10 + 1 věc, kterými Memento Libri odlišuje od ostatních knižních blogů - 2. část

8:00



Vítáme vás u druhého dílu článku o tom, v čem se od ostatních knižních blogerů lišíme.
Nechceme působit pyšně, ale o jedinečnost se snaží asi každý bloger, takže tady máme dalších pár originalit Mementa libri. 






Nečteme jen brak. Čteme jak současnou literární produkci, tak literaturu dvacátého století a nevyjadřujeme se ke starším knížkám gify, jak jsme pohoršené, že tohle někdo napsal
Maturity máme dávno za sebou, ale přesto se čas od času vrátíme k české i světové klasice. Nepohrdáme Hrabalem, neušklíbáme se nad Nerudou, louskáme Hawthornea. Literatura se vyvíjí, mění se to, jak ji vnímá čtenář tehdy i nyní. A pokud někdo zjednodušuje recenzi na Aloise Jiráska s tím, že ke knížce umístí gif, kde postavička na obrázku protáčí oči, nevypovídá to o knížce, ale o člověku, který tu knihu "hodnotí".
My se takovému zjednodušování snažíme vyhnout. Když je knížka špatná, snažíme se vysvětlit, proč si to myslíme. Někdy, když jsme z knížky nadšené, tak jsme možná drobet nesoudné a naše oslavné komentáře nejsou zcela konstruktivní.

Nezapojujeme se do soutěží, ve kterých si bloger dá podmínku "sledovat mě na blogu/na Facebooku/na Twiteru") a stejně koncipované soutěže samy nevytváříme
Soutěže nás baví - rády se jich účastníme - nebo alespoň ta starší půlka našeho týmu - a rády je pro vás vymýšlíme. Co nás ale mrzí, když prostřednictvím soutěží vydírají blogeři své čtenáře. Proč bych měla někomu dávat like? Copak bloger nepíše proto, aby ho lidé četli? Potřebuje si nahonit ego sledováním toho, jak mu přibývají "lajky"?
Jasně, taky nám vaše "lajky" lechtaj ego, ale pokud nechcete, nemusíte nás nikde oficiálně sledovat. Jsme rády, když nás prostě "jen" čtete.


Nevadí nám, že knížky ze čtečky nevoní
Tak jo, tenhle důvod je trochu recese, u každého článku, kde se objeví sprosté slovo „čtečka“ se strhne diskuze o tom, zda je lepší klasická papírová kniha nebo ebook. Nám je to jedno. Čteme ve formě, která se zrovna hodí k našemu životnímu okamžiku. Takže togaf na cestu s batůžkem po Rusku opravdu neveze dva díly Anny Karenin, hous.enka čte v metru z mobilu, protože je to tak prostě pohodlnější (jedna ruka je stále volná k držení mastné tyče). A dokonce togaf objevila kouzlo audioknih, takže nejen, že necítí papír, ale ani nevidí písmena! Hanba jí! 

Nezpracováváme tag články
Rozmohl se nám tady takový nešvar - tagy. Myslíme tím takové ty články, které jeden bloger vymyslí a sveze se s ním celá vlna dalších blogerů, kteří nedokáží vymyslet vlastní článek. Ano, teď si drobet protiřečíme, protože i tenhle článek je svým způsobem takovým tagem. Rozdíl vidíme v tom, že jsou konstruktivní tagy (jako například Deset věcí, kterými se odlišuji od ostatních blogerů) a pak jsou tagy nekonstruktivní. Příklad z poslední doby? Humbook tag Marry Kiss Cliff... Je to teď naprosto všude. Máte se rozhodnout, koho z hrdinů byste políbila, koho byste si vzala a koho byste shodila ze skály... Achjo.

Nepíšeme jen o právě vydávaných knihách
Rozumíme tomu, že psát recenze je bezva, protože dostáváte knížku zadarmo, ale u nás recenze věnované jediné knize moc nenajdete. A pokud náhodou takovou recenzi napíšeme, je to proto, že nás daná knížka jakkoli oslovila.
Většina článků je ale spíš jiného ražení. Píšeme o akcích, které jsme spolu navštívily, o knížkách a čtení obecně, o literárních akcích a kampaních a hlavně si samy vybíráme, o čem napíšeme. Všechno píšeme tak, jak to samy vnímáme.
Myslíme si, že podřídit obsah blogu tomu, co mi nakladatelství nabídne za knížku, je cesta do pekel.

Nepíšeme o osobních problémech
Každý má problémy. Opravdu všichni. Váš soused, vaši rodiče, vaše báječné kamarádky, vaše šťastně vdané nejky, vaši kámoši se dvěma dětmi. Všichni. Ale málokdo je ventiluje na veřejnosti. A ventilovat je na literární blog je další úroveň pekelnosti. Jasně, pokud berete drogy a chcete o tom napsat blog, prosím. Pokud máte anorexii a chcete se z toho vybl... vypsat na blogu, máte to mít. Ale pokud tohle děláte na svém literárním blogu, je nám vás líto. Jasně, zvedne vám to počet čtenářů, ale za jakou cenu?
Ale my na našem blogu naše osobní trable rozebírat nebudeme. Náš blog není náš osobní deníček.

Co říct závěrem? Snad jen to, že každý má samozřejmě právo vyjádřit svobodný názor - nejen na svém blogu. Neodsuzujeme nikoho, že pojal svůj blog tak, jak ho pojal. Je to čistě věc každého blogera.


You Might Also Like

0 komentářů

Popular Posts

Zdroj obrázků a fotek

Veškeré obrázky a fotografie na tomto blogu jsou buď naše vlastní, nebo z následujících zdrojů: www.pixabay.com, www.cbdb.cz