Dočteno podle hous.enky (16. týden)
10:00
Léto je tu! Nebo alespoň na tento víkend vypadá předpověď víc než příznivě. Dokonce to vypadá tak, že bychom si mohli vzít plavky a jít se opalovat.
Ne, nebojte, nebude následovat moje fotografie v plavkách. Takovou fotku totiž nemám. Vlastně ji má togaf a bojím se, že by mě tou fotkou, kde se cpu maďarským langošem mohla vydírat. Myslím, že je to přesně ten typ fotky, kterou bych si měla dát na lednici a na svou skříňku se sladkostmi. Hehe...
No asi vám napřed vysvětlím úvodní fotku: minulý týden jsem si koupila smoothie maker. Jasně, jedu na téhle vlně trochu pozdě, protože smoothie už není in. Ale já mám fakt moc ráda nejrůznější koktejly: mléčný koktejly, jogurtový koktejly, zmrzlinový koktejly a ovocné smoothie. Na zelenině z nějakého tajemného důvodu moc nefrčím. No a koktejly teď dělám pořád. Minimálně dvakrát denně. A protože začala sezóna jahod, nejradši teď mixuju jahody. Ale zaujala mě tahle fotka, kterou jsem našla (jsem hrozná, zas jsem tenhle týden nefotila) na pixabay, a mám v plánu zkusit kiwi. Máte nějaký tip na dobré smoothie?
Smoothie se hodilo hlavně minulý víkend, kdy jsme - pro změnu - dělali dřevo. Myslím, že už mi to začíná dost jít. Soudím tak podle toho, že můj lak na nehty zůstal neoprýskaný, zato M. má sedřenou a rozseklou ruku. Tenhle víkend si snad od celulózy dáme trochu voraz, protože bychom měli vyrazit na víkend na Slapy. Asi mě teda neminou ty plavky... Mýmu mozku to až tak neva, ale moje tělo se ještě na léto nestihlo připravit. Ale tak je to každý rok a mně nezbyde než - stejně jako každý rok - nad tím mávnout rukou a obléct si plavky.
Přemýšlím, že bych si letos pořídila nějaké retro plavky. Protože ty většinou postavě lichotí. Zatím to vidím na nějaký model z tohohle obrázku. Muhehe.
Nesnáším nakupování kraťasů, plavek, džínů, sukní a šatů. V různém pořadí, záleží na náladě.
Pokud jde o knihy, tak se tenhle týden spustila dlouho zadržovaná lavina a já rozečítala každý den novou knihu. Jakože obrazně. Nesmíte mě brát zas tak vážně. Ale opravdu jsem jich rozečetla dost. Dost bylo řečí, výsledek vidíte níže.
Ne, nebojte, nebude následovat moje fotografie v plavkách. Takovou fotku totiž nemám. Vlastně ji má togaf a bojím se, že by mě tou fotkou, kde se cpu maďarským langošem mohla vydírat. Myslím, že je to přesně ten typ fotky, kterou bych si měla dát na lednici a na svou skříňku se sladkostmi. Hehe...
No asi vám napřed vysvětlím úvodní fotku: minulý týden jsem si koupila smoothie maker. Jasně, jedu na téhle vlně trochu pozdě, protože smoothie už není in. Ale já mám fakt moc ráda nejrůznější koktejly: mléčný koktejly, jogurtový koktejly, zmrzlinový koktejly a ovocné smoothie. Na zelenině z nějakého tajemného důvodu moc nefrčím. No a koktejly teď dělám pořád. Minimálně dvakrát denně. A protože začala sezóna jahod, nejradši teď mixuju jahody. Ale zaujala mě tahle fotka, kterou jsem našla (jsem hrozná, zas jsem tenhle týden nefotila) na pixabay, a mám v plánu zkusit kiwi. Máte nějaký tip na dobré smoothie?
Smoothie se hodilo hlavně minulý víkend, kdy jsme - pro změnu - dělali dřevo. Myslím, že už mi to začíná dost jít. Soudím tak podle toho, že můj lak na nehty zůstal neoprýskaný, zato M. má sedřenou a rozseklou ruku. Tenhle víkend si snad od celulózy dáme trochu voraz, protože bychom měli vyrazit na víkend na Slapy. Asi mě teda neminou ty plavky... Mýmu mozku to až tak neva, ale moje tělo se ještě na léto nestihlo připravit. Ale tak je to každý rok a mně nezbyde než - stejně jako každý rok - nad tím mávnout rukou a obléct si plavky.
Nesnáším nakupování kraťasů, plavek, džínů, sukní a šatů. V různém pořadí, záleží na náladě.
Pokud jde o knihy, tak se tenhle týden spustila dlouho zadržovaná lavina a já rozečítala každý den novou knihu. Jakože obrazně. Nesmíte mě brát zas tak vážně. Ale opravdu jsem jich rozečetla dost. Dost bylo řečí, výsledek vidíte níže.
Dočteno
Miloš Forman, Bohdan Sláma: Povolání režisér
Anotace z cbdb: Rozhovor, který v létě roku 2012 vedl Bohdan Sláma s Milošem Formanem, se dotýká podstaty práce režiséra a scenáristy. Legendární filmový režisér v něm odkrývá cesty, které ho přivedly až na samotný vrchol toho, co lze v tomto oboru dosáhnout, a díky citlivému tazateli neopomíjí žádnou z filmových disciplín. V zaujaté debatě se čtenář dozví o hledání námětů, psaní scénáře, kritériích používaných při výběru herců, zákulisí jednání s producenty, ale i odborná fakta týkající se používání kamer, svícení, sestavování dialogů i detailní popisy provedení jednotlivých scén. Text se svým zaměřením výrazně odlišuje od dosud vydaných rozhovorů či biografií Miloše Formana, je určen pro zájemce o filmové umění, může však oslovit i širší veřejnost. Doslov napsal profesor Jan Bernard. Kniha obsahuje též filmografii Miloše Formana i Bohdana Slámy, dále jmenný rejstřík stejně jako rejstřík filmů a filmových postav. Publikace je vybavena bohatým fotografickým materiálem - jednak archivními fotografiemi z natáčení Formanových filmů, jednak aktuálními snímky obou režisérů během jejich setkání a rozhovoru v domě Miloše Formana v americkém Connecticutu.
Minulý týden jsem v práci dostala do rukou tuhle knihu a obal jsem si schovala do krabice, kam si schovávám obaly knížek, které si chci přečíst. Číst o filmech mě baví, filmy mám ráda. A ačkoli nejsem fanynka Formanových (no vlastně ani Slámových - kromě Báby z ledu) snímků, Forman je pro mě fenomén a považuju ho za chytrýho člověka. Ne že bych ho znala, ale víte jak to myslím.
A v pátek umřel. A protože vím, že věci se nemaj dlouho odkládat, rozhodla jsem se, že se do knihy Povolání režisér pustím hned v pondělí. A tak se taky stalo. Během jednoho večera a jedné cesty autobusem domů (zas to jelo hodinu, k zešílení) jsem knížku přečetla.
Forman tu mluví o svých filmech, o tom, jak požaduje autentičnost a opravdovost ve filmech. Popisuje vznik svých filmů, rozebírá své filmy a tím vším ho provází Bohdan Sláma, který pokládá otázky, na které Forman následně odpovídá. Někdy mi Sláma přišel trochu tvrdohlavý a rýpavý, ale Forman obstál se ctí.
Obrovským kladem je, že v knize se opravdu mluví jen o filmu. Většina fotografií je taky z filmování (kromě velkoformátových, které jsou foceny v době rozhovoru) a musím říct, že mám z knihy hodně profesionální pocit.
Hned od začátku máte pocit, jako byste v ruce drželi knihu rozhovorů Truffauta a Hitchocka. (Ha! To je můj další rest, který si musím přečíst.) Forman miluje grotesky a Voskoskovce s Werichem, ale Sláma ho drží na uzdě, takže se nestihne rozpovídat o humoru. Což je asi jediné mínus, které bych knize vytkla: Sláma Formana nikam moc nepustil. Na druhou stranu díky tomu je kniha jako celek velmi kompaktní a čtivá.
Michael Třeštík: Jen aby, řekla moje žena
Anotace z cbdb: Postřehy plné suchého humoru a sebeironie. Občas potkám lidi, kteří říkají, že nejsou na Fejsbuku. Připojí k tomu vždycky zdůvodnění, ze kterého vyplývá, že já jsem debil. Dřív jsem si kladl spousty otázek, ale jak jsem zrál, tak se jednotlivé dílčí otázky spojovaly do otázek obecnějších, ty pak do ještě obecnějších, až zbyla jen jedna úplně základní: Kde mám brejle?
Knihu jsem si vybrala do své čtenářské výzvy na duben (článek bude ve středu), takže nyní opravdu jen velmi stručně.
Kniha obsahuje vybrané (?) facebookové statusy pana Třeštíka z období asi čtyř a půl roku. Zhruba tak dlouho sledujeme Třeštíkovy zážitky/nápady/ideje, které sdílet s lidmi na svém facebookovém profilu.
Skvěle jsem se bavila. Třeštík je starší pán na penzi, který pendluje mezi Prahou a Vyžlovkou, miluje pribináčky, kešu a zkouší kreslit pastely. To, co je na něm ale nejlepší, je jeho humor. Je to suchý humor? Rozhodně. Černý humor? Možná částečně. Budete se u toho smát? Rozhodně.
Právě čtu
Minulý týden jsme si čtení a já daly trochu pauzu, takže jsem měla obrovskou chuť tenhle týden číst. Minimálně mě dost bralo rozečítání nových knížek. Je to jako ten moment, kdy rozbalujete alobal na čokoládě, mňam.
Hans-Ulrich Grimm: Kočky by kupovaly myši
Anotace z cbdb: Pokud někdo věří reklamě, je prý pro naše zvířata dost dobré jen to nejlepší. Realita vypadá jinak: „chutné“ krmivo pro psy a kočky se vyrábí v čarodějné kuchyni z všeho možného, vylepšeného aromatickými látkami a látkami, zlepšujícími chuť a vůni. Kromě odpadu se do misek našich miláčků dostávají i kaly z odpadních vod, bakterie a plísně Zvířata trpí a mohou onemocnět. A nejen zvířata, ale i člověk, když je požije. šokující skutečnosti, perfektní rešerše – reklama a pravda při výrobě krmiv.
O téhle knížce jsem slyšela před pár lety v době, kdy jsme si domů pořizovali psa. To, že granule nemusí být pro psa to nejlepší, asi tušíte. Hans-Ulrich Grimm ve své knize ale píše, že nejen granule jsou špatně, ale že všechno je špatně, protože granuláty, dochucovadla a konzervanty baští v granulích nejen naše kočky a psi, ale taky prasata, krávy, koně... Je to začarovaný kruh, ze kterého se obtížně vystupuje. Proč? Protože prachy...
Grimm píše hodně čtivě a stránky se otáčejí úplně samy. Možná je to trochu přitažený za vlasy, ale bohužel je na téhle knize hodně pravdy.
Ernest Hemingway: Pohyblivý svátek
Anotace z cbdb: "Pohyblivým svátkem" nazval Hemingway Paříž a ve své knížce vzpomíná na svůj pobyt v ní v letech 1921-1926. Zachycuje jedinečné, každému, kdo je poznal, nezapomenutelné ovzduší Paříže, vypráví o lidech, s nimiž se setkal zejména v uměleckých kruzích, a především oživuje, co sám tehdy prožíval a procítil a co jej trvale poznamenalo jako člověka i literáta.
Dlouho jsem od Hemingwaye nic nečetla. A protože jsem Pohyblivý svátek rozečetla před patnácti nebo dvaceti lety, je na čase se k němu vrátit. A po přečtení první kapitoly (povídky?) musím říct, že jsem si vzpomněla, co na tom mám Ernestovi vidím.
Navíc Paříž, že jo. Kdo by ji nemiloval a kdo by se do ní nerad vracel.
Björn Sortland, Timo Parvela, Pasi Pitkänen: Odpočítávání
Anotace z cbdb: 2. kniha v sérii Kepler62.
Marie je čtrnáctiletá dcera bohatého výrobce zbraní. S pomocí několika nerdů prošla závěrečnou úrovní počítačové hry, o které se všude mluví, a byla převezena na tajnou základnu do Oblasti 51 v Nevadě, kde má se skupinou ostatních dětí absolvovat speciální výcvik pro kosmickou expedici do vzdáleného planetárního systému Kepler62. Na základně potkává Ariho, Joniho a agentku Olivii, která skupinu vede. Proč ale chce někdo do vesmíru vyslat skupinu dětí? A jaká tajemství se ukrývají v hlubinách nekonečných chodeb pod Nevadskou pouští? Pro čtenáře od devíti let.
Marie je čtrnáctiletá dcera bohatého výrobce zbraní. S pomocí několika nerdů prošla závěrečnou úrovní počítačové hry, o které se všude mluví, a byla převezena na tajnou základnu do Oblasti 51 v Nevadě, kde má se skupinou ostatních dětí absolvovat speciální výcvik pro kosmickou expedici do vzdáleného planetárního systému Kepler62. Na základně potkává Ariho, Joniho a agentku Olivii, která skupinu vede. Proč ale chce někdo do vesmíru vyslat skupinu dětí? A jaká tajemství se ukrývají v hlubinách nekonečných chodeb pod Nevadskou pouští? Pro čtenáře od devíti let.
Tahle a následující kniha mi leží na stole a chystám se je rozečíst a dočíst při nadcházejícím víkendu.
Série Kepler62 mě naprosto chytla, protože v sobě kombinuje přesně to, co mám ráda: dystopický svět a dětského hrdinu. Na mě to funguje a jsem zvědavá, co budeme sledovat ve druhém díle téhle šestidílné série.
Moebius: Dlouhý zítřek a další příběhy
Anotace z cbdb: Sbírka těch nejslavnějších a nejlepších povídek od komiksového velikána! Najdete tu čtyři povídkové knihy obsahující všechny jeho legendární věci – včetně Dlouhého zítřka, povídky, která inspirovala vizuální styl Blade Runnera. Najdete tu Moebiovu tvorbu v celé její pestrosti, v barvě i bez: sci-fi, satiru, horror, politické podobenství, erotiku, fantasy… prostě dokonalý profil díla jedné z největších komiksových osobností!
Ani tenhle komiks jsem zatím neotevřela, přestože se na jeho přečtení už pěkných pár dnů těším.
Baví mě tahle edice světových mistrů komiksů, kterou vydává Crew. Objevila jsem tu Druunu, která mě naprosto odzbrojila. Doufám, že Moebius bude podobně dobrý objev.
Vypadá to, že příští týden vás čeká výživný páteční report o knížkách. Přichází pomalu léto a v létě se mi čte asi nejlíp. Je totiž takové horko, že se nic jiného než čtení dělat nedá.
0 Comments