Opuštěná společnost má podtitul Česká cesta od Masaryka po Babiše a tento podnázev přesně vystihuje, o co v této knize půjde. Tabery se zabývá historickou politikou prezidenta Masaryka, dává ji do souvislostí s pozdějším vývojem. Ale postupuje i obráceně - v situacích nedávné historie vidí přeobraz historie dávné. A tak se postupně čtenářům vyjevuje obraz politiky posledních desetiletí. 

Číst o světových problémech o politických aférách v klidu bez rušivých diskusních příspěvků u online zpravodajství, v době, kdy už nejsou tak palčivé, protože zafungoval čas, který všechno uhladí, a v papírové podobě je zvláštní a neobvyklý zážitek. Asi je čas začít opět alespoň jednou za čas kupovat tištěná média.

Tabery má širokou základnu citovaných zdrojů, což je příjemné, protože tím pádem nepůsobí jako všeználek, který se plete do všech politických událostí za poslední století. Umí ovšem nalézt příčinu společenské nálady. Až díky této knize jsem (částečně) začala chápat, proč se na Václava Havla po jeho smrti sesypala tak přísná kritika. Tabery umí vysvětlit situaci a přitom se straní předkládat čtenáři vlastní názory. A když už vlastní názor prosákne, je vždycky podepřen argumenty.

Není to příliš veselé čtení, protože na několika desítkách stran je patrné, že Češi stále dokola opakují tytéž chyby. Nepoučitelnost je díky tomu vidět jasněji, než jak je to možné v reálném žitém životě.

www.radio.cz

Opuštěná společnost je místy dost smutné čtení. Tabery se nebojí rozpitvávat i události velmi aktuální, což je vždycky riskantní. I o svých názorových odpůrcích je ale schopen napsat pozitivní postřehy a nesnižuje se k snadnému odsuzování. Magnesii Literu za knihu roku tato publikace dostala zaslouženě.

Původně jsem si Opuštěnou společnost chtěla poslechnout v audiovizi, ale velmi záhy jsem zjistila, že kniha není načtena celá. To je velký nešvar českých audioknih. Máme skvělé režiséry a dabéry audioknih, ale i citlivý zásah do textu je prostě na škodu. Kniha je sice o pár desítek minut kratší, ale není autentická. A to odradí mnohé čtenáře klasických knih. Zda to přitáhne nečtenáře těžko říct. Nicméně by bylo férové na obálce audioknihy uvést poznámku, že kniha je krácená. I kdyby tvůrci audioverze vynechali pouhé věnování.