Dominik Landsman, Zuzana Hubeňáková: Deníček moderního páru
10:10
Dnešním světem hýbe internet. O tom se nemusíme dohadovat, tak to zkrátka je. Na internetu děláme všechno: komunikujeme s přáteli, nakupujeme potraviny, objednáváme letenky, bookujeme hotely, poznáváme své milence/milenky a dokonce na nich můžeme číst. Blogy například. Celý svět je zaplaven bloggery a bloggerkami, kteří mají pocit, že mají co říct.
Některé blogy - doufáme, že mezi ně patří i ten náš - jsou pro lidi atraktivní, jiné méně. Mezi ty zajímavé patří bezesporu lifestylové blogy a právě o jednom takovém počinu bude dnes řeč.
Respektive nebudeme dnes mluvit o přímo blogu, ale o jedné konkrétní knížce, kterou jeden takový známý český blogger vydal. Tím bloggerem je Dominik Landsman a onou knihou je Deníček moderního páru, který Dominik napsal společně s kolegyní bloggerkou Zuzanou Hubeňákovou.
Za sebe musím říct, že Dominika znám z Facebooku, kde mu někteří mí známí lajkují příspěvky. Celý koncept jeho psaní neznám, ale některé posty mi přišly zábavné. Knihy o moderním fotrovi jsem přeskočila, protože dítě ještě nemám a tak mi nepřijde až tak roztomilé číst o cizích bobkách, plenách, blití a dětském žvatlání, a pustila jsem se do té nejnovější.
Anotace z cbdb: Kdo by neznal eskapády „moderního fotra“, které Dominik Landsman zachytil ve svých úspěšných Deníčcích? Nová kniha, kterou napsal společně s bloggerkou a spisovatelkou Zuzanou Hubeňákovou, se pouští na stejnou půdu, ale zpátky do doby, kdy ještě nebyl otcem. Jindřich a Nataša s ironií a černým humorem sobě vlastním popisují své seznámení, sestěhování a nakonec i početí dítěte a mezitím neodolatelně glosují rozdíly mezi muži a ženami, vztahové stereotypy, různé fáze zamilovanosti nebo nástrahy společného bydlení. Deníček moderního páru zachovává styl předchozích dílů, ale díky spoluautorství je bohatší o dva rozdílné, ale srovnatelně humorné styly. Pojďte zjistit, co se dělo předtím, než na svět přišel Čeněk!
Kniha má kolem dvou set stran, takže je to takový ten příjemný rozsah, kdy i špatná kniha se dá dočíst. Sakra, touhle větou už je jasné, že z Deníčku moderního páru nejsem úplně odvařená.
Ale popořádku: Kniha je rozdělena do několika kapitol. Jednotlivé kapitoly na sebe dějově až tak nenavazují, vyprávějí vždy o nějakém tématu ze všedních dnů takových těch obyčejných lidí... Vžd je zážitek vyprávěn očima jednoho z aktérů, následně přichází ke slovu ten druhý. Vtipná point aje samozřejmě v tom, jak každý z nich vidí tu samou věc úplně jinak.
A právě s tímhle mám problém. Ty lidi fakt nejsou normální. Ona (v knize se jmenuje Nataša) je pipina s matkou alkoholičkou a botníkem přetékajícím lodičkami (klišé) a k tomu je zamilovaná do gaye (klišé) a strašně tlačí na pilu. On (v knize se jmenuje Jindřich) je looser, co se moc nemyje, je mu jedno, jaké má džíny a hlavně chce svůj klid (klišé). Dohromady působí strašně nekompaktně. A stejně tak jejich historky, kdy se ke každé události vyjádří napřed jeden a pak druhý. Často jsem měla pocit, jako by Jeho pocity psala ona a Její pocity psal on. Někdy to působí, jako by se uráželi (když má On otevřenou zlomeninu a ona se jen ptá, zda je polička, o kterou si nohu zlomil, v pořádku... Uáááá).
Kromě přehnané nevěrohodnosti mám ovšem problém i s kadencí vtipu, kdy mám pocit, že autoři čekali, že budu v křeči celou dobu, kdy jsem knížku četla. Ano, jsou tam vtipná místa (seznamovačka v restauraci, kdy je poznávacím znamením růže - no fakt, tohle jsme dělali na základce), ale po první padesátce stran už vám to tak vtipné nepřijde. Zlatá Aristokratka, fakt...
Co knihu vytáhlo z bahna kýčovitosti, je podle mě jedna z hádek, kdy se hádají kvůli zvednutém prkénku, neotočeným ponožkám a kvůli tomu, že On si nevšiml, že Ona má nový účes (klišé). To, jak On po hádce usnul a Ona se kouká na film s Hugh Grantem a brečí u toho a On se jí pak třikrát (chápete: třikrát) omluví - to bylo zkrátka milé.
Závěrečný rozhovor byl naprosto zbytečný. Proč vůbec v knize je? Už odpověď Dominika Landsmana na otázku, jak vznikla nápad na tuto knížku "Došly mi peníze z knížek Deníček moderního fotra 1 a 2, a tak jsem potřeboval napsanou novou." (s. 300/307) naznačuje, že v době napsání rozhovoru neměl svůj den. Oproti tomu humor Zuzany Hubeňákové mě v závěrečném rozhovoru mile překvapil. Na otázku, co chystá dál, odpovídá "Ráda bych napsala spektakulární historický sci-fi román se sociologickým přesahem. Celé to bude o bramborách. Brambory jsou hrozně podceňované téma." (s. 303/307) Myslím, že knížky Zuzany Hubeňákové budu sledovat pozorněji.
Deníček moderního páru je pro mě knihou, která nemusela vůbec vyjít. Přečíst si tenhle text pouze jako týdenní sloupky může být příjemné, ale v delším rozsahu drží pohromadě knihu jen ústřední linka: seznámení, vzájemné poznávání, oťukávání, sex a společné žití obou hrdinů. Na léto ideální, ale moc od toho nečekejte.
Deníček moderního páru je pro mě knihou, která nemusela vůbec vyjít. Přečíst si tenhle text pouze jako týdenní sloupky může být příjemné, ale v delším rozsahu drží pohromadě knihu jen ústřední linka: seznámení, vzájemné poznávání, oťukávání, sex a společné žití obou hrdinů. Na léto ideální, ale moc od toho nečekejte.
"Zjistil jsem, že soužití se ženou je vlastně pouze o kompromisech. Nataše se nelíbilo moje prostěradlo se Spidermanem, tak jsme došli ke kompromisu, že to prostěradlo vyhodí a koupí to děsně kluzké saténové." (s. 271/307)
PS: Fotka obálky je jako vždy z webových stránek cbdb.cz, ostatní obrázky jsou z Pixabay.
PS2: Togaf Deníček moderního páru také četla, a na rozdíl od hus.enky, byla shovívavější. Asi vede absurdnější milostný život. Kdyby vás zajímal druhý názor našeho blogového dua na tuto knihu, mrkněte na web Vaše literatura, článek má cimrmanovský název: Tak takové to tenkrát bylo.
PS2: Togaf Deníček moderního páru také četla, a na rozdíl od hus.enky, byla shovívavější. Asi vede absurdnější milostný život. Kdyby vás zajímal druhý názor našeho blogového dua na tuto knihu, mrkněte na web Vaše literatura, článek má cimrmanovský název: Tak takové to tenkrát bylo.
0 Comments