Čtenářská výzva: prosinec (togaf)

9:00

Tradiční vánoční kniha, kterou čtu každý rok


A je to tady. Poslední čtenářská výzva tohoto roku je pokořena. Mám ráda vánoční tradice, tedy mám ráda SVOJE vánoční tradice. Každý rok čtu o vánočním týdnu (který mi začíná dovolenou kolem 22. 12. a končí 2. 1.) tři knihy. Pýchu a předsudek a oba díly Nočního klubu. Každý rok se najde někdo, komu musím svoji vánoční četbu vysvětlit, tudíž mám připravenou vysvětlující větu: "Tahle trojice je ideální kombinace romantiky a krve." Znalci pochopí, nečtenáři mě nechápou nikdy, takže je to vlastně taky nepřekvapí. 

Jane Austenová: Pýcha a předsudek
Anotace z cbdb: Příběh z prostředí vyšších vrstev anglické venkovské společnosti 19. století líčí osudy rodiny Bennetových, jejíž pět dcer na vdávání nutí matku k horečnému shánění ženichů. Hlavní hrdinkou je pak druhorozená Elizabeth, která bojuje o právo sama rozhodnout o svém životě.
To, co okouzluje na této knize tolik lidí, okouzlilo i mě. Jsou to totiž postavy dvou mužů. Mlčenlivý, vzdělaný a pohledný pan Darcy, který musí překonat překážku z největších, aby mohl být s Lízou. Tou překážkou je jeho vlastní pýcha. Bohatý aristokrat zamilovaný do dívky, který je bez věna, zato "vlastní" příšernou matku a sestru. Druhým skvělým mužem toho románu je Lízin otec, pan Bennet. Jeho hlášky (zvláště směrem k manželce) jsou zdrojem výborného sarkastického humoru. Humor a především dialogy na téhle knížce vážně miluju. Samozřejmě mám v této knize oblíbené pasáže, třeba hned úvod. Slavná první věta je prostě esencí toho, čím je Pýcha a předsudek:

"Světem panuje skálopevné přesvědčení, že svobodný muž, který má slušné jmění, se neobejde bez ženušky."

A pak je tu scéna první žádosti o ruku a všechny scény s lady Catherine de Bourgh a setkání na Pemberley a... ano, je to většina knihy. Po těch letech, co Pýchu a předsudek čtu, si občas potřebuji dát změnu. Před pár lety jsem tedy na Vánoce četla její zombie verzi Pýcha, předsudek a zombie, nebo adaptaci knihy do videoblogu Lizzie Bennet Diaries. Letos se ale chystám na klasickou knihu. Můj výtisk je elegantní, notně opotřebovaný a já ho miluju. 

Jiří Kulhánek: Noční klub 1, 2
Anotace z cbdb: Tobiáš. Obyčejný mladý muž, který žije v Praze a často navštěvuje jeden Noční klub. Nebylo by na tom nic divného, kdyby jeho Noční klub nebyla tajná organizace zabijáků, kteří berou spravedlnost do vlastních rukou, která sídlí v podzemí Prahy a jako taková už funguje stovky let. Až do dne, kdy se členkou klubu stane Japonka Hanako. 
Obvykle nevyhledávám knihy, kde krev teče proudem, a s detailními popisy mučení. Noční klub je ale výjimka. Výborně napsané postavy a hlavně geniální hlášky Tobiáše jsou prostě návykové. Všechno je hrozně přehnané a nereálné a já to Kulhánkovi naprosto věřím a chtěla bych se ho zeptat, zda upíři vážně žijou a popř. kde teda žijou. I v této své vánoční klasice mám oblíbené pasáže - mojí oblíbenou částí je celý druhý díl. U prvního dílu naopak jednu část nesnáším a cíleně ji přeskakuji, je poměrně na začátku a dějí se v ní ošklivé věci ženám a kočkám. Čtenáři Kulhánka vědí, ostatní nechť si připraví kapesníky. Noční klub neznám tak dlouho jako Pýchu a předsudek, proto jsem zatím nepotřebovala žádnou pauzu. Naopak se občas stane, že si musím pár desítek stran přečíst i během roku. Noční klub je vysoce návyková kniha! A protože knihy, které miluji, musím vlastnit, dala jsem se před pár lety na detektivní práci, oba díly sehnala a za nekřesťanské peníze si je koupila. Kulhánek totiž nedovoluje dotisk ani druhé vydání těchto dvou románů. Takže se prodávají za skutečně vysoké částky a i tak je umění je sehnat. A já jsem hrdá majitelka. Samozřejmě je nečtu. Mám je hezky bezpečně stažené ve čtečce.

Ach Vánoce... jak já se na vás těším. Na svařák, pečené kaštany, Pýchu a předsudek, Noční klub, kapra a bramborový salát (samozřejmě je to ten nejlepší bramborový salát, jaký jsem kdy ochutnala) a na dárky a sníh (haháá, o Vánocích je přece normální toužit po nemožném, ne?).
Veselé Vánoce a bohatého knižního ježíška. Klidně se nám pochlubte, co jste dostali, my se totiž pochlubíme určitě! 

1. Populární komiksová kniha: SPLNĚNO (Opráski sčeskí historje: Zmikund vs. Huz)
2. Kniha, která má netypické grafické zpracování: SPLNĚNO (Krakonošův herbář)
3. Česká kniha, jejíž překlad vyšel i v zahraničí: SPLNĚNO (Mlýn na mumie)
4. Dětská kniha, která má co říct i dospělému čtenáři: SPLNĚNO (A proto nejíme zvířátka)
5. Sbírka básní, ke které se už dlouho chystám: SPLNĚNO (Epigramy)
6. Kniha, jejíž děj se odehrává v Praze SPLNĚNO (O krok před peklem)
7. Tradiční vánoční kniha, kterou čtu každý rok
8. Kniha, která má na čbdb špatné hodnocení (méně než 20%): SPLNĚNO (Vaříme s Láďou Hruškou)
9. Cestopis, který mě vezme na výlet kolem světa a zpět: SPLNĚNO (Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii)
10. Kniha, jejíž obálka je převážně zelená: SPLNĚNO (Hastrman
11. Kniha, která má víc než 400 stran: SPLNĚNO (Skleněný pokoj)
12. Audiokniha: SPLNĚNO (Muži, kteří nenávidí ženy)

You Might Also Like

0 Comments

Popular Posts

Zdroj obrázků a fotek

Veškeré obrázky a fotografie na tomto blogu jsou buď naše vlastní, nebo z následujících zdrojů: www.pixabay.com, www.cbdb.cz