Žhavé Španělsko a ledové frappé?

11:00

Monika Zgustová: Peppermint frappé
"Žít je snadné. Ale přežít to, co jsme prožili! To je oříšek." (s. 86)
Novelu Peppermint frappé Moniky Zgustové mám ve své knihovničce pěkých pár let. Možná deset. Určitě jde o jednu z mých prvních odeonek. Proto jsem byla ráda, když jsme s togaf letošní léto vyhlásily jako Léto s Odeonem a já se do knihy konečně musela (protože zas tolik českých knih z Odeonu doma nemám) začíst.


Důvodem, proč jsem knihu tak dlouho odkládala, je zřejmě obálka: font písma, směr písma, divný obrázek rozhalené blondýny...
Jaké tedy bylo mé překvapení, když jsem knížku otevřela a s ruským kunsthistorikem Vadimem jsem začala pátrat po přitažlivé Patricii...
Horké Španělsko, chladná Sibiř, žhavá Patricie Pavloff, blouznivý zabloudilec Vadim a do toho atmosféra těžkého erotična - to jsou základní ingredience novely Peppermint frappé od české autorky Moniky Zgustové. Paradoxně ta česká autorka mi do celého textu zapadá asi nejméně. Ambivalentní vztah Španělska a Ruska představují oba ústřední hrdinové: první zemi ztělesňuje charismatická Patricie, která moc dobře ví, co chce, a druhou zemi představuje Vadim, který se vydává po stopách Patricie, aby o ní napsal vědeckou práci. Vadimova studie je samozřejmě jen pouhou zástěrkou, proč se s Patricií setkat.
Výchozím bodem novely je totiž Vadimovo pátrání po sochařce-malířce Patricii, která mu v Rusku na jedné ze svých výstav naprosto učaruje. Právě kvůli ní odjíždí do rozpáleného Španělska. Patricii skutečně nalézá - v její kamenné vile, kde přijímá návštěvy a nabízí jim své peppermint frappé...
Právě Vadimovy návštěvy ve vile, kde kromě Patricie potkává i její (neméně přitažlivou) společnici Radhiku, tvoří ústřední dějovou linku. I když... dějovou... spíš řekněme, že jsou páteří celé knihy.
Jsou to totiž tyto chvíle setkávání, kde se odehrávají zásadní momenty vztahu tohoto zvláštního trojúhelníku.
Myslím, že konverzaci Vadima, Patricie a Radhiky se Monika Zgustová snažila naroubovat na ústřední motto knihy ("Žít je snadné. Obtížné je přežít prožité." - autorem citátu je José Ángel Valente). A za mě je to výborný nápad. Co mi ale přišlo poněkud násilné, je druhá dějová linka. Ta jako by byla do novely naroubována. Odehrává se v ní příběh Vadimova otce, který se v roce 1968 aktivně zúčastnil "osvobozování" Prahy. Celá jeho životní peripetie je velmi depresivní a v textu novely se v několika variacích objevuje. Ano, musím říct, že mi přišlo zbytečné tuhle dějovou linku neustále variovat.
Španělská část mě bavila, byla pro mě atraktivní svým prostředím a vnitřním nábojem. Za vší tou erotikou - mimochodem velmi hezky popsanou - jsou myšlenky, které vás donutí o celém textu přemýšlet trochu jinak. Ať už je to ono motto popsané výše, nebo třeba Vadimův monolog o cestách, které nikam nevedou: "Příjemné a obohacující jsou jen ty cesty, které nikam nevedou. Takové ty polní cesty z jednoho pole na druhé, od jednoho stromu k druhému. Cesty, na kterých má člověk čas se zastavit, rozhlédnout se, vychutnat stín stromu, zpěv sýkorky nebo vůni strniště." (s. 72)
Na závěr bych chtěla napsat, že právě atmosféra celé knihy je důvodem, proč vám Peppermint frappé nakonec doporučím. Španělsko viděné Vadimovýma zamilovanýma očima za přečtení stojí.








You Might Also Like

0 Comments

Popular Posts

Zdroj obrázků a fotek

Veškeré obrázky a fotografie na tomto blogu jsou buď naše vlastní, nebo z následujících zdrojů: www.pixabay.com, www.cbdb.cz