Togaf a její knihy (4. týden 2020)

14:41

Zdravím vás u pondělního článku! Uplynulý týden byl nabitý událostmi a dobrým jídlem. A došlo i na knihy, takže se opravdu máte nač těšit. Budou i fotky!
Hned v pondělí večer jsem šla na dlouho očekávaný komponovaný večer Branky, body, kokoti. Znáte tento internetový pořad? Vyrábí ho skupina feministických scénáristek na webové platformě Blesk pro ženy. Ano, Blesk zavání bulvárem, ale jak říká interpretka, která je tváří tohoto pořadu, Tereza Dočekalová, je to možnost měnit lidské názory zdola. Večer byl plný humoru, promítal se sestřih všech legendárních ukončovacích hlášek Terezy, nejlepší momenty z pořadu a na závěr před námi jeden díl i naživo natočili. Byl to skvělý zážitek. 


Ve středu jsem se rychle vypravila na dvě výstavy v pražských Holešovicích. První byla O létání a jiných snech, obrazový svět Petra Síse. Výstava byla pro velký zájem prodloužena do 10. února, tak pokud máte cestu někam do okolí DOXu, tak vřele doporučuji. Druhá výstava už bohužel skončila. Byla to výstava fotek Tomáše Třeštíka ve Vnitroblocku. Taky byla moc fajn. Navíc mají ve Vnitroblocku skvělé víno a hipsterské prostředí se mi taky líbilo. 
Tento obraz se mi moc líbil, možná proto, že se jmenuje Knihovník.

V popředí skvělé víno, v pozadí fotky T. Třeštíka.

Po středě plné obrazových orgií přišel víkend plný obžerství. Ale obžerství na úrovni. Dortík v legendární cukrárně If. Čokoládová pěna s malinovým přelivem... ještě teď se mi zbíhají sliny. Další den jsem pokračovala snídaní hodnou královny. Vejce benedikt, káva a mošt v taktéž slavné Kavárně co hledá jméno. Takovéto nedělní ráno si nechám líbit. 

Skvělé If s dokonalými dortíky.
Nedělní snídaně.

Samozřejmě jsem jako milovník Japonska nemohla vynechat festival japonských filmů Eiga sai. Letos jsme viděli animovanou pohádku o kočkách. Hlavní hrdina je černé kotě a příběh se odehrává v Tokiu. Je asi jasné, že díky japonskému citu pro roztomilost a dojetí jsem áchala celý film. Rudolf a Mnohouš je výborný film, navíc s českou stopou. Kotě Rudolf dostal jméno po "slavném králi Rudolfu I. Habsburském". 

A také jsem četla a poslouchala audioknihy! 

Anotace z čbdb: Postava Kim Čijong, obyčejné třicátnice, je korejským čtenářům — a zejména čtenářkám — důvěrně známá.. Jednoho dne hlavní hrdinka začne mluvit jinými hlasy. Hlasem své kamarádky, své matky… Manžel jí domluví návštěvu psychiatra a ona mu vypráví svůj příběh, který je zároveň příběhem všech korejských žen. Před rozuzlením každé příhody už většinou podvědomě cítíme, co bude následovat, byť bychom se možná raději mýlili. Společenská realita vycházející z tradičních hodnot a postojů je však v tomto ohledu mrazivá a neúprosná.
Kniha je prodchnuta smutkem a rezignací. V některých příhodách se jedna z dívek vzbouří a ukáže se, že je možné systém změnit. Ale neustálý boj není vlastní všem ženám a nakonec i bojovnici udolá tisíce drobných ústrků. V novele se až na výjimky objevují slušní muži a o to víc vyniknou stereotypy zakořeněné hluboko ve společnosti. Kniha se pohybuje na hraně beletrie a dokumentu. Autorka do textu často vkládá čísla ze statistických průzkumů a odkazy na poznámky, ve kterých uvádí, z jakých zdrojů konkrétní informace čerpala. Kniha přes statistické údaje není suchopárná, ale naopak velmi čtivá. Melancholické vyprávění není bojovné, ale spíše smutné a odevzdané. Hlavní hrdinka nevidí východisko ze své situace. Snad díky ní najdou východisko ostatní reálné korejské ženy. 

Anotace z čbdb: Druhá kniha básní instagramového fenoménu jménem Atticus, který si získal srdce
více než milionu fanoušků. Po Láskou ji nespoutáš, knize o nezkrotnosti ženské duše, přichází Tma mezi hvězdami. Atticus se v ní soustřeďuje na dualitu života, věrohodně popisuje lidské úspěchy i pády, energii, kterou vkládáme do nových vztahů i mučivou samotu, která je střídá. Jeho básně jsou upřímným zkoumáním osamělosti a naší potřeby sdílení. Ve svých minimalistických textech mladý básník ukazuje, že potřebujeme obojí: bolest i radost, hvězdy i temnotu mezi nimi, abychom dovedli ocenit vše, co nám život nabízí. 
Druhá kniha od Atticuse je krapet slabší než první. Opět jsou básně vyladěné fotografiemi. Ovšem s fotkama mám trochu problém. Některé jsou výborné, originální, zajímavé, dobře souzní či naopak kontrastují s básní, u které jsou otištěné. No a některé jsou na hraně a sem tam i za hranou kýče. Černobílé podání naštěstí zachovává jistou formálnost. Stejně tak básně. Některé (hlavně v druhé polovině) jsou moc dobré a zasáhly mě. Některé jsou naopak plné klišé. Láska a Paříž je už prostě vyčpělé téma a nic na tom nezmění fakt, že pro Američana je Evropa asi o chlup exotičtější než pro mě. Nicméně jsem nakonec dala čtyři hvězdy, protože tři jsou průměr a tahle knížka je lepší než průměr. 

Originální kompozice, tak to mám ráda.
Závan kýče
AUDIOKNIHY
Terry Pratchett: Nohy z jílu
Anotace z čbdb: V Ankh-Morporku je příjemný podzim, někdo se snaží otrávit Patricije, někdo vraždí ubohé starce a golemové, hlinění obři, kteří poslouchají na slovo, nejedí, nespí, najednou páchají sebevraždy. Kdyby to bylo náhodou málo potíží, tak hlídka řeší své vlastní, vnitřní potíže například s Anguou nebo Noby Nóblhóchem. Velitel hlídky sir Samuel Elánius nakonec zjistí, že se pravda nemusí ukrývat v pochmurných a temných ulicích města.
 Díky Janu Zadražilovi se výborná kniha o atentátu, hledání krále, vraha a o odhalování identity stává ještě zábavnější. Je neuvěřitelné, co dokáže Zadražil provést se svým hlasem. Ledový tón Patricie doplňuje záměrně bezvýrazný projev Elánia. Udýchaný pecivál Tračník hovořící s Nobym, kterého Zadražil dokázal vystihnout tak přesně, že přímo slyšíte, jak v koutku úst převaluje ručně balenou cigaretu. Nejde nezmínit mluvu trpaslíků. Tito skvělí horníci mluví charakteristickým ostravským nářečím včetně krátkých samohlásek. Naopak trollové mluví jako by ankh-morporština potažmo čeština nebyl jejich rodný jazyk. 

Robert Galbraith: Smrtící bílá  
Anotace z čbdb: „Viděl jsem, jak zabili dítě.“ S těmito slovy jednoho dne navštíví utrápený mladý
muž soukromého detektiva Cormorana Strika a prosí ho o vyšetření zločinu, jehož byl údajně svědkem v dětství. Třebaže je mladík zjevně nevyrovnaný, jeho příběh zní věrohodně. Než ho ale detektiv stihne vyslechnout, muž v panice uteče. Strike a jeho společnice Robin se pustí do složitého vyšetřování, které je zavede do zákulisí britského parlamentu i do světa temných rodinných tajemství. 
Galbraith-Rowlingová si s detektivkou umí pohrát. Dokonale vykreslí charaktery všech postav, vztahy mezi nimi a nastíní spoustu možných teorií o pachateli. Zamotaný příběh a dramatické vyústění je v té nejlepší britské detektivní tradici. Ač nikdy neuhodnu vraha, mám ráda podzápletku s Robin a Strikem. Kniha je navíc výborně namluvená Pavlem Rímským. Těch třicet jedna hodin uteklo jako voda!  

Na tento týden mám naplánované kulturně-sportovní akce a četbu zábavné knihy. Takže se v pondělí máte na co těšit.

You Might Also Like

0 Comments

Popular Posts

Zdroj obrázků a fotek

Veškeré obrázky a fotografie na tomto blogu jsou buď naše vlastní, nebo z následujících zdrojů: www.pixabay.com, www.cbdb.cz