Dočteno podle hous.enky (31.-33. týden)

10:00

Končí doba dovolených, prázdniny se nám pomalu blíží ke konci... Je to pěkně depresivní, ale je to tak.
 
 
 

Naštěstí už nechodím do školy, tak si ještě nějaké dovolené do konce roku zařídím. A taky už se těším na oficiální zahájení mé houbařské sezóny, protože houbové rizoto je nejchutnější z vlastnoručně sesbíraných hříbků.
Nevýhodou samozřejmě je, že při sbírání hub, se špatně čte. Naštěstí není problém jít na hodinu na houby a pak si tři hodiny v teple domova číst. A s ohledem na fakt, že nás čeká deštivý víkend, je tenhle plán poměrně dobře realizovatelný. Taky je u nás ve vsi tenhle víkend pouť, což zas naruší mé čtecí plány... Život je někdy strašně složitý.
Ale teď už se rovnou vrhnu na knížky, které jsem v uplynulých třech týdnech dočetla.

Dočteno

Anders de la Motte: Bubble

"Byl dítě asfaltu, žádnej posranej lesů pán, a když z něj teď vyprchal adreanlin, začínalo mu leccos zapadat do sebe. Leccos, co ho doteď nenapadlo." (s. 543)
Anotace z cbdb: 3. kniha v sérii Henrik Pettersson.
BUBBLE završuje trilogii originálních švédských krimirománů o prostředí IT technologií a sociálních sítí, jejich ovládání a zneužívání. GAME a BUZZ rozehrály nevyzpytatelnou Hru o (ne)alternativní (ne)kontrolované (ne)virtuální realitě. Hlavní hrdina HP se sice snaží ze Hry vymanit, ale poté co jeho sestra Rebecca narazí na jistou léta neotvíranou bankovní schránku, nebezpečí je zpět. A větší než kdy předtím... BUBBLE přináší dramatický a aktuální příběh o tom, jak se snažíme budovat bubliny bezpečí ve světě, který je nepřetržitě digitálně sledován. Velké i malé bubliny však mají jedno společné: dříve či později prasknou...
Bubble jsem četla opravdu dlouho. Oproti jedničce, kterou jsem přelouskala během pár hodin, pro mě třetí díl byl opravdu oříšek. Nebyl totiž vůbec akční. Děj se rozjíždí až zhruba v poslední třetině knihy, do té doby to bylo opravdu dost utrpení.
Co mě na celé trilogii ale dostalo, jak si Anders celou tu dobu se čtenářem hraje - nikdo jako by nebyl tím, kým skutečně je. Nikdo neskončí tak, jak to zezačátku vypadá, že skončil.
Vlastně zpětně mi to nepřijde až tak zábavné, ale když knížku čtete, řeknete si "Cože? Ten přece měl být - - -" A to mě při čtení baví. Miluju ty chvíle, kdy nevěřícně vrtím hlavou.
Celá série se nese ve jménu konspiračních teorií. No a musím říct, že to mě tedy moc nebavilo. Čekala jsem nějakou manipulaci s Henrikem (první díl) a potud by to bylo v pořádku. Snesla bych i jakousi firmu, která manipuluje s názory ostatních lidí na internetu (druhý díl), ale jakmile se do toho dostane politika a z knihy se stane politický thriller... tak to je na mě zkrátka moc.
Znovu bych se pustila možná do prvního dílu a do konce třetího dílu.
Nicméně Anders de la Motte umí psát a píše čtivě. Postava Henrika Pettersona je akční, neustále v pohybu, pořád o něčem přemýšlí a velmi dobře se do ní čtenář vcítí. Navíc je s Henrikem fakt legrace: "Zahonil si proti smutku už dvakrát, a kdyby vyvenčil joystick potřetí, už by si na něm zaručeně uhnal puchýře." (s. 425).
Takže pokud hledáte trochu jinou severskou detektivku bez násilných mordů, krve a vyšetřovatelů, je de la Motte dobrou volbou.
 

L. J. Smith: Lovec

"Ve svém pokoji se Jenny převlékla ze svetru a džínů do splývavé krémové sukně, tenké blůzy a batikované vesty s korálky a se stovkami třpytivých zlatých nitek." (s. 27)
Anotace z cbdb: 1. kniha v sérii Zakázaná hra.
Když vcházela do obchodu, myslela si, že jen koupí dárek k narozeninám a zase půjde. Prodavačovy bledě modré oči ji ale zcela uhranuly. Když odcházela, v ruce nesla HRU a také mrazivou jistotu, že ten pohled neviděla naposled.
Na oslavě Tomových narozenin začne Jenny společně s ostatními novou Hru hrát. Večer plný zábavy se však změní v noc hrůzy a posedlosti láskou. Hra se totiž pro sedm přátel stane novou realitou, které vládne Julian – Princ stínů. Démonický prodavač z obchodu, nemilosrdný lovec, který se nezastaví před ničím.
Zakázaná Hra začala a kdo prohraje, zaplatí…
Hned v úvodu chci říct, že kniha v originále vyšla před pětadvaceti lety. A je to na ní znát. Prvních třicet stran jsem měla pocit, že čtu takový lepší příběh z edice Stopy hrůzy - popis oblečení byl jen to nejmenší. Celá ta představa, že holka jde svýmu klukovi po sedmi (?) letech vztahu koupit k narozkám stolní hru, protože originálnější dárek nevymyslela. Nebo příprava na party, kdy holky připravují jídlo. No prostě jsem z toho měla takový ten devadesátkový pocit.
Nakonec se ale ukázalo, že to vlastně funguje. Jakmile se spustí hra, začne celá Zakázaná hra fungovat. Až teda, ehm, na Juliana, kluka se nebesky modrýma očima, co bezmezně miluje ústřední hrdinku. Jeho machistický egocentrický kecy mě neuvěřitelně vytáčely.
Zaujal mě nápad s dveřmi a samozřejmě s celou hrou samotnou. Jestli zkusím druhý díl? Asi ano. Nemám ráda nedočtené série. Ale do domácí knihovny si ho pořizovat nebudu.
 

Jay Asher: Proč? 13x proto

"Hodně z vás se o mně zajímalo. Jenže ne dost." (s. 225)
Anotace z cbdb: Clay Jensen je úplně normální kluk na střední. Jednoho dne na verandě najde balíček – krabici od bot v balicím papíře, bez zpáteční adresy. A uvnitř? Sedm magnetofonových kazet. Kdo dnes poslouchá kazety? A má si je on vůbec na čem přehrát? Ale když Clay ze zvědavosti zasune první kazetu do sterea, svět se mu obrátí vzhůru nohama. Z reproduktorů se totiž ozve hlas Hannah Bakerové – jeho spolužačky, která spáchala sebevraždu. Proč tedy znovu vstupuje do jeho života? A navíc ho svým způsobem obviňuje z toho, co se stalo... proč? To je otázka, která se mu stále převrací v hlavě a na těch sedmi kazetách je 13 důvodů...
Přečteno jako ekniha, takže obal mě nijak nepohoršoval. Opět jsem měla pocit jako z návratu do devadesátek - tentokrát díky audiokazetám, které Hannah pro své oběti náhrala.
Všech 13 postav se stalo/stane totiž obětí těch audiokazet, které si musí vyslechnout až do konce. Ano, některým (minimálně Clayovi) to ukáže nějaké nové informace, ale většině dalších posluchačů ty kazety budou naprosto volné. Nebo jako co Hannah čekala? Že se něco změní tím, že je obviní ze své sebevraždy?
Hannah je bezesporu velmi sensitivní holčina, které se dotkne, když se na ní někdo ošklivě podívá. Má pocit, že se svět točí jen kvůli ní a že ji všichni nenáviděj. Chápejte: takový ten klasický puberťácký postoj.
Koho mi bylo líto, je Clay. Nejen že to musel celé vyposlechnout, ale proto, že Hannah miloval. A ta si s nim jen pohrála a pak utekla. Vlastně by mě nepřekvapilo, kdyby Jay Asher napsal dvojku a v ní bychom poslouchali kazety, který namluvil Clay před svou sebevraždou.
Jo, svět je bláznivý místo k žití.
 

Právě čtu

Kromě několika nedočtených stálic, které se mi povalují na stolku už pěkných pár týdnů, mi v uplynulém týdnu přibyly dva nové kousky. Respektive tři, ale Prahu Noir jsem si na čtečce jen nalistovala, zatím jsem se nedostala ani k předmluvě (pokud tam předmluva je). Jinak to vypadá, že tenhle týden jsem přibrala do svého literárního života samé Němce. Myslím, že jsem dlouho nic od německého autora nečetla, takže jsem ráda, že si můžu rozšířit obzory.
 

Bernd Harder: Proč pračka žere ponožky a jiné záhady každodenního života

Anotace z cbdb: Důležité otázky v životě zůstávají často nezodpovězené.
Proč se kůže při koupání svrašťuje?
Proč se vždycky postavíte do špatné fronty?
Kolik peněz je v automatu?
Co vlastně vězí za záhadou zmizelé ponožky?
Tyto a další záhady každodenního života autor vyřešil. Jeho odpovědi na jednoduché i složité otázky našeho světa jsou zábavné, rozmanité a mnohdy překvapující - vždy však vědecky přesné.
Proč pračka žere ponožky je pro mě ideální čtení do vlaku - na jedné straně otázka plus odpověď na ni. Některé jsou všeobecně známé (elektrický proud ve vodě vás zabije), jiné jsou poměrně naivní (Mají šlechtici modrou krev?), ale většina jich je podložena fyzikou - a takové mě baví asi nejvíc.
Harder napsal ještě pak další stejně laděné knihy, takže se k nim nejspíš brzy dostanu.
 

Swen Harder: Rytíř temného slunce

Anotace z cbdb: Probouzíš se bez jediné vzpomínky na svůj původ a svou minulost. Víš jen to, že jsi právě spáchal hrůzný čin. Musíš uniknout svým pronásledovatelům a vydobýt si právo na svobodu a na život. Když postupně zjišťuješ, kým vlastně jsi, znovu objevíš své nadpřirozené síly...
Zda tvůj osud dospěje ke šťastnému či temnému konci záleží jen na tvých rozhodnutích. Nedržíš totiž v rukou obyčejný román, nýbrž gamebook, v němž ty sám řídíš svůj příběh! 
Rytíř temného slunce s více než 1350 samostatnými sekcemi představuje světově nejobsáhlejší gamebook všech dob a díky svému inovativnímu řešení odkazů a možnostem vícenásobného hraní nastavuje svému žánru zcela nová měřítka. Kniha obsahuje ukryté bonusové sekce, velkolepé souboje v samostatných kapitolách a složité hádanky a hlavolamy. 
Ha! Gamebook! V jednadvacátém století! A funguje ještě líp než jeho předchůdci v devadesátkách! Ano, Rytířem temného slunce jsem nadšena a hraní si poctivě dávkuju. Jsem aktuálně ve třetí kapitole. Mám za sebou seznámení s příběhem, útek z vězení a prošla jsem základním výcvikem. Teď očekávám, že se začne víc otevírat dějová linka.
Hraje se to skvěle - při soubojích neházíte kostkou, ale listujete knihou. Někdy o vašem osudu rozhoduje štěstěna v podobě měsíce (taky se listuje knihou).
Je to dobrodružné, napínavé a jakmile si budu víc jistá při soubojích, bude to určitě skvělý zážitek.
Při hraní Rytíře temného slunce se bavím stejně dobře jako u hraní na Xboxu :)
 
 

You Might Also Like

0 komentářů

Popular Posts

Zdroj obrázků a fotek

Veškeré obrázky a fotografie na tomto blogu jsou buď naše vlastní, nebo z následujících zdrojů: www.pixabay.com, www.cbdb.cz