, tato slova dokonce ani MS Word nezná), ale hezky od plic si zaku*vujete. A autoři vulgarity vyřešily černým obdélníkem, nad cenzurou se podivuje i skupina Illuminae, která spis pořídila. Takže kromě nápadité formy a napínavého příběhu je Illuminae i tvůrčí – můžete si domýšlet vlastní sprosťárny, které by vás v dané situaci napadly.

Opět jsem si užila pár stránek z úžasné Dálniční atrakce, opravdu je to takový knižní bonbónek, kterým se odměňuji za celodenní dřinu. I když ta dřina spočívá třeba v lenošení. Robbins používá slova tak, že opravdu slyšíte a cítíte, zapojujete tedy smysly, které se obvykle čtení nepřisuzují. Zvláštní zálibu má v popisu lepkavého sexu a velmi důležité jsou pro Robbinse pachy.





David Mitchell: Atlas mraků
Protože poslední dobou moc nejezdím autobusem, trochu jsem se svou audiočetbou zpomalila. Nevadí, Atlas mraků je výborný a po části namluvené Kristýnou Frejovou jsem přešla ke kapitolám, které namluvil Jan Vlasák. A nadšení stále trvá…








Začala jsem číst Postřehy teplákové bohyně od Zuzany Hubeňákové. Její smysl pro nadsázku, která z reality dělá šílené místo k životu, je mi blízký. Lehce mi její styl připomíná duo Šimek a Grossman, myslím, že některé povídky z Teplákové bohyně by šly lehce zařadit do Besídky zvláštní školy. A na obálce je ženská v teplákách a sklenicí vína. Taková kniha mě prostě nemůže zklamat.

You Might Also Like

0 komentářů

Popular Posts

Zdroj obrázků a fotek

Veškeré obrázky a fotografie na tomto blogu jsou buď naše vlastní, nebo z následujících zdrojů: www.pixabay.com, www.cbdb.cz