togaf a její knihy (16. týden)
12:00
Jaro letos asi nebude a v létě já čtu minimálně. Takže ano, zase jsem toho moc nepřečetla. Ale ono to nejde, slunce zákeřně láká ven a venku já nečtu. No a tak jsem se toulala po jižních Čechách a odpočívala. A sem tam přelouskala obrázkovou knížku.
James Joyce: O kočkách a Kodani
Anotace z cbdb: Znamenitý, miniaturní textík O kočkách a Kodani se silným, téměř anarchickým podtextem je trochu mladším sourozencem knížky Kočka a čert, doposud jediného známého Joyceova příběhu pro malé děti. Obě dílka, napsaná v rozmezí pouhých několika týdnů, poslal autor původně v dopise Stephenovi, svému jedinému vnukovi. Rukopis byl objeven teprve nedávno a pro knižní vydání ho kouzelnými ilustracemi vypravil Casey Sorrow. Kniha je prvním svazkem nové edice NOS.
Od doby, kdy jsem přečetla Odyssea, nemám Joyce ráda. Touto útlou knížečkou získal trochu mých sympatií. Ukázalo se totiž, že Joyce má rád kočky. Já taky. Takže to zase tak velký magor, za jakého jsem ho považovala po dočtení Odyssea, není. Ale opět se ukázalo, že k jeho textům jsou předmluvy a doslovy nezbytné. Bez doslovu v Odysseovi bych nepochopila ani to malé zrnko, kterým se pyšním a bez předmluvy ke kočkám v Kodani bych toto dílko považovala za bohapustý výkřik do tmy. Takže vám nebudu prozrazovat o čem předmluva je.
Wolf Erlbruch: O krtkovi, který chtěl vědět, kdo se mu vykakal na hlavu
James Joyce: O kočkách a Kodani
Anotace z cbdb: Znamenitý, miniaturní textík O kočkách a Kodani se silným, téměř anarchickým podtextem je trochu mladším sourozencem knížky Kočka a čert, doposud jediného známého Joyceova příběhu pro malé děti. Obě dílka, napsaná v rozmezí pouhých několika týdnů, poslal autor původně v dopise Stephenovi, svému jedinému vnukovi. Rukopis byl objeven teprve nedávno a pro knižní vydání ho kouzelnými ilustracemi vypravil Casey Sorrow. Kniha je prvním svazkem nové edice NOS.
Od doby, kdy jsem přečetla Odyssea, nemám Joyce ráda. Touto útlou knížečkou získal trochu mých sympatií. Ukázalo se totiž, že Joyce má rád kočky. Já taky. Takže to zase tak velký magor, za jakého jsem ho považovala po dočtení Odyssea, není. Ale opět se ukázalo, že k jeho textům jsou předmluvy a doslovy nezbytné. Bez doslovu v Odysseovi bych nepochopila ani to malé zrnko, kterým se pyšním a bez předmluvy ke kočkám v Kodani bych toto dílko považovala za bohapustý výkřik do tmy. Takže vám nebudu prozrazovat o čem předmluva je.
Wolf Erlbruch: O krtkovi, který chtěl vědět, kdo se mu vykakal na hlavu
Anotace z cbdb: Dnes již kultovní knížka o tom, jak zvířátka „dělají“, vychází v nové
podobě jako velká kniha s pohyblivými obrázky! Na rozkládacích
dvoustranách si čtenářsám uvede do pohybu zvířátka i to, co padá z
jejich zažívacího traktu. Toto vydání zaujme malé i velké čtenáře.
Tahle knížka je vyloženě o ho*ně. Tedy ne v přeneseném slova smyslu, opravdu o ho*nech. Zajímá váš, jak vypadají koncové produkty trávení nejrůznějších domácích zvířat? Pak sáhněte po této knize. Kromě toho, že se dozvíte, jaká mají zvířátka hovínka, zjistíte také, jaké zvuky při vyprazdňování vydávají. Krtek se jednoho dne vyhrabe z nory a někdo se mu vykálí na hlavu. A krtek jde zjišťovat, kdo to byl. Nejbláznivější na této knížce mi ale přišel fakt, že si krtek po celou dobu pátrání nechal hovínko na hlavě. Zde by se hodila nějaká pěkná ilustrační fotka, ale raději vám ukáži jen obrázky z knihy.
Ale abyste si zase nemysleli, že nečtu nic dospěláckého! Mám rozečteného nové Doktora Who z Arga, opět jde o přepsaný scénář Douglase Adamse a je to báječně vtipné a promyšlené. A doposlouchala jsem Opuštěná společnost Erika Taberyho, kniha roku Magnesie litery se mi opravdu trefila do vkusu.
Hezké letní pondělí!
0 Comments