Dočteno podle hous.enky (34. týden)

10:00

Tenhle můj týden byl vším možným, jen ne ve znamení knih, četby a lenošení.
Vlastně zpětně mám pocit, že jsem četla jen při cestách vlakem. Achjo, tenhle konec léta zdá se mi býti pro čtení poněkud nešťastným.








V pondělí jsme togaf vystoupaly do výšin lucernovských střech, ve středu jsem byla v kině na Temné věži. Mám pocit, že v mezičase jsem buď byla v práci a snažila se vytvořit nějaké smysluplné hodnoty, anebo jsem spala.
Ale asi jsem spala málo, protože jakmile jsem si večer zalezla pod peřinu a vzala si knížku, spolehlivě jsem do půlstrany klimbala. Uf.
Výsledkem je tento článek, který bude dnes velmi, ale opravdu velmi stručný.
Chtěla bych věřit, že to bude příští týden jinak a já moct psát alespoň o dvou (až pěti, ale na to nespoléhám) dočtených knihách. Už aby byl podzim, mlha, tma a já měla zas chuť usednout ke knížkám.

Dočteno

Bernd Harder: Proč pračka žere ponožky a jiné záhady každodenního života

Anotace z cbdb: Důležité otázky v životě zůstávají často nezodpovězené.
Proč se kůže při koupání svrašťuje?
Proč se vždycky postavíte do špatné fronty?
Kolik peněz je v automatu?
Co vlastně vězí za záhadou zmizelé ponožky?
Tyto a další záhady každodenního života autor vyřešil. Jeho odpovědi na jednoduché i složité otázky našeho světa jsou zábavné, rozmanité a mnohdy překvapující - vždy však vědecky přesné.
Mně takovéhle knížky baví. Jasně, nedá se to číst pořád, ale čas od času mi přijde fajn pokusit se vyřešit záhady světa. Bernd Harder se o to pokusil několikrát (má na kontě celkem tři takovéto knihy) a nutno říct, že je vidět, že si s vyhledáváním informací dal práci.
Samozřejmě, že spousta otázek končí obyčejným konstatováním, že tak to prostě je (viz ty výše uvedené špatné fronty). Ale taky je celá řada věcí, které mají vědecké opodstatnění. A takové odpovědi mě bavily nejvíc. Všechna ta fyzika, chemie, zákonitosti přírody, zvyklosti... A došlo i na čokoládu a její složení. No a jakmile je někde čokoláda, víte, jak to dopadá.
Pro mě je tahle knížka velmi příjemnou záležitostí na cesty - jedna otázka a odpověď na ni jsou většinou rozepsány na jednu až dvě stránky, takže se dá kdykoli čtení ukončit. Navíc Bernd vybral zajímavé otázky a já jsem si jistá, že jeho další dvě knížky v blízké době přečtu.

Právě čtu

Philip K. Dick: Blade runner

Anotace z cbdb: Jeden z nejslavnějších sci-fi románů. Rick Deckard je policejním agentem pověřeným likvidací lidských replikantů, dokonalých reprodukcí člověka, používaných pro práci na kolonizovaných planetách. Schopnost empatie a lásky má údajně odlišovat androida od člověka, znamená proto kritérium při selekci podezřelých. Dickovi se v tomto románu podařilo vykreslit velice temný a přesvědčivý svět technicistní budoucnosti, ve které už téměř neexistují živá zvířata, jen umělá, a aby si člověk koupil živé zvířátko, musí si vydělat hodně peněz – třeba likvidací replikantů.
Poprvé jsem o Blade runnerovi slyšela v knize Ready Player One a od té doby si říkám, že bych si ho ráda přečetla. Letos v létě se k tomu konečně naskytla příležitost. Možná to bude tím, že dělají nové filmové zpracování, které navazuje na film z 80. let s Harrisonem Fordem v hlavní roli. Nevím, ale prostě teď dozrál čas.
Ze začátku jsem se ztrácela v postavách Ricka a Isidora. Pak jsem byla zmatená, kdo je android a kdo je člověk. Ale zbývá mi poslední pětina knihy a musím říct, že je to docela fajn čtení.
Asi jsem ale čekala, že si budu z knížky vypisovat nějaké nadčasové citáty o vztahu robotů a lidí, ale nic takového se nekoná.
Asi přijde velké finále...

Amie Kaufman, Jay Kristoff: Illuminae

Anotace z cbdb: 1. kniha v sérii Akta Illuminae.
Píše se rok 2575 a dvě znepřátelené korporace jsou ve válce kvůli planetě, která je stěží něčím víc než obřím kusem kamene pokrytým ledem. Obyvatele o útoku nikdo nevaroval, nikomu na nich nezáleží. Kady je nucená spojit se s bývalým přítelem Ezrou a pod nepřátelskou palbou se snaží dostat k evakuační lodi, která oba dostane do bezpečí. Jenže po celé planetě se šíří zmutovaná epidemie. Úniková flotila se snadno může stát pastí a jejich hrobem.
Illuminae jsem dostala od M. k loňským Vánocům. A protože se blíží Vánoce a další díl série, bylo na čase se vrhnout na četbu prvního dílu.
No a taky jsme se s togaf dohodly, že to budem číst v jednu chvíli společně. Což mně teda tenhle týden moc nešlo a tajně doufám, že i togaf byla čtení Illuminae neschopná.
Jsem na osmdesáté straně a pořád je tam ohromné množství postav a stále ještě mi dělá problém zvyknout si na styl psaní a na stručnost děje, který si čtenář spíš vytváří ve své hlavě sám.
Je to rozhodně zajímavá a velmi pečlivě připravená knížka, ale já s ní potřebuju strávit delší čas, abych se do ní dostala.
 
No a to je tenhle týden vše. Platí, že pořád válčím s Kladivem na čaroděje, s Lesem sebevrahů, s Nejhloupějším andělem (toho hodlám dočíst 31. srpna při Dni nepřečtených knih), občas hraju gamebook Rytíř temného slunce a objevují temnou Prahu noir. Prostě od každého něco. Protože přesně takhle já čtu knížky.

You Might Also Like

0 komentářů

Popular Posts

Zdroj obrázků a fotek

Veškeré obrázky a fotografie na tomto blogu jsou buď naše vlastní, nebo z následujících zdrojů: www.pixabay.com, www.cbdb.cz