Karel Poláček: Soudničky (audiokniha)

Anotace z cbdb: Chronoligicky uspořádaný výběr Poláčkovch soudniček, které byly nejfrekventovanějším žánrem jeho publicistiky. Poláček je otiskoval je ve 20. a 30. letech v Lidových novinách, Tribuně, Českém slově, Telegrafu, Literárních novinách a ve Světozoru. 

Doposlouchala jsem Poláčkovy Soudničky z projektu Audiotéka.cz. Už jsem se zde o této akci rozepisovala, tak jen ve zkratce. Na knižním veletrhu Svět knihy si mohli jeho návštěvníci ve voze Audiotéky namluvit jednu Poláčkovu soudničku. I já jsem si jednu namluvila. Když jsem si svoji soudničku poslechla, tak se staly dvě věci. Za prvé jsem se s úctou sklonila před všemi dabéry a za druhé jsem po dlouhé době slyšela svůj hlas reprodukovaný přístrojem. To se naposledy stalo před čtvrt stoletím, kdy jsem pro obveselení rodiny na magnetofonový pásek namluvila svoji zamilovanou pohádku o zmateném kašpárkovi. Soudničky mě nijak výrazně nezaujaly, některý příběh je vtipný, některý je zajímavě napsaný, ale většina jsou to prostě jen střípky ze života obyčejných Pražanů. Některé soudničky jsou namluvené moc dobře, některé výborně (to jsou ty, které si vzaly na starost profesionální herci) a některé jsou namluvené naprosto tragicky. Vážně mě zaráží nedostatek sebekritiky u některých lidí. Tak aspoň si můžu říct, že soudnička Státoprávník z Uhelného trhu není ta nejhůře namluvená.

Miloš Urban: Lord Mord (audiokniha)

Anotace z cbdb: Praha před koncem 19. století. Asanační násilí páchané na městě se odráží ve vyvražďování prostitutek v židovském ghettu. Souvislost mezi úmrtími je však třeba teprve hledat, po stopě zločinců jde jednak policie, jednak Karel Adam, hrabě Arco, jejž se smrt dívek dotýká osobně a který je sám stravován těžkou nemocí dýchacích cest. Do neklidného období protivládních demonstrací a konfidentských provokací přijíždí z jedné strany, z Tyrol, Adamův bratránek Mani, a ze strany druhé, z Moravy, neznámý stařec doprovázející neskutečně krásnou dívku, o níž se v Praze začíná šeptat jako o židovské princezně, ale kterou Adam při prvním setkání nepozná. Navíc se ve městě objeví Felix Hofman, lékař a chemik z Bayerových závodů, který s sebou přivezl zázračný lék proti černému kašli a souchotinám, prášek plný heroické síly a smrtelného nebezpečí. Hrabě Arco se k němu snaží dostat, zároveň se pokouší zachránit alespoň jeden barokní dům na rozhraní Starého Města a Josefova, k tomu soupeří s policií v tom, kdo dříve odhalí vraha prostitutek a jeho motivy. Mezi tím se pod nátlakem moderních bouracích strojů poroučí jeden dům za druhým a v ruinách Židovského Města se po nocích zjevuje legendární fantom z dětských báchorek, Masíčko, před jehož dlouhým nožem je lépe co nejdál uprchnout.

Lord Mord namluvený jeho autorem mě pohltil stejně jako před lety jeho tištěná verze. Dokonce tak moc, že jsem porušila svoje pravidlo pro audioknihy. Poslouchám je totiž v dopravních prostředcích, ve kterých mi žaludek nedovoluje číst klasickou knihu. Takže jsem příběh o židovském strašidlu Masíčkovi poslouchala ve vlaku. Blížím se do finále a s potěšením zjišťuji, že si nepamatuji, jak to celé dopadlo. I když to potěšení je trochu hořké. Paměť asi nemám ani zdaleka tak dobrou, jak bych si ráda myslela.

Evžen Boček: Poslední aristokratka (audiokniha)

Anotace z cbdb: František Antonín hrabě Kostka z Kostky je potomek šlechtického rodu, žijící v New Yorku. Po pádu komunistického režimu se s americkou manželkou Vivien a dcerou Marií (III.) vrací do Čech, aby převzal rodové sídlo. Kromě zámku „zdědí“ hraběcí rodina i personál: zpátečnického kastelána, hypochondrického zahradníka a kuchařku, která si ráda cvakne a občas to přežene. Chudobný navrátilec, krkolomně navazující na slavný rodokmen, emigrantství, místní zemitost, zámek jako konkurenceschopná atrakce, kníže Schwarzenberg, zpěvačky Cher a Helenka Vondráčková, to jsou motivy, z nichž autor, profesí kastelán, upředl sérii panoptikálně komických situací. V deníku Marie III., posledního potomka rodu, nenajdete sex, násilí, vraždy ani hluboké myšlenky. Má jedinou ambici: pobavit čtenáře!

Opět kniha, kterou jsem už měla čest číst. Ale tentokrát nejde o klasickou audioknihu. I když ta také existuje, namluvila ji Veronika Kubařová. Já jsem ovšem sáhla po zpracování olomouckého Českého rozhlasu. Dobrodružství mladé české aristokratky z New Yorku čte Barbora Nesvadborá, projekt režíroval Tomáš Soldán. Zatím se zdá, že audiokniha bude stejně milá a vtipná jako tištěná předloha a bohužel ponese i stejné zápory. Boček si potrpí na vtipné vysvětlující závorky „(to udělal X, ne Y)“, které používá v tak hojné míře, že mi v knize začaly lézt na nervy. Při mluveném projevu to není tak obtěžující, ale uvidím, jsem teprve u druhé kapitoly. Stále je čas, aby mě Aristokratka zklamala.

Chuck Palahniuk: Něco si vymysli

Anotace z cbdb: Kontroverzní americký spisovatel přichází s dlouho očekávanou – a vůbec svou první – sbírkou povídek, které nejde odečíst. Třiadvacet textů vlastně představuje jakousi esenci Chucka Palahniuka. V povídkách je ve své nejlepší formě: ostrý a sžíravý, nekompromisní. Přináší bizarní témata a libuje si v nich. 

Povídky čtu velmi pomalu. Opravdu se mi líbí, ale formát povídek není můj oblíbený a ve spojení s Palahniukem je pro mě velmi obtížný na čtení. Chuck se totiž s ničím nepáře, depresivní, kruté a smutné zápletky jsou v jeho románech běžné, ale zároveň je beznaděj a krutost rozředěna na několik set stran. Když se ovšem všechno to morální bahno a lidské zlo koncentruje do pěti stránek, není mi dobře po těle. Takže ač jsou literárně povídky velmi dobré, nečtou se mi dobře a do čtení se musím nutit. Doufám, že teď na mě čeká nějaká vtipná povídka nebo aspoň šťastný konec (což v Chuckově podání znamená, že netrpí kladná postava, ne že se kladné postavě podaří dosáhnout zadostiučinění nebo štěstí v konvenčním smyslu slova).

A jako obvykle mám rozečtenou Korespondenci V+W a Tabatěrku z Bagomby. Kam se na mě hrabe hous.enka a její Honba za fantómem. A to je dnes opravdu vše. Letní ospalá nálada mi způsobuje letargii a mírně pesimistickou náladu. Zkrátka léto.