Čtenářská výzva je pro mě i v tomhle roce obrovský oříšek. Místo toho, abych si knihy vybírala podle zadání, vybírám v zadání knihy, které jsem daný měsíc přečetla.

 

 

 

 

 

 

 

Kniha, jejíž obálka je převážně zelená 

Michael Třeštík: Jen aby, řekla moje žena

Anotace z cbdb:Postřehy plné suchého humoru a sebeironie. Občas potkám lidi, kteří říkají, že nejsou na Fejsbuku. Připojí k tomu vždycky zdůvodnění, ze kterého vyplývá, že já jsem debil. Dřív jsem si kladl spousty otázek, ale jak jsem zrál, tak se jednotlivé dílčí otázky spojovaly do otázek obecnějších, ty pak do ještě obecnějších, až zbyla jen jedna úplně základní: Kde mám brejle?
Znám filmy Heleny Třeštíkové, četla jsem její Sběrnou knihu a zjistila jsem, že je na čase seznámit se i s jejím manželem Michaelem. Tedy jako si něco od něj přečíst.
Ukázalo se, že tahle sbírka facebookových statusů byla výbornou volbou.

Zdroj: Ona Dnes

Kniha je rozdělena do jednotlivých let a ty do dvanácti kapitol - měsíců. Sledujeme tak téměř pět let v životě "obyčejného" muže. Postava stárnoucího muže, který během času na odpočinku nalézá novou chuť tvořit, mě bavila. Hlavně proto, že se autor nebere moc vážně a má výborný humor.

"Je pozoruhodné, že žádný můj překlep nevypadá jako překlep, ale jako že jsem blbec." (s. 7)

Sedla mi nejen forma, ale i to, že se Třeštík nesnaží těžce filosofovat nebo zamýšlet se nad současnou politickou situací, jako to dělají jiní. Nemyslím si, že by mu to bylo fuk, ale to mlčení je pro mě jako čtenářku moc fajn.
Navíc se mi moc líbily ty pasáže, kde mluví o své ženě. Je z nich cítit - ježiš, to je floskule - spříznění duší. Lépe: jak jsou na sebe naladěni.
Většina částí, ve kterých se autor věnuje vztahu se svou ženou, jsou umístěny na konci kapitol a je u nich obrázek jakési jednoduché židličky.

"Svoji definitivní ženu jsem objevil v sedmadvaceti, svoji definitivní whisky v pětašedesáti. Zaplať pánbu, že to nebylo obráceně." (s. 9)

Sympatický je Michael Třeštík nejen svými postřehy a humorem, ale i tím, jak rád kouří, jí kešu oříšky, pribináčky a čokoládu.

"Takové štěstí snad člověk může mít jednou za život, že hledá v šupleti nabíječku na mobil a najde tam tyčinku Snickers." (s.87)

Nezbývá než říct, že Michael Třeštík je autorem zkratky, umí v pár větách napsat vtipný příběh a jeho sbírka statusů je knihou, která se hodí do každé knihovny. Věřím, že najdete celou řadu bonmotů, citátů a názorů, se kterými se budete moc ztotožnit.

"Nevím, ale myslím, že ani Rembrandt, ani Picasso takovou kresbu nenakreslili, abych měl potřebu se s ní do konce života denně konfrontovat. Tolik můj názor na tetování." (s. 139)